Bude Francii vládnout žena?

20.11.2006
Na sjezdu Socialistické strany (PS) získala Ségolène Royal jasnou podporu straníků. Na jaře se tak utká s vyzyvateli v boji o prezidentské křeslo. Je tak první Francouzkou, která má šanci stát se prezidentkou.

Minulý čtvrtek byla Ségolène Royal zvolena na sjezdu socialistů nečekanou většinou už v prvním kole. Získala přes 60% hlasů a své protikandidáty porazila rozdílem třídy. Exministr hospodářství Dominique Strauss-Kahn obdržel 21% hlasů, bývalý premiér Laurent Fabius pouhých 18%. V první volbě tohoto druhu, kterou kdy francouzská politická strana uspořádala, hlasovalo 82% z 219 tisíc členů PS. „Výběrem této rozhodné političky s vizí udělali členové PS krok směrem do budoucna a k vítězství v prezidentských volbách v roce 2007,“ řekl šéf socialistů v EP Rassmusen.


Podle některých komentátorů se mnozí účastníci primárních voleb nechali přesvědčit průzkumy veřejného mínění, které ukazují, že jedině Royal má šanci porazit očekávaného kandidáta pravice Nicolase Sarkozyho. V poslední prezidentské volbě zažili socialisté debakl, když jejich kandidát nepostoupil do druhého kola na úkor nacionalisty Le Pena.


Ségolène Royal byla ještě před několika roky veřejnosti zcela neznámou postavou. Celý svůj profesní život strávila ve státní správě. Do povědomí voličů se dostala až v roce 2004, kdy porazila kandidátku tehdejšího premiéra Jean-Pierre Raffarina a usedla do čela regionu Poitou-Charentes.


Popularitu získávala především tím, že potencionální voliče přesvědčila o nezbytnosti „průvanu“ v nejvyšších patrech politiky. Velká část Francouzů si podle průzkumů myslí, že Royal si s problémy, které už po léta tíží zemi galského kohouta, poradí lépe než její zkušenější mužští kolegové. Propojení s érou předchozích prezidentů bylo totiž nepochybně ve volbě kandidátů na prezidenta přitěžující okolností. Nikdy dříve nebyli favority voleb dva soupeři, kteří se o tento post ještě neucházeli.


Čerstvá kandidátka na prezidentské křeslo za socialisty obstála na začátku listopadu ve třech televizních debatách. V zahraniční politice sice ukázala pouze rámcové znalosti, ale jinak v žádné z oblastí nezaostávala za svými soupeři. Otázku Turecka by nechala rozhodnout voliče v referendu. USA považuje za jednoho z hlavních spojenců Francie, ale kritizuje koncept preventivní války. V ekonomických otázkách, které jsou nejožehavějším tématem, zůstává nečitelná a není tudíž jasné, jak bolestivé reformy by byla ochotna podporovat.

Autor: lkh-iHNed, Euractiv

Sdílet tento příspěvek