Dokumenty EU

Vzhledem k uznání právní subjektivity EU Lisabonskou smlouvou (LS) je nyní subjektem mezinárodních smluv Unie a nikoliv již Evropské společenství, jak tomu bylo dříve. Evropská unie může smlouvu se třetími státy nebo mezinárodními organizacemi uzavřít nejen tehdy, pokud tak stanoví smlouvy, ale i pokud je uzavření smlouvy nezbytné k dosažení cílů stanovených (zakládajícími) Smlouvami.

LS přinesla i změny v proceduře sjednávání mezinárodních smluv. V případě dohod, jež se týkají výlučně nebo zejména společné zahraniční a bezpečnostní politiky, podává Radě doporučení k zahájení jednání Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. V ostatních případech je to i nadále Komise. Rada zmocňuje k zahájení jednání rozhodnutím a jmenuje vyjednavače nebo vedoucího vyjednavačského týmu.

Smlouvy se třetími zeměmi mohou být uzavřeny buď s Unií, nebo s Unií a zároveň členskými státy (smíšené smlouvy).  Rozlišujeme tři formy smluv - dohody o přidružení, dohody o partnerství a spolupráci a obchodní dohody. 

DOHODY O PŘIDRUŽENÍ

Dohody o přidružení jsou uzavírané mezi Evropskou unií a vnějším státem, skupinou států nebo mezinárodní organizací. Obsahuje vzájemná práva a povinnosti v oblasti ekonomické, průmyslové a obchodní spolupráce. Existují dva druhy asociačních dohod. Jedny jsou uzavírány s výhledem na vstup daného subjektu do unie (např. Asociační dohoda ČR - ES). Druhý typ asociačních dohod nepředpokládá vstup do EU a byl uzavřen např. s některými africkými státy.

Častým obsahem přidružení je vytvoření zóny volného obchodu s průmyslovým zbožím, některá přidružení zahrnují celní unii a dílčí nebo úplné zavedení dalších svobod (pohyb zaměstnanců, svobodu podnikání, poskytování služeb, pohyb kapitálu), eventuálně segmenty dalších politik ES. 

• Dohoda o Evropském hospodářském prostoru

Dohodu ujednala EU se třemi členy Evropského společenství volného obchodu.  Vznikem Evropského hospodářského prostoru (EHP) se Norsko, Island a Lichtenštejnsko staly účastníky jednotného vnitřního trhu EU, pro které platí právní akty související s vnitřním trhem. Citelným znevýhodněním ve srovnání s členy EU však pro ně představuje nemožnost účastnit se rozhodovacího procesu v EU.

• Další dohody o přidružení:

DOHODY O PARTNERSTVÍ A SPOLUPRÁCI

Evropská unie uzavřela Dohody o partnerství a spolupráci se zeměmi východní Evropy, jižního Kavkazu a střední Asie. Cílem těchto dohod je posílení demokracie a rozvoj hospodářství partnerských zemí  prostřednictvím spolupráce v celé řadě oblastí a prostřednictvím politického dialogu. Pro zajištění plnění dohod byla ustavena Rada pro spolupráci.

V roce 2003 EU zahájila projekt Evropské politiky sousedství (EPS). Politika sousedství má podpořit úzké vztahy mezi EU a jejími partnery ve východní Evropě, na Kavkaze a ve Středomoří s cílem  vytvořit prostoru stability, prosperity a bezpečí. Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldávie a Ukrajina se staly součástí této politiky. Dohody o partnerství a spolupráci stanovují rámec, ve kterém je EPS v těchto zemích prováděna.

Dohoda uzavřená s Mexikem stanovuje základní prvky bilaterálních vztahů mezi EU a Mexikem. Její součástí je politický dialog a liberalizace vzájemného obchodu. Dohoda o volném obchodu zahrnuje obchod se zbožím a službami, se zvláštními kapitolami týkající se přístupu na trhy veřejných zakázek, hospodářské soutěže, práv duševního vlastnictví a investic.

nahoru