AUDIO VIDEO FOTOGALERIE

Reportáže

Přece ho nevyloučíme. Čeští katolíci - a biskup, který zpochybňuje šoa

Ondřej Kundra, Respekt, 9. února 2009

Nikdo nemohl očekávat, že papežovo rozhodnutí vzít zpět do církve - a dokonce rovnou na biskupský stolec - popírače holocaustu Richarda Williamsona všichni tiše odkývnou. V Německu nebo Nizozemsku věřící už týden podepisují petice a církevní hodnostáři se předhánějí, kdo biskupa Williamsona a papeže ostřeji odsoudí. Zaznívají ale i jiné názory, například italští věřící oba muže hájí. Oficiální mlčení, které v Česku v této otázce panuje, vzbuzuje zájem, ke kterému postoji se přiklánějí zdejší katolíci.

Milosrdný holocaust

Povýšení biskupa Williamsona papež před týdnem odůvodnil jako „gesto milosrdenství". Míří na něj a tři další hodnostáře, které jeho předchůdce Jan Pavel II. vyloučil v osmdesátých letech z církve. Důvodem bylo především to, že se nechali od svého guru a známého stoupence jakýchkoli protimodernizačních snah francouzského arcibiskupa Marcela Lefebvra vysvětit na biskupy. Stalo se tak navzdory papežově nesouhlasu, což lze vykládat jako neoprávněné vysvěcení.

S Vatikánem se biskupové dostali do křížku i kvůli svému fundamentalismu (odmítali sloužit bohoslužby v národních jazycích a stavěli se proti spolupráci s jinými náboženstvími včetně židovského). Papež teď každopádně tento verdikt zrušil s tím, že mu jde o „znovusjednocení církve". Na základě exkomunikace čtyř lefebvristických kněží z ní totiž před časem odešlo hodně věřících a ty nyní papež chce zrušením klatby do církve opět dostat.

Na tom možná není nic špatného, ale milost pro britského kněze Richarda Williamsona je silná káva. Především proto, že Williamson v minulosti opakovaně popřel vyvraždění šesti milionů Židů v plynových komorách. A to samé zopakoval pro švédskou televizi tři dny před papežským povýšením na biskupa. V reakci na to proto přední katolický teolog Hermann Häring vyzval papeže i Williamsona k odstoupení. To samé prohlásil i mohučský kardinál Karl Lehmann s tím, že papežovo rozhodnutí považuje za „katastrofu". A například známý teolog JeanPierre Wils z Nizozemska na protest proti papežově nechuti vzít zpět svůj krok a jasně se za chybu omluvit už vystoupil z katolické církve.

Ne všichni to ovšem vnímají stejně. Několik biskupů papežův postoj podpořilo s argumentem, že Williamsonovo popírání šoa je „jen jeho soukromý názor", který se schopností vykonávat důležitý úřad nijak nesouvisí. Zatím jsou v církvi i mezi jejími přívrženci nicméně slyšet více ti, kteří povýšení popírače a jeho další působení v církvi odmítají. Kritickou petici reagující na papežův čin vyvěšenou na stránkách mezinárodního hnutí My jsme církev už podepsaly stovky lidí, mezi nimi i muži a ženy se jmény ověnčenými teologickými tituly. Z českých kněží tam zatím není nikdo. Co to znamená?

Omluvu, nebo stolec

Když se zdejších stoupenců katolické víry zeptáte, co soudí o Williamsonových výrocích, přijde okamžitá a jasná odpověď. Pro děkana pražské teologické fakulty Ludvíka Armbrustera jsou „naprosto nepřijatelné a arogantní", biskup Václav Malý je „jednoznačně odmítá", protože jsou v „rozporu s historickými fakty". Známý katolický teolog Tomáš Halík nebo šéf konzervativního think tanku Občanský institut Roman Joch je označují za „nehorázné" respektive „imbecilní". A podobná shoda panuje v otázce, jak by celou patálii měla církev nyní řešit a zda by v ní měl biskup Williamson nadále působit na vysokých postech.

Mluvčí biskupské konference Juan Provecho s Williamsonovými výroky nesouhlasí, ale s papežovým rozhodnutím učinit ho biskupem žádný problém nemá. „To, co říká ohledně Židů, beru jako jeho soukromý, byť špatný názor. Papež to podle mě posoudil dobře, protože to s vírou nesouvisí," říká Juan Provecho.

Katolická církev ale přece hlásá, že je nositelkou univerzálních hodnot, k nimž patří i respekt k utrpení nevinných obětí. Neměla by tedy mít větší nároky na integritu člověka, který má z pozice biskupa velký vliv na formování názorů věřících i celé společnosti - zvlášť v době, kdy je v Evropě antisemitismus opět na vzestupu? „Osobní názory na holocaust, byť jsou jakékoliv, pro mě nejsou součástí víry," říká mluvčí Provecho. „Navíc když už o té věci nebude takhle mluvit, myslím, že by měl dostat šanci."

Podobně to vidí i pražský biskup Václav Malý. „K vyloučení z církve bychom měli přistupovat až v opravdu hodně závažných případech. Jako například tehdy, když dotyčný člověk někoho zabil nebo uvrhl do bídy," odpovídá biskup Malý na otázku, zda uvažuje o připojení se k požadavku německých nebo nizozemských kolegů, kteří volají po Williamsonově exkomunikaci respektive odejmutí biskupského stolce, pokud se za své výroky jasně neomluví. Jaký postup by tedy teď církev měla v kauze Williamson zvolit? „Měli bychom s ním o té věci komunikovat, vysvětlit mu, že jeho názory jsou špatné. A požadovat po něm omluvu," říká Malý.

Téma č. 83

„Je to pro mě na místě 83," říká šéf pražské katolické teologické fakulty Ludvík Armbruster na otázku, za jak důležitý případ Williamson považuje. „Nesouhlasím s ním, ale řeším teď úplně jiné věci, než jestli nad ním měl papež zrušit exkomunikaci." Za svoji prioritu děkan Armbruster označuje, že se na jeho školu hlásí málo studentů a to, jak tento trend změnit. Ze sociologických průzkumů ale často vyplývá, že nechuť mladých lidí spojovat svůj život či kariéru s vírou hodně souvisí s neschopností církve reagovat na znepokojující problémy doby. Neuvažoval v této souvislosti děkan Armbruster o tom, zda právě jasné stanovisko ke kauze Williamson by mohlo zdejší církev i jeho fakultu ukázat v přitažlivějším světle? „O tom jsem neuvažoval," říká děkan Ludvík Armbruster. „Není to pro mě zásadní téma."

Tématem nejsou Williamsonova slova a to, jaký by k nim měla církev zaujmout postoj, zatím ani na přednáškách pražské katolické teologické fakulty. „Lidi jako Williamson nemají v církvi co dělat," říká anonymně na chodbě před posluchárnou jedna ze studentek druhého ročníku. „Teď mi skončilo zkouškové, tak jsem se tím nezabývala. Tenhle týden chci ale podepsat jednu z protestních německých petic." Podobný názor je ale na fakultních chodbách spíš ojedinělý. Většina oslovených studentů buď před otázkami na případ Williamson utíká, nebo je odbývají s tím, že o věci „nic nevědí".

Podle všeho každopádně případ zřejmě nevyzní do ztracena, jak se původně zdálo. Vatikán na konci týdne pod tlakem části věřících i veřejnosti a politiků v čele s německou kancléřkou Angelou Merkelovou biskupa Williamsona vyzval, aby své skandální výroky o tom, že nevěří informacím o holocaustu, odvolal. Dotyčný ale stále mlčí. Jak bude ve věci dále postupovat papež - zda například uvažuje o sesazení Williamsona z biskupského stolce - zatím on ani jeho okolí nesdělili.


AUTOR Ondřej Kundra, Respekt
 

Kyjevská výhybka
Radek Palata, MF DNES, 5. března 2010

Ruští neofašisté zvedají hlavy
Hana Chuka, EUROSKOP, 4. března 2010

„Byla to promyšlená vražda"
Tereza Šupová, Lidové noviny, 25. února 2010

Zakaria: Irácké volby mohou bý...
Euroskop, čtk, 8. března 2010

Dufek: Brno jako centrum vzděl...
Petr Zenkner, EUROSKOP, 4. března 2010

Luděk Urban o hospodářské stra...
Marie Bydžovská, EUROSKOP, 4. března 2010

Německý Ústavní soud zasáhl do...
Marie Bydžovská, EUROSKOP, 10. března 2010

Prohra v Bruselu
Kateřina Šafaříková, Respekt, 8. - 14. března 2010

Stane se Visegrád další „těžko...
Hana Chuka, Euroskop, 9. března 2010