Francie zablokovala dohodu o regulaci hedgeových fondů

Fondy ze zemí mimo EU mají nově žádat o povolení k činnosti v jednotlivých členských státech unie. Tento bod je však zdrojem největších rozporů. Podle představ Francie a Německa by například americké hedgeové fondy měly žádat o povolení v každé z 27 zemí EU. Evropská komise a například i Evropský parlament ovšem počítají s tím, že by mělo stačit jen povolení v jedné zemi, které by bylo následně platné pro celou evropskou sedmadvacítku.

Postoj komise a parlamentu je totožný s postojem Velké Británie, kde působí 80 procent evropských hedgeových fondů, a rovněž s názorem Česka. Češi mají obavy, že by regulace v podobě, kterou prosazují Paříž a Berlín, diskriminovala jejich investory. Spojené státy, kde působí největší světové hedgeové fondy, se totiž brání tomu, aby uzavíraly bilaterální smlouvy s malými zeměmi. Čeští investoři by tak v budoucnosti mohli ztratit možnost investovat do hedgeových fondů mimo Evropskou unii a na výběr by měli jen ty evropské.

Francie a Německo nicméně mají nad Českem spolu s Británií značnou převahu a pokud by o návrhu daly hlasovat, hladce jej prosadí. Ministři financí již jednou s regulací fondů souhlasili, ale s tím, že během dalších jednání zohlední připomínky Londýna i Prahy.

Francouzská ministryně financí Christine Lagardeová nicméně jakékoliv ústupky odmítá. "Musíme dosáhnout odpovídajícího dohledu nad hedgeovými fondy, ale to neznamená, že otevřeme dveře fondů, které žádnému dohledu nečelí," řekla v Bruselu se zjevnou narážkou na fondy z USA, jejichž vláda představy o unijní regulaci odmítá.

Pokud by se Paříži a Berlínu nakonec podařilo regulaci "protlačit", mohlo by to znamenat vypuknutí další z řady obchodních válek mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Podle amerického ministra financí Timothy Geithnera nová regulace povede k diskriminaci amerických fondů rizikového a soukromého kapitálu a znemožní jejich přístup na evropský trh.