Aktuality

V průměru celé EU je podíl lidí, kteří jsou přesvědčeni o vlivu vlastního hlasu na dění v unii, více než dvojnásobný a dosahuje 48 procent. Autoři výzkumu Eurobarometr ale upozornili, že Češi jsou podobně skeptičtí k významu svého hlasu i v domácí politice. Většina (54 procent) respondentů v ČR navíc uvedla, že fungování Evropské unie spíše nerozumí.

Přes tuto skepsi by si ale výrazná většina Čechů přála, aby se významné otázky řešené dosud na národní úrovni přesunuly do Bruselu, plyne z Eurobarometru. V případě boje proti terorismu se tak vyslovilo 85 procent respondentů, v otázkách obrany, zahraniční politiky a vědeckého výzkumu 72 procent. Silnou podporu v tomto směru má i boj s kriminalitou a ochrana životního prostředí. Naopak otázky daňové politiky, důchodů a sociální péče by měly podle názoru většiny respondentů zůstat na úrovni české vlády.

Sociolog Jan Herzmann, který se v minulých letech podílel na tvorbě Eurobarometru, dnes tyto výsledky komentoval slovy, že na obecně položenou otázku respondenti průzkumů v ČR obvykle odpovídají skepticky nebo negativně. Teprve konkrétní dotaz pak přiblíží jejich skutečný názor. Jeho kolega Ivan Gabal poznamenal, že Evropská unie se stala zdrojem "dlouhodobých a perspektivních očekávání".

Až na otázku rozšiřování unie se v předávání pravomocí Češi příliš neliší od názorů lidí v dalších zemích EU. V ČR a také v dalších nových členských zemích unie se další rozšiřování těší větší podpoře, než je celoevropský průměr. Pro rozšíření je 63 procent českých občanů.

Největší podporu má přitom přijetí zemí, které o vstup do unie neusilují, tedy Švýcarska, Norska a Islandu, jejichž připojení by uvítalo přes 70 procent respondentů v celé Evropě. Více než polovina Evropanů by EU rozšířila o Chorvatsko. Naopak nejméně, ani ne třetina, se vyslovila pro přijetí Turecka, které je jednou ze tří současných kandidátských zemí.