Euro versus koruna. Reportáž z konference

Největším problémem eurozóny je podle guvernéra ČNB strukturální nesourodost jejích členů a neschopnost měnového bloku podporovat hospodářský růst. Zpomalující hospodářský růst a s ním související nejistota investorů a spotřebitelů je podle něj jedním z hlavních rizik budoucího vývoje.

3 kořeny krize podle guvernéra ČNB Singera

Krize eurozóny podle něj pramení ze tří rovin - vedle nesourodosti členských zemí jsou to nedostatečný institucionální rámec měnové unie a nepříznivý fiskální vývoj. Společná měna podpořila tok kapitálu z Německa do oblastí větších výnosů a podnítila tím přehřívání periferních ekonomik, tvrdí Singer. Oproti očekávané konvergenci proto vedla naopak k divergenci jednotlivých ekonomik.

Politické elity podle guvernéra ČNB nebyly na krizi připraveny. Projevilo se to „názorovými obraty o 180 stupňů" či „bagatelizací problémů nebo jejich zastíráním". „Řešení krize bude na úkor fiskálně zodpovědných států a způsobí cenový růst," předpověděl Singer. Vybudování jakéhosi silnějšího severního eura kolem německé ekonomiky podle něj není reálné, protože německé elity nejsou na takový krok připraveny.

Za krizi můžou nerovnost a finančníci...

Vytvoření „tvrdého jádra" kolem Německa je naopak nejpravděpodobnějším scénářem vývoje podle Jana Mládka. Skupina zemí zahrnující Lucembursko, Rakousko a Nizozemí bude podle ekonomického experta ČSSD konvergovat ke vzniku Spojených států evropských, přičemž vytvoří společné ministerstvo financí a následně hospodářskou vládu. Klíčové bude podle Mládka, zda se k tvrdému měnovému jádru přidá Francie a Itálie.

S guvernérem ČNB se Mládek neshodl ani v příčinách krize - za hlavní viníky považuje rostoucí příjmovou a majetkovou nerovnost a „zdivočelé finančnictví". Chudší lidé totiž mají vyšší sklon ke spotřebě, čímž pohání ekonomiku. Bohatí naopak více investují a snaží se získat co nejvyšší zisk. Tím prostřednictvím finančních trhů vytvářejí nové peníze a následně ohrožují finanční systém, domnívá se Mládek.

Řešit zadlužení dalšími dluhy?

Podle europoslance Hynka Fajmona je viníkem krize euro, které vedlo ke špatné alokaci kapitálu, protože mělo pro periferní státy příliš nízké úrokové míry a vytvářelo falešnou jistotu. Dluhovou krizi nelze podle Fajmona řešit dalšími dluhy. Východiskem pro „celou západní civilizaci" je podle něj vrátit se k zodpovědnému hospodaření.

„Žádný pozitivní důvod, aby Česko vstoupilo do eurozóny, není," tvrdí Fajmon. Závazek, který země přijala při vstupu do EU, podle něj již není směrodatný, protože se zásadně změnily podmínky. České hospodářství je zdravé a vstupem do „dluhové unie" by na sebe přijalo dluhy jižních zemí, tvrdí europoslanec.

Chce být ČR v centru?

Naopak podle Pavla Mertlíka, hlavního ekonoma Raiffeisenbank, přináší Česku vyšší ztráty volatilita směnného kurzu, než inflace očekávaná jako důsledek přijetí eura. Až dojde ke stabilizaci eurozóny, mělo by podle něj Česko začít zvažovat přistoupení.