Belgii nečeká "sametový rozvod", varuje expert

Belgií v posledních letech zmítá prakticky trvalá politická krize mezi Vlámy a Valony. Obě strany se nedokáží shodnout na přerozdělení pravomocí i peněz mezi regiony či o volební práva menšin. Předčasné volby v červnu nic nevyřešily a země stále ještě nemá novou vládu.

V rámci debat se v Belgii často zmiňuje Československo a jeho poklidný rozpad na dva státy. Podle Jean-Louis Sixe ale existují důvody proč by Belgie nemusela poklidné rozdělení následovat. Proč?

Československo bylo v době rozpadů mnohem mladší Belgie, která existuje od roku 1830. Další argument spočívá v tom, že zatímco Belgie má neustále jedno hlavní centrum - Brusel. Československo vždy udržovalo, tvrdí expert ULB, dvě metropole: Prahu a Bratislavu.

Six upozorňuje i na další fakt, že dvě dominantní postavy československé politiky počátku 90. let, tedy Václav Klaus a Vladimír Mečiar, rozpad země, byť z rozdílných důvodů, podporovali. V Belgii ale po větší autonomii volají vlámské strany, zatímco valonské jsou velmi obezřetné.

Posledním argumentem je, že Československo v době rozpadu nebylo členem Evropské unie, zatímco Belgie je jednou ze zakládajících zemí. Nově vzniklé státy by tak musely žádat o přijetí, které by podléhalo jednomyslnosti. Otázkou ale je, jak by se k tomu stavěly země jako Španělsko, které samy mají problémy se separatistickými tendencemi v některých regionech.

"Československá zkušenost tedy nemůže být používána k tomu, aby poskytla jakýsi pocit ujištění, že rozpad Belgie by mohl být jednoduchým 'sametovým rozvodem'," uzavřel článek Jean-Louis Six.