Aktuality

Několikadenní krvavý konflikt, který se rozhořel kvůli kontrole nad Ruskem chráněnou odštěpeneckou oblastí Jižní Osetie, ukončila 12. srpna dohoda o příměří zprostředkovaná francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Na ni se Moskva odvolává a tvrdí, že dokument zahrnuje nárok na zřízení ochranného pásma a trvalých kontrolních stanovišť, kde by mělo sloužit asi 2500 ruských vojáků. Tbilisi a jeho západní spojenci mají ale podezření, že Kreml si chce pomocí vojska udržet kontrolu nad bývalou sovětskou Gruzií. Prezident Sarkozy i jeho americký protějšek George Bush už v pátek uvedli, že ruský postup není s dohodou v souladu. Oba prezidenti vyzvali Rusko k jejímu respektování a k ukončení odsunu. 

Názor o neoprávněnosti Ruskem střežených ochranných zón dnes podpořil i finský ministr zahraničí, jehož země nyní předsedá Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). "Můj názor je, že (ochranná pásma) jsou proti duchu dohody o příměří," řekl Stubb finské televizi. Existence zón, na nichž Moskva trvá a které Tbilisi odmítá, se může stát rozbuškou dalšího vzájemného konfliktu. 

Ruská strana však trvá na svém. Zástupce náčelníka ruského generálního štábu generál Anatolij Nogovicyn dnes zdůraznil, že ruská armáda šestibodový mírový plán dodržuje. "Veškeré akce ruských mírotvorců jsou v souladu s šesti principy, které (v dohodě o příměří) podepsali prezidenti Ruska a Francie," řekl generál. 

Situace v Gruzii je nepřehledná. Podle gruzínského ministerstva vnitra ruská armáda nadále zůstává v několika gruzínských městech. To je případ Poti, které leží asi 30 kilometrů od abchazských hranic, tedy mimo ochranné pásmo, s jehož vznikem Rusko počítá. U města zůstaly asi dvě desítky Rusů, proti jejichž přítomnosti dnes protestovala zhruba tisícovka místních obyvatel. Generál Nogovicyn nicméně novinářům řekl, že ruští mírotvorci mají právo u tohoto přístavu, který slouží jako jeden z nejdůležitějších uzlů pro námořní přepravu ropy, hlídkovat. 

Ruští vojáci zůstávají i poblíž osetských hranic. Naproti tomu například strategické město Gori severně od Tbilisi ale zcela opustili a místní obyvatelé se po dvou týdnech vracejí zpátky do svých často rozbombardovaných domovů. Podle agentury Reuters gruzínské síly také plně kontrolují hlavní silniční tah spojující východ a západ země, kde mělo Rusko v úmyslu zřídit trvalá kontrolní stanoviště. 

Pro Gruzíny, kteří získali po rozpadu SSSR v roce 1991 nezávislost, je pokračující přítomnost ruských jednotek na jejich území citlivým problémem. Podle Reuters je ruské počínání také výzvou sílícímu vlivu USA v tomto regionu, který je významnou pozemní obchodní trasou mezi Evropou a Asií a tranzitním koridorem pro export ropy a zemního plynu od Kaspického moře. Právě tuto dopravní variantu přitom Západ favorizuje, protože se chce vyhnout plné závislosti na Rusku. 

Kvůli postupu Rusů v Gruzii značně ochladly vztahy Ruska a Severoatlantické aliance. Po příkré reakci NATO Moskva ve čtvrtek oznámila, že zmrazuje vojenskou spolupráci s aliancí. Ta v pátek zahájila v Černém moři manévry, které prý byly už dlouho předem plánovány a s konfliktem nesouvisejí. Ruský generální štáb se ale ohradil, že nepřispívají ke stabilizaci rozbouřené situace v oblasti.