Aktuality
Ekonomiky Lotyšska a Estonska loni rekordně klesly
Ekonomiky Lotyšska a Estonska v loňském roce zaznamenaly nejhlubší propad od vyhlášení nezávislosti před dvěma desetiletími. Na obě země těžce dolehla globální finanční krize. Hrubý domácí produkt Lotyšska se podle údajů místního statistického úřadu propadl o 18 procent a Estonska o 14,1 procenta.
Všechny tři Pobaltské republiky, včetně Litvy, nyní po letech vysokého růstu, který nastal po jejich vstupu do Evropské unie v roce 2004, zažívají masivní korekci. Příliv peněz z evropských fondů a levné, dostupné úvěry podpořily domácí spotřebu. Krize však růst zastavila.
V Lotyšsku, zemi se 2,3 miliony obyvatel, nezaměstnanosti nyní činí 23 procent a je nejvyšší z Evropské unie. Maloobchodní sektor se pak propadl o 30 procent. Domácí poptávka v Estonsku s 1,3 miliony obyvatel pak klesla o 24 procent.
Představitelé zemí se však domnívají, že to nejhorší mají jejich ekonomiky již za sebou. Lotyšská vláda očekává návrat k růstu ve druhé polovině letošního roku za podpory vývozu. Estonsko se nyní snaží splnit maastrichtská kritéria u inflace, rozpočtového deficitu a zadlužení, aby mohlo co nejdříve přijmout euro.
Také údaje za čtvrté čtvrtletí naznačují, že ekonomiky by mohly mít to nejhorší za sebou. Pokles HDP Lotyšska zpomalil ve čtvrtém čtvrtletí na 16,9 procenta z 19 procent ve třetím kvartálu. V případě Estonska se propad snížil na 9,5 procenta z 16,1 procenta v předchozích třech měsících.
Lotyško je jedinou Pobaltskou republikou, která musela požádat o peníze ze zahraničí, aby odvrátila bankrot. Evropská komise dnes rozhodla, že Lotyšsko dostane další tranši pomoci v objemu 500 milionů eur (zhruba 12,8 miliardy Kč), napsala agentura AP.
