Nečas: Evropský rozpočet musí přispívat ke konkurenceschopnosti

Debata o rozpočtu musí podle premiéra Petra Nečase probíhat ve světle ekonomické krize. Zásadním českým požadavkem proto je, aby společný rozpočet přispíval k posílení evropské konkurenceschopnosti. „Jak lépe a efektivněji využívat evropské prostředky" je podle Nečase zásadní otázkou v diskuzi o budoucím rozpočtu.

Stejně jako členské státy EU si nemohou dovolit navyšovat v hospodářsky napjaté době své výdaje, neměl by růst ani evropský rozpočet, tvrdí Nečas. Prostory pro rozpočtové škrty se podle Nečase nalézají ve společné zemědělské politice.

Česko požaduje silnou kohezní politiku

„Prioritou ČR je silná kohezní politika," zdůraznil premiér. Současně se vyhradil proti tomu, aby kohezní politika byla využívána jako mocenský nástroj v rukou Komise. Podle návrhu z Bruselu by totiž na základě tzv. makroekonomických kondicionalit mohl výkonný orgán EU rozhodnout o odebrání dotací zemi, která neplní cíle stanovené ve fiskální politice.

Česko se staví negativně i vůči další novince v návrhu Komise - zavedení Nástroje pro propojení Evropy. Do nového fondu, který bude financovat projekty v oblasti dopravní, energetické a IT infrastruktury, by mělo být převedeno 10 miliard z prostředků určených na kohezní politiku. Peníze z něj by nešly pouze do chudých regionů, ale do celé EU-27 a není jasné, jak by byly projekty vybírány.

Finanční daň vyžene banky z Evropy

V nové finanční perspektivě EU se nezmění pouze výdaje, ale i systém příjmů. Evropská komise usiluje o nové vlastní příjmy, například plynoucí ze zdanění finančních transakcí. Z členských států tuto myšlenku podporuje Německo, Francie, Španělsko a Belgie. Proti se staví kromě Česka například Švédsko nebo Lucembursko. Podle ministra financí Kalouska by nová daň zatížila evropský finanční sektor, který by se přesunul do zahraničí, což by negativně zasáhlo evropské hospodářství.

Za zavedením daně z finančních transakcí stojí politické motivy, vysvětlil dánský státní tajemník Peder Lundquist. Její tvůrci argumentují tím, že finanční sektor by měl nést náklady řešení krize, na jejímž vzniku se podílel. Podle Lundquista však zdanění aktivity namísto zdanění příjmů povede k omezení dané činnosti. Evropa se podle něj musí rozhodnout, zda je omezení finančních transakcí v jejím zájmu.

Prezentace řečníků

Daniel Braun: Příprava budoucího programového období 2014+ v ČR

Torkild Byg: Preliminary Considerations on Elements Towards an Effective Cohesion Policy

Łukasz Hardt: The CAP post 2013, Some Remarks from the Polish Perspective

Peder Lundquist: The Perspectives for the EU Multiannual Financial Framework After 2013

Peder Lundquist: New Own Resources