30.08.2008
čtk
Když přijde řeč na Gruzii, má Rusko nad Evropskou unií navrch barel. Vlastně 1,2 milionu barelů. Přesně tolik ruské suroviny totiž proudí každý den směrem na západ ropovodem Družba k zajištění paliv pro ekonomiky evropských zemí, napsala tisková agentura AP.
Tato tvrdá ekonomická realita vysvětluje, proč bude pondělní mimořádný summit EU bojovat o víc než jen o klepnutí Ruska přes prsty.
EU zajišťuje zhruba třetinu importu ropy a asi 40 procent importu zemního plynu dodávkami z Ruska. Dovoz Německa, které je největší ekonomikou EU, tvoří 34 procent ruské ropy a 36 procent ruského plynu. Státy jako Finsko, Slovensko či Bulharsko jsou závislé na Moskvě mnohem více. Přes 90 procent plynu, které zde vytápí domovy, umožňuje vařit jídlo a pohání továrny, pochází ze Sibiře.
Titulky francouzských a německých novin se v uplynulých dnech čtenářů ptaly, zda jsou připraveni vidět své vojáky umírat pro Tbilisi. Evropští politici se bojí hněvu voličů, takže ani oni nejsou ochotní postavit se tváří tvář vyšším účtům za benzin kvůli razantnější podpoře kavkazské Gruzie. Obzvláště ne teď, když nad Evropou visí hrozba ekonomické recese.
Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner ve čtvrtek ustoupil od dřívějšího prohlášení, že by se EU měla vyvarovat trestajících akcí proti Rusku. Řekl, že se uvažuje o nějakém druhu sankcí za úterní rozhodnutí Moskvy uznat gruzínské separatistické regiony Abcházii a Jižní Osetii.
Ruský vyslanec při EU Vladimir Čižov na případné sankce reagoval slovy, že by byly vážnou chybou. Pochybuju, že nějaké budou. Byly by na škodu Evropské unii, stejně jako Ruské federaci, prohlásil před reportéry.
Francouzští i němečtí představitelé zastávají názor, že EU musí i bez ohledu na ekonomické důvody zmírnit svou odpověď, pokud chce hrát roli prostředníka. Jedině tak prý může Rusy přesvědčit, aby stáhli vojenské jednotky, souhlasili s mezinárodními mírovými pozorovateli či s nějakým dlouhodobým řešením.
Ne všechny země EU s tímto postojem souhlasí. Polsko a další východní členové unie sice patří mezi státy nejvíce závislé na energetickém importu z Ruska, ale jejich vedoucí představitelé vzhledem k ještě živým vzpomínkám na sovětskou nadvládu požadují tvrdý postoj Evropy. Seskupila je Británie, jejíž vlastní zdroje plynu a ropy ji činí méně závislou na Rusku.
Časem pocítí ekonomické a politické ztráty, vzkázal britský ministr zahraničí David Miliband Rusku. Pokud opravdu chce respekt a autoritu a výhody, které jsou s tím spojeny, pak musí Rusko změnit chování.
Británie navrhla zmrazit Rusku účast ve skupině světových mocností G8. Chce také, aby EU zvážila přerušení rozhovorů o důležité smlouvě ohledně ekonomické a politické spolupráce s Moskvou, které mají pokračovat 15. září.
Doufáme, že nezůstane jen u prohlášení a přijdou činy, řekl k summitu gruzínský vyslanec při EU Salome Samašvili. Myslím, že bychom měli přestat s pohodlnickým a toužebným myšlením na to, že Rusko se pohybuje správným směrem.
Gruzie také chce, aby EU zablokovala vstup Ruska do Světové obchodní organizace a pohrozila bojkotem zimní olympiády v Soči v roce 2014. Toto ruské černomořské letovisko leží jen kousek od sporných gruzínských hranic.
Očekává se důrazné prohlášení na podporu gruzínské územní celistvosti. EU pravděpodobně přidá další humanitární pomoc k již poskytnutým 12 milionům eur a nabídne víc peníze na obnovu bojem zničené infrastruktury.
Sedmadvacítka by mohla nabídnout vyslání více pozorovatelů či dokonce ozbrojených mírových sborů, tedy pokud Rusko přestane s dlouhodobým odmítáním mezinárodních sil.
Rusko ví, že když přijde na opravdovou zahraniční a bezpečnostní politiku, mlátí Evropa prázdnou slámu, řekl lord Chris Patten, zkušený britský diplomat, který byl jejím v letech 1999 až 2004 komisařem pro zahraniční vztahy. Pochybuji, že se objeví cokoli razantnějšího než silně formulované komuniké, dodal.
Evropa přesto má na Rusko určité ekonomické páky. Přes 60 procent ruského vývozu ropy a plynu míří do EU. A Rusko potřebuje petroeura, tak jako Evropa závisí na jeho energetických surovinách. Moskva také chce západní technologie a investice k rozvoji dalších oblastí své ekonomiky.
Avšak Evropě by trvalo roky, než by se zbavila energetické závislosti na Rusku, a okamžitý dopad odříznutí od dodávek plynu a ropy by byl pro evropský průmysl a domácnosti katastrofický.
Podle některých diplomatů a analytiků by místo hledání trestu pro Moskvu bylo nejlepší odpovědí vyjít vstříc východním sousedům EU, aby se tak předešlo dalším snahám Rusů rozšířit svůj stisk na bývalou sovětskou sféru.
Součástí toho by mohla být jasná vyhlídka pro Ukrajinu na členství v EU, pomoc Moldávii proti Moskvou podporovaným separatistům či nabídnutí obchodních a vízových výhod Gruzínům, aby mohli cestovat alespoň tak snadno, jako držitelé ruských pasů v Jižní Osetii a Abcházii.
Rozhodně nejúčinnější odpovědí je posilování vazeb EU s těmito zeměmi, řekl Tomáš Valášek, který vede zahraniční politiku v Centru pro evropské reformy.
Odpověď EU by se neměla soustředit na Rusko. Vyhrožováním Rusku se nikam nedostaneme a pokud se o to pokusíme nakonec to pravděpodobně rozdělí Evropu.
Autor: oez
