CER: Velká Británie bez EU ztratí prestiž


Lucie Priknerová, Euroskop, 4.2. 2014

O tom, jak by případné vystoupení Velké Británie z EU postihlo, se hovoří už delší dobu. Studie proevropsky orientovaného think-tanku Centra pro evropskou reformu (CER) posuzuje ekonomické výhody a nevýhody členství Velké Británie v EU. Podle studie intenzivnější obchod se středně velkými evropskými státy nacházejícími se v blízkosti Velké Británie převáží nevýhody, které vznikly celními bariérami mimo společný evropský trh.

Největším trumfem euroskeptiků je podle CER to, že EU reguluje výši cel pro obchod s třetími zeměmi. Jenomže ekonomický význam EU třetím zemím podstatně konkuruje. Země Unie totiž pro Brity představují významného odběratele – 50 procent britského zboží putuje do členských států, naopak do Velké Británie směřuje pouze 10 procent evropských produktů.

Pokud by se Britové pro vystoupení z Unie rozhodli, CER odhaduje, že nejvíc by na tom ztratil britský automobilový a potravinářský průmysl, naopak by Británie ušetřila peníze, kterými nyní dotuje Společnou zemědělskou politiku. Tento program je jakýmsi červeným hadrem provokujícím zejména rozzuřeného býka jménem UKIP, tedy britskou euroskeptickou stranu kritizující evropskou zemědělskou politiku. Stěžují si zejména na nesystematičnost financování producentů a na to, že dotace putují k velkým farmářům.

BBC v roce 2012 přišla s tím, že příjemci evropských peněz jsou i královna a vévoda z Westminsteru. CER ovšem UKIPu odpovídá úvahou, že po vystoupení země z EU by euroskeptici stejně chtěli na zemědělské výrobky nasadit vysoká cla, aby je ochránili před záplavou levnějších konkurenčních potravin z ostatních zemí. Úspora vyškrtnutím Společné zemědělské politiky by o tyto protekcionistické prvky tedy byla snížena.

EU – prestižní klub, nikoliv bariéra

Dalším argumentem CER pro to, aby země zůstala v EU je lepší pozice na světových trzích, kterou Británie má, pokud vystupuje jako součást evropského prostoru. Jako samostatný aktér by si země musela vyjednat všechny bilaterální smlouvy znovu. Získat stejně příznivé obchodní podmínky by bylo složité, protože Londýn by už nemohl nabídnout výhody spjaté s integrací do EU. Na druhou stranu, CER si všímá argumentace euroskeptiků, kteří Unii považují za překážku pro navazování intenzivnější obchodní spolupráce například s Čínou. Analytici CER ovšem oponují a říkají, že obchod Velké Británie s třetími zeměmi v současnosti roste více než s EU. Podle The Telegraph v prosinci 2013 uzavřela Británie s Čínou obchodní dohody v objemu 5,6 miliard liber. Kromě obchodu nemá Británie problém s rozvojem ani v dalších oblastech. Láká jak obchodní investory prostřednictvím úpravy vízového systému, tak umožňuje přístup do země studentům.

A spolupráce kvete i v případě Indie. To dokládá např. tvrzení britského kabinetního ministra pro komunity a lokální vládu Erica Picklese: “Úzké vztahy už se vyplácí teď. Na národní úrovni úzce spolupracujeme od energetické bezpečnosti po klimatickou změnu a zdravotní péči. Do roku 2015 chceme zdvojnásobit náš obchod.“

Ani na samotných Britských ostrovech nevytváří EU bariéru. CER argumentuje postavením, které si země v EU vydobyla a píše: „Velká Británie nejvíce profituje… z volného pohybu služeb a kapitálu, protože je to místo, které si vybírají zahraniční investoři z jiných členských států EU a z USA.“ Británie tak funguje jako magnet a zároveň brána podnikatelů z třetích zemí pro vstup do Evropy. Příčinou jsou pravidla, která vstup nových hráčů na trh usnadňují. O status země dobrých obchodních příležitostí by Velká Británie mohla opuštěním EU přijít. Britský ministr obchodu Vince Cable pro The Guardian řekl, že zahraniční investoři jsou zneklidnění možností referenda o setrvání v EU a šance, že Británii opustí, je podle něj pětiprocentní. V návaznosti na to by bylo ukončení členství v Unii také problematické z hlediska zaměstnanosti. Předseda liberálních demokratů Nick Clegg pro deník The Express uvedl, že v Británii jsou na EU navázány tři miliony pracovních míst.

Británie může splakat nad výdělkem

CER analyzuje také alternativy, kterých by Británie mohla po vystoupení z EU využít, a těmi jsou vazby na jiné druhy obchodní spolupráce. Společný jmenoval mnohých z nich je ovšem ztráta velké části kontroly nad vytvářením pravidel, kterými by se Londýn následně musel řídit. Jde např. o variantu vstupu země do celní unie s EU podobně, jak to má nastavené Turecko, nebo členství Británie v EEA, jako v případě Norska.

Analytička Jóhanna Jónsdottirová na stránkách London School of Economics ovšem vnímá britský vstup do EEA jako problematický, protože pokud by Velká Británie nepodepsala některé dohody EU, byla by také částečně vyřazena. V případě vstupu Velké Británie do zóny volného obchodu by si země sice mohla zachovat národní suverenitu např. v agendách vnitřních záležitostí, zemědělství nebo zahraniční a bezpečnostní politiky, ovšem potíže vidí Jónsdottirová v tom, že EU podle ní nebude ochotná přizpůsobit se Británii a bilaterálně s ní upravit všechny smlouvy ve všech oblastech, ve kterých by Londýn rád s Bruselem nadále spolupracoval. Z Velké Británie se tak rázem může stát méně atraktivní aktér, kterému se nebude EU svými opatřeními přizpůsobovat. V absolutních číslech se sice odhaduje, že příjmy Velké Británie z EU jsou řádově o miliardy liber nižší v poměru k výdajům, ovšem opuštění Unie kvůli provázání Británie s evropským trhem může znamenat pro Británii velkou ztrátu.

Autor: Lucie Priknerová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality