Aktuality

„Bude to trvat nejméně čtyři nebo pět let," řekl Alkadaj na schůzce s novináři. „Pokud to nebude rok 2013-14, tak asi 2015," odhadl případné členství země v EU. Podle Alkadaje prý Bosna během této doby vyřeší své vnitřní problémy, zatímco Evropská unie překoná následky ekonomické krize.

Sarajevo nedávno navštívil český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který vyjádřil znepokojení Evropské unie  nad situací v zemi. Chceme vidět konkrétnější kroky," varoval před zaostáváním za jinými aspiranty západního Balkánu na členství.

Bosna má zatím uzavřenou s EU asociační a stabilizační dohodu. Fakticky je ale Bosna evropským „protektorátem", kde má velký vliv vysoký představitel mezinárodního společenství, kterého jmenuje Rada bezpečnosti OSN. Od 13. března je novým „správcem" Bosny a Hercegoviny rakouský diplomat Valentin Inzko. Podle něj by jeho mandát mohl skončit ještě letos. Mezinárodní dohled by se poté změnil na zastoupení EU.

Bosna a Hercegovina je po občanské válce, která skončila v roce 1995 podpisem Daytonských dohod, rozdělena na dvě části  muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny a na Republiku srbskou. Vztahy mezi politiky nejsou ideální, což brání potřebným reformám, bez kterých se země do EU nedostane. Srbští politici blokují změnu komplikované ústavy a trvají na rozsáhlé autonomii.

Složitý ústavní mechanismus zahrnuje 14 různých vlád na několika úrovních se 144 ministry a 700 poslanců v několika parlamentech. Pro jednodušší a efektivní systém a případné ústavní změny se vyslovil Inzko i Schwarzeberg.

Podle Alkadaje není změna ústavy reálná dříve než po volbách v roce 2010. Bosna a Hercegovina si prý uvědomuje, že bez vyřešení vnitřních problémů je členství v EU nereálné. Přístupovým rozhovorům by to ale bránit nemělo, věří ministr. Během roku 2010 by se navíc mohla vyřešit i role Vysokého komisaře pro Bosnu.