Komise přitvrdila boj s kybernetickým zločinem

Členské státy by rovněž měly podle návrhů komise v případě kybernetických útoků povinnost rychle reagovat na žádosti o pomoc. Komise plánuje také zavedení systému zachycování a sledování kybernetických ataků. Návrhy nyní budou předloženy Evropskému parlamentu a také členským zemím, jejichž souhlas je k případnému vstupu změn v platnost zapotřebí.

"Zločin si hledá nové cesty," podotkla eurokomisařka pro vnitro Cecilia Malmströmová. Upozornila, že s podvodným softwarem je možné získat kontrolu nad velkým množstvím počítačů či ukrást čísla kreditních karet.

"Tyto návrhy, které dnes dáváme na stůl, jsou významným krokem kupředu, protože kriminalizujeme vývoj a prodej škodlivého softwaru a zlepšujeme evropskou policejní spolupráci," dodala Malmströmová.

Komise připomněla případ Estonska, kde kybernetičtí útočníci v roce 2007 napadli servery tamních institucí, mimo jiné policie, vlády či parlamentu. Ty pak kvůli tomu na čas vypověděly službu.

Na nebezpečí podobných útoků, které souvisejí s rozšiřováním moderních technologií, opakovaně upozorňovala i Severoatlantická aliance. Právě boj s novými hrozbami bude součástí její nové strategické koncepce, o níž se bude v listopadu rozhodovat na summitu v Lisabonu.

Množství kybernetických útoků od roku 2005, kdy byla přijata první opatření proti nim na unijní úrovni, neustále roste. "Instituce EU a vlády musí spolupracovat ještě úžeji, aby nám pomohly pochopit příčinu i rozsah nových kybernetických hrozeb," podotkla eurokomisařka pro informační technologie Neelie Kroesová. "Kybernetické hrozby neznají žádné hranice," dodala.