Schengen

Schengen je malé evropské město. Pokud byste ho hledali na mapě, zastavil by se vám prst na lucemburském území v blízkosti francouzské a německé hranice. Existence tohoto města ale není tím hlavním důvodem, proč se s jeho jménem v českém prostředí setkáváme velice často.

V současnosti Schengen představuje především tzv. schengenský prostor, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat kdykoli a na jakémkoli místě.

Absenci hraničních kontrol na vnitřních hranicích kompenzuje rozsáhlá spolupráce a vysoké schengenské standardy, které stanovují pravidla v mnoha oblastech, sahajících od policejní a justiční spolupráce přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu osobních údajů. Z hlediska bezpečnostního mají všechna tato opatření znemožnit zneužívání svobody pohybu ke kriminálním aktivitám.

Od 12. prosince 2008 tvoří Schengen souvislé území 25 států, a to:

S výjimkou Velké Británie, Irska, Kypru, Rumunska a Bulharska jsou do schengenské spolupráce zapojeny všechny členské státy EU, ke kterým navíc patří rovněž Norsko, Island a Švýcarsko. Západní část evropského kontinentu je tedy možné projet bez jediného zastavení od jižního cípu Španělska až k severnímu pobřeží Estonska.

Co do rozsahu bezprecedentní rozšíření Schengenu proběhlo dne 21. prosince 2007, kdy se počet schengenských států zvýšil z 15 na 24. Součástí Schengenu se stalo 9 členských států, které jsou součástí EU od 1. května 2004: Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Dne 12. prosince 2008 se součástí Schengenu stal další nový stát, který není členským státem EU: Švýcarsko. Ve stejný den přestaly švýcarské orgány provádět kontroly osob na svých pozemních hranicích, celní kontroly zboží však na hranicích zůstaly zachovány, a to s ohledem na fakt, že Švýcarsko není součástí celní unie EU. Hraniční kontroly na mezinárodních letištích při letech uvnitř Schengenu skončily 29. března 2009.