Evropa pro občany - uzávěrka
1. června
Záchranný fond eurozóny má méně peněz, než politici tvrdili
Záchranný fond eurozóny, který vytvořily členské státy EU platící evropskou jednotnou měnou, aby zabránily opakování řecké dluhové krize, obsahuje ve skutečnosti daleko méně finančních prostředků, než politici tvrdí. Místo slibovaných 440 miliard eur má zhruba 250 miliard eur (asi 6,25 bilionu korun). Vyplývá to z propočtů společnosti Barclays Capital, o nichž informoval deník Financial Times.
Členské státy eurozóny včetně Slovenska se zavázaly, že fondu poskytnou záruky na celkem 440 miliard eur (zhruba 11 bilionů korun). V případě, že by se některá ze zemí dostala do potíží, požádá fond, který je znám pod zkratkou ESFS, a ten jí poskytne nutné finanční prostředky, které získá z prodeje dluhopisů, za něž ručí eurozóna.
Dluhopisy záchranného fondu si od mezinárodních společností vysloužily nejvyšší možný rating AAA, tato "prestiž" však nebyla zadarmo. ESFS totiž díky tomu musí držet poměrně významné finanční rezervy, které do značné míry omezují částku, jíž disponuje na pomoc státům v nouzi.
Žádné výhodné půjčky nebudou
Pro stát, který se ocitne v problémech, navíc nemusí být případná půjčka ze záchranného fondu žádnou záchranou. Po započtení všech nákladů by úroky mohly dosáhnout zhruba osmi procent, což je mimochodem daleko vyšší úrok, než v minulosti získalo od zemí eurozóny Řecko. Předlužené Atény získaly příslib úvěru ve výši až 110 miliard eur (2,75 bilionu korun) za úrok ve výši zhruba pěti procent.
"Využití záchranného fondu eurozóny rozhodně není nijak levnou možností. Celý systém je nijak překvapivě konstruován tak, aby uspokojil věřitele na náklady dlužníků," uvádí Financial Times.
Jen aby se fond nemusel použít..
Pro Evropu by bylo údajně nejlepší, kdyby nikdo nemusel záchranného fondu eurozóny využít. ESFS má totiž řadu dalších nevýhod. Jednou z nich je skutečnost, že jen případná žádost o pomoc, z některého ze států eurozóny, by spustila paniku na trzích a nová krize by se mohla snadno šířit dál. Fond by byl navíc nucen vydávat dluhopisy ve velmi nejisté době a za nevýhodných podmínek, přestože má nejvyšší možný rating.
S případným využitím ESFS ale nejspíš nepočítá ani jeho šéf Klaus Regling. "Podle mého hlavního scénáře nebudeme muset v následujících letech poskytnout žádnou půjčku," řekl včera ve Frankfurtu. Podle něj by fond neměl být žádným bezpečným přístavem a pro členské státy eurozóny by mělo být velmi těžké se k penězům dostat.
Související články
Senzací finských voleb Praví Finové
Konzervativní Národní koaliční strana (KOK) se ziskem 20,4 procenta hlasů zvítězila v nedělních finských parlamentních volbách před druhými sociálními demokraty. Senzací voleb se...
Evropský patentový úřad hlásí rekord - 235.000 žádostí
Evropský patentový úřad (EPO) loni přijal 235.000 žádostí o patent. To je nejvíce za 34 let existence úřadu. Meziroční nárůst činil 11 procent. EPO o tom informoval...
Řecko bude prý muset smazat asi polovinu dluhů
Experti Evropské unie se domnívají, že Řecko se nevyhne státnímu bankrotu a pokud se má dostat z ekonomického marasmu, bude muset smazat 40 až 50 procent svých současných dluhů....
Startuje boj o rozpočet
V Evropské unii se začíná schylovat k boji o rozpočet na příští rok. Evropská komise by podle týdeníku European Voice měla příští týden představit návrh rozpočtu, který bude počítat...
V EU nahlášeno rekordních 2272 nebezpečných výrobků
Do výstražného systému Rapex loni členské státy Evropské unie nahlásily rekordních 2272 nebezpečných výrobků, zatímco o rok dříve jich bylo 2011. U 1985 loni evidovaných výrobků...
