Základní informace

EVROPSKÝ SOUDNÍ DVŮR
Anglický název	The European Court of Justice	Soudní dvůr ES
Jiná používaná označení	Soudní dvůr, ECJ, ESD
Sídlo	Lucemburk
Složení	27 soudců (1 soudce z každého členského státu EU) a 8 generálních advokátů
Funkční období	6 let
Předseda	volen na 3 roky
Kdo se na něj může obrátit	členské státy, Evropská komise, Evropský parlament, Rada EU, jednotlivci (výjimečně)
Hlavní funkce	dohled na jednotnost výkladu a aplikace práva ES, kontrola legitimity rozhodování Rady a Evropské komise, možnost aktivně vynutit splnění svého rozhodnutí proti státům
Kontakt	Domovská stránka ESD Boulevard Konrad Adenauer L-2925 Lucemburk Tel.: (352) 4303-1 (ústředna) Fax: (352) 4303.2600 Podatelna procesních písemností: E-mail: ECJ. Registry@curia.europa.eu Fax: (352) 433766	Vassilios Skouris předseda ESD od r. 2003 životopis (doc, 31 kB)
Internetové stránky	EurLex - online přístup k právu Evropské unie Úřední věstník Evropské unie Stáže a zaměstnání u ESD Návštěvy ESD

První zakládající smlouvou EU, Smlouvou o ESUO v roce 1952, byl zřízen Soudní dvůr ESUO, který pak v roce 1957 podle Římských smluv nahradil Soudní dvůr Evropských společenství, společný orgán pro ESUO, EHS i EURATOM. ESD je vrcholným orgánem, bdícím nad dodržováním práva uvnitř Evropské unie. Má nezastupitelnou roli při výkladu a provádění zakládajících smluv (dle článku 220 Smlouvy o založení Evropského společenství - konsolidovaná verze, ve znění Smlouvy z Nice).

Soudní dvůr nese odpovědnost za jednotnost výkladu a aplikace práva ES, kontroluje legitimitu rozhodování Rady a Evropské komise (včetně jejich případné nečinnosti), rozhoduje o podáních a dotazech z oblasti práva ES, které vznášejí soudy členských států. Má pravomoc řešit právní spory mezi členskými státy EU, institucemi EU, podniky a fyzickými osobami. Nemá však žádnou pravomoc nad aplikací a interpretací vnitrostátního práva členských států s výjimkou případů, kdy se toto dostane do konfliktu s právem ES (komunitární právo, I. pilíř). V takové situaci rozhoduje jako kompetenčně nejvyšší instituce a proti jeho rozhodnutí není odvolání. Maastrichtská smlouva rozšířila kompetence ESD o možnost aktivního vynucování splnění jeho rozhodnutí proti státům, které tak neučiní dobrovolně, a to uložením paušální pokuty nebo penále.

K Soudnímu dvoru se může obrátit každý členský stát, který se domnívá, že jiný členský stát porušil komunitární právo. Podání vůči některému členskému státu může v takovém případě učinit také Komise. ESD může rozhodovat i o podáních od fyzických i právnických osob, které se dovolávají spravedlnosti kvůli rozhodnutím, jež proti nim byla učiněna z titulu komunitárního práva.

Evropský soudní dvůr se skládá z 27 soudců (jeden za každý členský stát) a 8 generálních advokátů, kteří jsou jmenováni společnou dohodou vlád členských států na dobu 6 let. Volba se koná jednou za 3 roky, kdy je jmenována polovina soudců. Soudci volí ze svého středu předsedu ESD, jehož funkční období trvá tři roky. Svoji funkci mohou všichni soudci zastávat opakovaně. Všichni soudci jsou vybíráni z osob zaručujících bezvýhradnou nezávislost a nestrannost. Zároveň musí splňovat všechny požadavky, kladené ve státě, jímž byli nominováni na výkon nejvyšších soudních funkcí.

Soud zasedá v několika formacích. V plném počtu na plenárním zasedání, což se děje pouze ve výjimečných případech, které jsou jasně definované v zakádajících Smlouvách, či při obzvláště důležitých kauzách. Na žádost členského státu nebo instituce EU, popřípadě ve složitých případech se schází velký senát o 11 soudcích. Všechny ostatní případy obvykle řeší menší senát složených ze 3 či 5 soudců.

Generální advokáti jsou určeni k nápomoci soudu. Jejich hlavním úkolem je poskytnout odborné, nezávislé a nestranné stanovisko k projednávanému případu. Nereprezentují ani orgány Společenství, ani jednu ze stran, ani veřejnost - slouží pouze právu a spravedlnosti. Vzhledem ke stále většímu množství případů, kterými se ESD každoročně zabývá (v roce 1985 již na 400 případů), rozhodla Rada ES o zřízení Soudu první instance (Soud prvního stupně).

Evropský soudní dvůr má výhradní právo rozhodovat, jak právo ES chápat a jako ho uplatňovat, vedle toho však provádí i jiné druhy řízení.

• Prvním je řízení o žalobě proti členské zemi, která porušila právo ES. Žalobu může podat Evropská komise nebo jiná členská země. Pokud se země, která jednala v rozporu s právem ES, nepodřídí rozhodnutí ESD, může na ní být uvalena peněžitá pokuta.
• ESD může zahájit i řízení proti některému z orgánů ES/EU, a to v případě, že přijal právní akt, který je v rozporu s primárním právem ES nebo, že svou nečinností porušil svou povinnost jednat.
• ESD může vadný právní akt prohlásit za neplatný a v případě nečinnosti může nařídit dotčené instituci jednat. V roce 1984 např. došlo ke kurióznímu případu, kdy Evropský parlament zažaloval Radu za to, že zanedbala závazek vyplývající ze Smlouvy a nevytvořila dosud společnou dopravní politiku.

Řízení, konaná u Evropského soudního dvora lze rozdělit dvou skupin:

1. První z nich je přímá žaloba, kterou před ESD může přednést buď některá ze tří hlavních institucí EU – Evropská komise, Evropský parlament, Rada EU, nebo jakýkoli členský stát EU či jednotlivec, který se cítí být poškozen činností evropských institucí či evropským právem. V tomto případě si navrhovatel vybírá jazyk, ve kterém je případ projednáván. ESD řeší také případná odvolání proti rozhodnutí Soudu první instance.

2. Druhým možným typem případů je řízení o předběžné otázce. O něj mohou požádat soudy nebo tribunály členských států EU, jestliže své rozhodnutí potřebují podložit rozhodnutím v otázce týkající se evropského práva. Rozhodnutí ESD je poté závazné v tom smyslu, že konkrétní národní soud musí uplatnit principy práva Unie tak, jak mu byly interpretovány ESD. Při projednávání je používán jazyk vnitrostátního soudu, který o řízení požádal.

Každé řízení ESD zahrnuje část písemnou i část ústní. Konkrétní kauza je posuzována vždy nejprve na uzavřeném jednání, zveřejněn je až výsledný rozsudek, a to včetně odůvodnění. Kopie rozsudku jsou poté přeloženy do všech úředních jazyků EU.

ESD disponuje vynucovacími nástroji – sankcemi. Výroky ESD mohou mít ústavní i ekonomické důsledky. Během svého působení od roku 1954 obdržel ESD téměř 10 000 podání a vynesl celkem 4 507 rozsudků. Většina z těchto rozsudků přinesla důsledky pro každodenní život občana EU.

• Zmiňované dokumenty naleznete v rubrice Dokumenty.
• Často kladené otázky týkající se řízení u ESD.
• Soudní dvůr Evropských společenství: historické milníky, budovy a symboly (pdf, 1,88 MB)

nahoru