Němci mají zájem o inženýry z Východu

27.08.2007
HN.IHNED.CZ

Čeští strojaři a elektroinženýři naleznou od listopadu mnohem snadněji práci v Německu. Vláda Angely Merkelové na závěr páteční uzavřené schůzky na zámku Meseberg rozhodla, že největší ekonomika eurozóny otevře svůj pracovní trh ve vybraných profesích zájemcům z nových členských zemí unie včetně Česka.

Berlín v těchto případech už nebude trvat na dosavadní podmínce, že o dotyčné místo nemá zájem vhodný německý uchazeč.

Snazší možnost pracovat budou mít i cizinci, kteří ukončí studium na německých školách. Nová pravidla jim umožní pracovat v zemi bez byrokratických překážek až tři roky po absolvování.

To je určitý posun. Po vstupu nových členských zemí do EU před třemi roky Německo využilo možnost odložit přístup na svůj pracovní trh. Loni opatření prodloužilo o další tři roky, přestože již ekonomika rostla a vytvářela nové příležitosti. Podobné omezení nyní platí už pouze v Rakousku.

Český vicepremiér Alexandr Vondra považuje úpravu jen za minimální krok. „Uvítali bychom širší otevření pracovního trhu,“ řekl agenturám.

Zklamaní podnikatelé

Kabinet Merkelové říká, že zahraniční zájemci mají vyřešit nedostatek kvalifikovaných sil v technických oborech. Nicméně hlavní cíl zůstává stejný, nalézt odborné síly doma. Vláda si představuje zejména lepší výsledky rekvalifikace, snížení vysokých nákladů na pracovní sílu. Němečtí podnikatelé přitom čekali velkorysejší kroky.

„Přáli jsme si rozsáhlejší úlevy na trhu práce,“ řekl Jürgen Thumann, který stojí v čele Svazu německého průmyslu (BDI).

Šéf svazu informatiky August-Wilhelm Scheer dokonce soudí, že vláda nevyužila nabízenou příležitost. Upozorňuje, že nedostatek pracovních sil stojí německou ekonomiku ročně 20 miliard eur.

Není jisté, kolik lidí z Polska či Česka Nový program zaujme. Němečtí odborníci na pracovní trh upozorňují, že většina schopných Poláků, kteří měli zájem pracovat v zahraničí, už si dávno našla zajímavá místa v Irsku či ve Velké Británii.

A nabízí se srovnání. Když předchozí vláda Gerharda Schrödera přišla před časem s programem udělování zelených karet pro počítačové odborníky, zájem byl překvapivě menší, než se čekalo. Namísto předpokládaných 20 tisíc expertů využilo snazších pravidel pouze 12 tisíc. Přitom z Česka jich přišlo pouhých 352, ze Slovenska 450. Mezi důvody byly nepříliš lákavé platy a vysoké daně.

Změny na půli cesty

Nyní odrazuje zájemce trvající překážka: hranice nutného minimálního ročního příjmu 85 tisíc eur. To je suma, na kterou mladí zájemci většinou nedosáhnou.

Zaměstnavatelé proto chtěli hranici snížit na 60 až 40 tisíc eur, vláda ale tuto změnu zatím odložila. Stejně jako zavedení navrhovaného bodového systému, který by umožnil uzavřít pracovní kontrakt každému, kdo splní požadovaná kritéria, jako je věk, jazyková vybavenost či kvalifikace.

Nikdo tedy nečeká masivní příliv zájemců o práci. Ani v nových členských zemích není mnoho ceněných odborníků. Nová zpráva vídeňského Institutu pro mezinárodní ekonomické studie upozorňuje na výrazný nedostatek inženýrů a počítačových odborníků v nových zemích unie.

Vedle otevření hranic zahraničním zájemcům musí Německo, největší světový exportér, řešit i další problémy, které s chybějícími profesemi souvisejí: především pozvednout nízkou porodnost a zlepšit kvalitu německých škol, které ztrácejí v mezinárodní konkurenci.

Němečtí politici současně slibují, že vývoj na trhu práce budou dál pozorně sledovat.

„Uvidí se, co bude dál,“ uvedl ministr práce Franz Müntefering.

Autor: Jiří Sládek

Sdílet tento příspěvek