Projev Vojtěcha Bellinga o energetice

Vážený pane premiére, pane komisaři, dámy a pánové,

Stejně jako předřečníci si Vás také já dovoluji přivítat na dnešní konferenci. Jednotný evropský energetický trh je základním východiskem evropské energetické politiky. Ta musí stát na rovnováze mezi třemi vrcholy trojúhelníku „konkurenceschopnost-udržitelnost-bezpečnost".

Vnitřní energetický trh Unie, jehož cíle vymezuje článek 194 Lisabonské smlouvy, včetně principu solidarity mezi členskými státy a garance bezpečnosti dodávek energie, prochází teprve pozvolným vývojem od počáteční ideje ke skutečnosti. Směřování k jeho dokončení je mimořádně žádoucí a přitažlivé, a to jak z pohledu obchodování s energiemi, tak z pohledu krizového či z pohledu vnější energetické politiky. Evropská energetická bezpečnost přitom nespočívá v dovozech energetických surovin, ale  zajistíme jí jedině tím, že budeme dostatek energie vyrábět přímo v Evropě. To vše ukazuje, že vybudování evropského energetického trhu představuje úkol, který není bez nesnází. Vybudování konkurenceschopného energetického trhu ale napomůže účinnější kooperaci států, snížení cen energetických komodit a zlepšení systémových služeb.

Jednou z hlavních výzev, jimž energetický trh EU čelí, je skutečnost, že neumíme poslat energii do té části Unie, kde je jí potřeba, kdykoli potřebujeme. Skutečný trh s energií založený na poptávce a nabídce totiž nemůže fungovat, není-li propojena energetická infrastruktura členských zemí. Investice nutné k dosažení cílů pro rok 2020 jsou často ohroženy - získat stavební povolení trvá příliš dlouho, vznikají problémy s výkupy pozemků pod infrastrukturami a v neposlední řadě nejsou některé pro zásobování důležité projekty pro investory komerčně výhodné, protože sám trh nezajišťuje návratnost investic.  

V této souvislosti můžeme přivítat nedávné vydání infrastrukturního balíčku Komisí. Z českého pohledu je nutné věnovat pozornost investicím do přenosové infrastruktury minimálně na takové úrovni, jakou věnujeme navyšování výroby obnovitelných zdrojů energie.

S těmi se přenosové soustavy těžko vyrovnávají. Česká republika již tradičně upozorňuje na problémy, se kterými se potýká kvůli integraci větrných zdrojů v severním Německu. Situace je navíc umocněna existencí společné obchodní zóny mezi Rakouskem a Německem. Tato konfigurace umožňuje bezlimitní obchodní toky z Německa do Rakouska, které se transformují do kruhových a paralelních toků. Ty pak přetěžují naši přenosovou soustavu.

Problémem nejsou jen úzké profily v propojených sítích ve střední Evropě, které brání přenosu elektřiny jak uvnitř jednotlivých členských států, tak i mezi nimi.

V oblasti plynu zůstává soustava střední a východní Evropy často izolována od zbytku kontinentu, a nemůže tak využívat např. výhody dodávek zkapalnělého zemního plynu.

Jak ale odstranit překážky? V první řadě je nutné řádně využívat existující nástroje a využít potenciál platné legislativy. Třetí energetický balíček není dodnes plně implementován. Tam je třeba napřít úsilí. Současně je však třeba mít na paměti, že implementace evropské energetické legislativy by měla probíhat tak, aby nekladla stále větší nároky na podnikatelský sektor. Administrativně náročné může být oddělení jednotlivých činností v rámci jednotlivých společností, zajištění standardů dodávek, posilování energetické infrastruktury nebo informační povinnosti vůči ministerstvu, Energetickému regulačnímu orgánu a Evropské komisi.

Je tedy otázkou, do jaké míry liberalizační úsilí s sebou může přinášet tužší regulaci energetického sektoru. Značná část opatření - jako některé aspekty unbundlingu - může představovat také dodatečné finanční náklady, které se promítají do cen energie.

Co se rozvoje evropských obchodních pravidel týče, podporujeme další práci na vytvoření pravidel procedur pro řízení přetížení, mechanizmy pro alokaci kapacit, vyrovnávání, tarifikaci a vypracování cílového modelu pro plynárenství. Tyto pravidla přinesou uvolnění dlouhodobě rezervovaných, ale nevyužívaných, přeshraničních kapacit.

Mluvíme-li o posílení a integraci sítí, Česká republika aktivně vystupovala při iniciativě států V4 vybudovat Severojižní plynárenský koridor. V letošním roce vzniklá Skupina pro severojižní propojení identifikovala některá nutná opatření pro realizaci koridoru. Pozitivně kvitujeme přípravu memoranda o porozumění a Akční plán k jeho naplnění.

Konečně se dostávám také k posílení práv zákazníků. Úvahy o možném subvencování jedné skupiny zákazníků druhými skupinami nepovažujeme za příliš přínosné. Z pohledu České republiky by měla být ochrana zranitelných zákazníků nějakou formou příspěvku na platby za elektřinu a plyn případně řešena v rámci sociálních opatření členských států, nikoli v rámci samotné energetické politiky.

Dovolte mi nyní pár slov ke konkrétním krokům, které se letos podařily a přispěly vytváření energetického trhu Unie. 30. května 2011 podepsáno Memorandum o porozumění ohledně spolupráce vedoucí k vytvoření funkčního, propojeného a integrovaného vnitřního trhu s elektřinou mezi českým, slovenským a maďarským provozovatelem přenosových soustav (ČEPS, SEPS, MAVIR) a operátory trhů s elektřinou (OTE, OKTE, HUPX). Začal tak proces integrace, který by měl vést k úspěšnému propojení českého, slovenského a maďarského denního krátkodobého trhu na základě metody cenového propojení - Price Market Coupling.

Dne 29. června pak účastníci projektu v Budapešti za účasti vnitrostátních regulačních orgánů přijali cíl propojit trhy v druhém čtvrtletí roku 2012. Jen pro připomenutí, Market Coupling mezi Českou a Slovenskou republikou probíhá od roku 2009. Obchodování probíhá i na profilech Česká republika - SRN a Česká republika - Rakousko, které používají pro obchodování metodu Flow Based Allocation.

Co se plynu týče - jak již zmínil pan premiér - v září došlo k propojení české a polské plynárenské soustavy plynovodem STORK, který umožní dodávky zemního plynu oběma směry. Jedná se o historicky první propojení plynovodních soustav České republiky a Polska a první projekt v Severo-jižním plynovém koridoru. Jeho vznik byl umožněn také díky podpoře z Evropského programu pro hospodářské oživení, resp. Evropského energetického plánu pro rozvoj.

Čeká nás také diskuse nad podobou Nástroje pro propojení Evropy, jehož předložená podoba pro nás není zárukou efektivní a transparentní podpory pro projekty významné pro energetickou bezpečnost Unie. Zde bude třeba dalších jednání.

V této otázce, stejně jako v obecné diskuzi o energetické politice Unie platí, že, Česká republika se nachází v samotném středu Evropy na spojnici mezi severem a jihem, východem a západem. Z tohoto důvodu jakýkoliv problém v oblasti energetiky na úrovni České republiky může ovlivnit celou Unii. Energetické otázky jako je posilování přenosových soustav a možné chybějící kapacity elektřiny v Evropě vnímáme odpovědně a podporujeme věcnou a konstruktivní diskusi.

Stejně jako mí předřečníci věřím, že dnešní konference napomůže v hledání odpovědí na mnohé otázky spojené s problémy a výzvami vnitřního trhu a energetiky v EU vůbec.

Děkuji Vám za pozornost.