Lisabonská smlouva

Evropská unie se ve čtvrtek na summitu v Bruselu shodla na změně Lisabonské smlouvy o fungování unijních institucí. Drobná úprava má umožnit vznik trvalého záchranného mechanismu pro země v hospodářských potížích. Novinářům to po večerním jednání oznámil prezident EU Herman Van Rompuy.

Se smíšenými výsledky skončil v Bruselu první den summitu EU. Jednání měla posílit rozpočtová pravidla evropské sedmadvacítky a zejména eurozóny, aby se v budoucnosti již neopakovala dluhová krize, kterou rozpoutaly problémy předluženého Řecka. Lídři členských států se dnes definitivně shodli na tvrdších rozpočtových pravidlech a sankcích a pouze připustili změnu lisabonské smlouvy o reformě unie, přestože Německo na ní trvá.

Evropské státy včera uspořádaly mezivládní konferenci k revizi Lisabonské smlouvy na níž během 15 minut schválily zvýšení počtu poslanců Evropského parlamentu. Informuje o tom dnešní European Voice.

Tématem konference "Spolupráce parlamentu a vlády v evropské agendě po přijetí Lisabonské smlouvy", která v úterý proběhla v Senátu ČR a kterou spoluorganizoval Útvar ministra pro evropské záležitosti a senátní Výbor pro záležitosti EU, byly především novinky, které zavádí Lisabonská smlouva a její praktické dopady na činnost vlády a Parlamentu a vztahy mezi nimi.

V Evropské unii dnes vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, která reformuje fungování rozšířené EU. Podle jejích zastánců má sedmadvacítce přinést více demokracie a efektivnější rozhodování. Zároveň však přetrvává celá řada nejasností. Není například vyjasněna role prezidenta a ministryně zahraničí EU a dohady provázejí i změnu počtu europoslanců.

Takzvaná výjimka z Listiny základních práv Evropské unie budí i pár dní před vstupem lisabonské smlouvy v platnost rozpaky, nedorozumění a otázky. Podle některých hlasů výjimka znamená, že se Češi nedovolají svých práv, například na stávku nebo kolektivní vyjednávání. Jiní tvrdí, že taková interpretace je mýtus a výjimka vlastně není žádnou výjimkou. Pravda je, že slovem "výjimka" se zjednodušeně a ne zcela správně označuje Protokol o uplatňování Listiny základních práv EU. O tom, co tento protokol znamená a jak ovlivní Čechy, jestli vůbec nějak, panují spory. Lisabonská smlouva vstoupí v platnost v úterý 1. prosince.

Německý filozof Peter Koslowski podal u německého ústavního soudu stížnost na výjimky z Listiny základních práv EU Lisabonské smlouvy, kterou má i Česká republika. Podle profesora amsterodamské Svobodné univerzity tato "dodatečná nařízení" diskriminují německé občany. Koslowski to uvedl v tiskovém prohlášení, které má ČTK k dispozici.

Rozhodnutí prezidenta Václava Klause podepsat Lisabonskou smlouvu je podle komentáře Mladé fronty Dnes (MfD) dobrým a moudrým rozhodnutím, lhostejno, zda učiněným z nezbytnosti. Promluva, kterou Klaus k podpisu připojil, je ale nemoudrá a špatná, míní autor.

Lisabonská smlouva reformující fungování rozšířené Evropské unie vstoupí v platnost 1. prosince. Oznámilo to švédské předsednictví EU potom, co smlouvu podepsal český prezident Václav Klaus, a uzavřel tak ratifikační proces v zemích unie. Stockholm chce kvůli tomu brzy svolat unijní summit a zahájit jednání o obsazení nových postů v evropské exekutivě, které smlouva přináší. Klausův podpis přivítala většina evropských státníků. Výjimkou byli britští konzervativci, kteří kvůli Klausově podpisu ustoupili od plánu vypsat o dokumentu referendum.