Aktuality

"To ale neznamená, že to bude fungovat. Nakonec to bude na nich," podotkl Obama. Dodal, že však neztrácí naději. A pokud současná jednání selžou, budou se Spojené státy snažit dosáhnout mírového uspořádání v regionu dál. 

Šéf Bílého domu také zdůraznil, že Spojené státy se jednání, která by měla pokračovat příští týden, hodlají nadále účastnit. Příští týden tak na ně do Egypta pojede šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. 

Mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinou byly na začátku září ve Washingtonu obnoveny po téměř dvou letech. Jejich cílem by měl být vznik palestinského státu a bezpečnostní záruky pro Izrael. Odborníci jsou ale zatím ohledně takového výsledku skeptičtí. 

V současnosti je asi nejspornějším bodem jednání výstavba židovských osad na palestinském území. Na konci září totiž vyprší moratorium, které na ni vyhlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Z Izraele zatím zaznívají hlasy proti prodloužení zákazu. Palestinci ale uvedli, že v takovém případě mírová jednání opustí. 

Izrael mimo jiné požaduje aby budoucí palestinský stát nebyl ozbrojený. Tel Aviv také chce mít vojenskou přítomnost v údolí řeky Jordán, aby zabránil případnému pašování zbraní či bojovníků do Palestiny z Jordánska. Izraeli rovněž jde o to, aby Palestinci nezpochybňovali jeho legitimitu jako židovského národního státu. 

Mírové rozhovory mezi Izraelci a Palestinci trvají již zhruba 19 let. Zatím nepřinesly výraznější úspěch. Během tohoto období se obě strany naopak opakovaně krvavě střetly. Značnou komplikací nynějších mírových rozhovorů pak je to, že se na nich nepodílí palestinské hnutí Hamas, ovládající pásmo Gazy. Podle pozorovatelů si lze těžko představit mírové uspořádání na Blízkém východě, na němž by se nepodíleli všichni Palestinci. Skepticky se k rozhovorům staví také další důležití hráči na Blízkém východě - Írán a Sýrie.