Vojenská rozvědka: Ruské tajné služby ovlivňují veřejné mínění o radaru

V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce to dnes řekl náměstek ministryně obrany Martin Barták. Výroční zprávu podle něj zveřejní Vojenské zpravodajství v pondělí. 

Podle Bartáka lze v souvislosti s výstavbou radaru zájem zahraničních tajných služeb předpokládat. "Otázkou je, kam až mohou zajít," řekl. Vojenská rozvědka má podle něj informace o aktivitách nejen ruských, ale i dalších agentů. 

BIS i vojenská zpravodajská služba také podle náměstka aktivně brání tomu, aby ruští agenti skupovali pozemky okolo vojenského prostoru v Brdech, kde má protiraketová základna stát. "Strategické objekty nebo území nebudou v nepovolaných rukou, ať je to v okolí radarové stanice nebo jinde," řekl. 

BIS ve své zprávě ve čtvrtek uvedla, že se ruské zpravodajské služby loni snažily kontaktovat a ovlivňovat politiky a média, aby zvýšily odpor české veřejnosti k vybudování americké protiraketové základny. Podle ní mohou být tyto aktivity součástí dlouhodobé kampaně ruské strany s cílem narušit integritu Evropské unie a NATO a izolovat Spojené státy.

Ministra vnitra Ivana Langra (ODS) zpráva vážně znepokojila. Uvedl, že by se dokumentem mohla v blízké době zabývat i vláda. Sněmovní branný výbor si na 1. října pozval na jednání šéfy všech tří českých tajných služeb a chce po nich, aby poslancům vysvětlili situaci. 

Podle poslance a bezpečnostního experta ČSSD Jeronýma Tejce zareagoval předseda výboru pro obranu Jan Vidím (ODS) na zveřejnění zprávy neadekvátně. Zneužil podle něj svého postavení a nekompetentně se vyjadřoval. V diskusním pořadu Tejc řekl, že už před několika měsíci BIS varovala před růstem ruských zpravodajských aktivit v souvislosti s radarem. "Informace nebyly nové pro nikoho, kdo se o problematiku zajímá," řekl Tejc. 

Podle něj se Vidím snaží zopakovat situaci, kdy před dvěma lety těsně před volbami do sněmovny byla zveřejněna zpráva šéfa policejního útvaru pro boj s organizovaným zločinem Jana Kubiceho o údajném prorůstání organizovaného zločinu do politiky. Tejc řekl, že Vidíma vyzve k rezignaci. 

Barták zdůraznil, že načasování zveřejnění zpráv obou rozvědek nebylo účelové. Ani podle něj to nyní není poprvé, co zpravodajské služby zaznamenaly zvýšení zájmu agentů o protiraketovou obranu. Podle něj je však reakce politiků na zveřejnění zprávy logická. Vidím pouze chce, aby tyto informace zazněly na půdě parlamentu, uvedl. Podle Bartáka by veřejnost měla vědět, že se i v ČR vyskytují hrozby jako terorismus a zvýšené aktivity tajných služeb. Náměstek upozornil na to, že se ve výboru nebudou probírat konkrétní jména ani způsoby, jakým agenti politiky či média ovlivňují. 

Hlavní smlouvu o radaru podepsali ministři zahraničí USA a ČR letos v létě. Vláda však zatím nemá zajištěnou podporu pro její ratifikaci v parlamentu. 

V Česku stále převládají odpůrci radarové základny na českém území. Proti radaru bylo podle průzkumu agentury STEM po červencovém podpisu česko-americké smlouvy 44 procent dotázaných, pro se vyslovilo 35 procent, zbytek nevěděl.