Marie Bydžovská, EUROSKOP, 12. ledna 2011
V Itálii se zvedla vlna nevole kvůli novoročním útokům proti egyptským křesťanům. Italský ministr zahraničí Franco Frattini se spojil se svým francouzským, polským a maďarským kolegou. Ve společném dopise vysoké představitelce pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové požadují, aby se téma persekuce křesťanů dostalo do agendy setkání ministrů zahraničí na konci ledna.
„EU nemůže být lhostejná k tomu, co se stalo v uplynulých měsících, stojí v dopise v souvislosti se sérií útoků na Blízkém východě. Ta dosáhla vrcholu na Nový rok bombovým útokem na křesťanský kostel v egyptské Alexandrii, při kterém zemřelo 23 koptských věřících.
Ministři zahraničí Itálie, Francie, Polska a Maďarska požadují, aby na Radě pro zahraniční věci 31. ledna byla přijata „konkrétní opatření na ochranu komunit a podporu svobody náboženského přesvědčení. EU podle nich má zodpovědnost za ochranu křesťanů i mimo oblast Blízkého východu a za „nepřijatelné považují vyvolávání násilí a vyhrožování náboženským menšinám.
Při atentátu v Egyptě zemřelo na Nový rok 23 lidí. Útoky na křesťany na Blízkém východě bohužel nejsou vzácností. (foto: čtk)
Terčem útoků se v poslední době stávají křesťané nejen v Egyptě, krvavé atentáty zažívají i v Iráku, perzekuce se nevyhýbá například ani křesťanům v Íránu a hrozba visí nad křesťanskou komunitou také v Jemenu. V říjnu šokovaly celý svět zprávy o masakru syrských katolíků při bohoslužbě v iráckém Bagdádu, při které bylo zavražděno 46 osob.
Žádná rozvojová pomoc útočníkům
Většinově katolická Itálie se uprostřed politické krize na začátku roku sjednotila v požadavku na odsouzení a reakci na útoky proti křesťanským Koptům. „Itálie bude i nadále v evropském i mezinárodním prostředí bojovat za náboženskou svobodu, dokud tato nebude plně garantována a neskončí zuřivé a systematické násilí, kterému je křesťanské společenství již dlouho vystavováno v různých částech světa, stálo v tiskovém prohlášení ministerstva zahraničí vydaném krátce po útoku.
Na začátku roku Franco Frattini také prohlásil, že rozvojová pomoc EU by měla být podmíněna dodržováním lidských práv v zemích, kde jsou křesťanské menšiny vystaveny útokům. „Pomoc by měla být snížena nebo zastavena pro země, které nespolupracují při ochraně křesťanů, řekl ministr. „Musíme se posunout od monitorování k akci, prohlásil Frattini a zdůraznil, že EU nemůže zůstat izolovaná v celosvětovém boji za křesťanská práva. „EU by měla jednat se zeměmi, které spolupracují a podpořit je, dodal.
Apel směrem do EU vyslali i italští europoslanci, a to jak za vládní většinu, tak za opozici. Poslanci za vládnoucí Stranu svobody i opoziční Demokratickou stranu předložili ve Štrasburku společnou rezoluci, v níž žádají vysokou představitelku Ashtonovou, aby zasáhla a nechala slyšet hlas Evropy nikoli v rovině proklamací, ale konkrétními akcemi.
Přehlíží Západ nárůst křesťanofobie?
K politikům se přidal i tisk, který nejen volal po ochraně pronásledovaných křesťanů, ale i kritizoval západní evropské společenství. „Západ bývá příliš vnímavý k citlivosti věřících jiných náboženství a přitom si neuvědomuje, že nějaká křesťanofobie existuje, napsal šéfredaktor deníku Avvenire.
Podle deníku il Giornale udělal islámský fanatismus kvalitativní skok. Odchodem George Bushe z úřadu ztratila Al Káida svého úhlavního nepřítele a novým symbolickým nepřítelem se podle il Giornale stává křesťanství vnímané jako západní náboženství. Arabská, egyptská, pákistánská či súdánská menšina vyznávající křesťanskou víru je proto považována za zrádce.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop