Lisabonská smlouva
Jednání o nové smlouvě
Po dvouletém období reflexe a úvah o budoucnosti EU, které následovalo po odmítnutí Smlouvy o Ústavě pro Evropu ve Francii a Nizozemsku, otevřelo otázku reformy EU na počátku roku 2007 znovu Německo.
Německo předsedalo Radě EU v první polovině roku 2007 a jako jednu z priorit svého předsednictví si zvolilo oživení debaty o Euroústavě, kterou pohřbilo francouzské a nizozemské 'ne' v roce 2005. Prvním impulsem k tomuto oživení byla tzv. Berlínské deklarace, kterou představitelé členských států EU podepsali 25. března 2007 během oslav 50. výročí podepsání Římských smluv.
Berlínská deklarace hovoří o snaze "postavit do voleb do Evropského parlamentu v roce 2009 Evropskou unii na obnovený společný základ".
Úsilí Německa o oživení debaty o reformě EU vyvrcholilo během červnového summitu Evropské rady, který proběhl ve dnech 21. až 23. června 2007 v Bruselu. Nejvyšší představitelé členských států Evropské unie se po dlouhém jednání shodli na znění dohody, na jejímž základě byl vypracován Návrh Smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, pro kterou se díky jejímu obsahu zpočátku vžil název reformní smlouva.
Podrobný mandát k jednání o nové smlouvě je obsažen v příloze dokumentu Závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady 21. – 22. 6. 2007. V tomto dokumentu se uvádí:
"Ústavní koncepce, která spočívala ve zrušení všech stávajících Smluv a jejich nahrazení jediným textem nazvaným "Ústava", se opouští. Reformní smlouva vnese do stávajících Smluv, jež zůstávají v platnosti, nové prvky vyplývající z mezivládní konference z roku 2004." (pozn. jedná se o konferenci, během které vznikl finální text Smlouvy o Ústavě pro Evropu).
Mezivládní konference a příprava nové smlouvy pro Evropu
Mezivládní konference, jejímž cílem bylo vypracovat text nové smlouvy, byla zahájena za portugalského předsednictví 23. července 2007. Během zahájení této konference předložilo Portugalsko ostatním členům EU návrh smlouvy, který vychází z mandátu dohodnutém na summitu EU v červnu. Text smlouvy byl stručnější než Euroústava a na rozdíl od Euroústavy nenahrazoval všechny dosavadní smlouvy, ale pouze je novelizoval.
Nová smlouva obsahovala dva věcné články pozměňující Smlouvu o Evropské unii (Smlouvu o EU) a Smlouvu o založení Evropského společenství (Smlouvu o ES).
Základem dokumentu se stal původní text Euroústavy, z něhož byly vyjmuty články o symbolech EU a další sporné body - např. funkce ministra zahraničních věcí Unie se nazývá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečností politiku, označení zákon a rámcový zákon byly vypuštěny aj. Velká část obsahu Euroústavy, jako např. právní subjektivita EU, posílení Evropského parlamentu, rozšíření rozhodování kvalifikovanou většinou v Radě, vytvoření úřadu předsedy Evropské rady atd. zůstala zachována.
Portugalské předsednictví završilo jednání o nové smlouvě během summitu v Lisabonu dne 19. října 2007. Opět v Lisabonu, téměř o dva měsíce později 13. prosince 2007, byla představiteli států EU smlouva slavnostně podepsána. Napříč Evropou je proto díky místu ujednání a slavnostního podpisu dokument nazýván Lisabonskou smlouvou (celý název dokumentu zní Lisabonská smlouva pozměňující smlouvu o Evropské unii a smlouvu o založení Evropské unie).
- Berlínská deklarace (pdf; 68 kB)
- Smlouva v kostce - Shrnutí přínosu Lisabonské smlouvy na stránkách Evropské komise
