Politiky EU
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
POLITIKA
Problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci představuje jednu z nejdůležitějších a nejvíce rozvinutých oblastí sociální politiky EU. Akce Společenství na tomto poli mají svůj právní základ v článku 137 Smlouvy o založení ES. Význam politiky BOZP na evropské úrovni dokládá skutečnost, že od roku 1989, kdy byla přijata rámcová směrnice 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, bylo v souladu s touto směrnicí přijato dalších 19 samostatných směrnic na ochranu bezpečnosti a zdraví pracovníků.
V únoru 2007 Evropská předložila novou strategii Společenství v oblasti BOZP na léta 2007 - 2012, která nahradila předchozí strategii na období 2002 - 2006. Hlavním cílem nové strategie je snížení výskytu pracovních úrazů a nemocí z povolání v EU o 25%. V rámci této strategie věnuje Komise značnou část své pozornosti malým a středním podnikům, ve kterých dochází k 82% všech pracovních úrazů a 90% smrtelných úrazů.
PROGRAMY
V říjnu 2006 bylo přijato rozhodnutí EP a Rady č. 1672/2006/ES, kterým se zavádí program Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu - PROGRESS. Jedná se o integrovaný program na léta 2007-2013, který nahradil několik předchozích samostatných programů Společenství přispívajících k provádění agendy sociální politiky. PROGRESS je rozdělen celkem do pěti sekcí, přičemž jednou z nich jsou pracovní podmínky, jejichž součásti je i problematika BOZP.
INSTITUCE
Politikou BOZP se v rámci EK zabývá Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. Jako poradní orgán Komise byl zřízen Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jehož členy jsou zástupci vlád a sociálních partnerů členských států. Problematika BOZP je také předmětem činnosti Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, která sídlí ve španělském Bilbau. Jejím posláním je zvýšit bezpečnost, ochranu zdraví a produktivitu na evropských pracovištích. Agentura je tripartitní organizací, což znamená, že spolupracuje se zástupci vlád, zaměstnavatelů a pracovníků. Je jediným referenčním bodem pro informace v oblasti BOZP. Zadává, shromažďuje a publikuje nový vědecký výzkum a statistické údaje týkající se rizik BOZP.
Otázky BOZP se na pracovní úrovni Rady projednávají v rámci Pracovní skupiny pro sociální otázky a na úrovni ministrů v rámci Rady pro zaměstnanost, sociální věci, zdraví a spotřebitele (EPSCO). V Evropském parlamentu se touto problematikou zabývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL).
LEGISLATIVNÍ PROCES
Při přijímání komunitárních právních předpisů se v Radě na základě článku 137 Smlouvy o založení ES postupuje podle článku 251 (kvalifikovaná většina a spolurozhodování s EP). Celá řada iniciativ v oblasti BOZP je na evropské úrovni řešena sociálními partnery v rámci horizontálního sociálního dialogu nebo v rámci sektorového sociálního dialogu. Sociální partneři mezi sebou zavírají buď „rámcové dohody", které posléze implementují prostřednictvím národních mechanismů kolektivního vyjednávání nebo prostřednictvím národních právních předpisů, a nebo přijímají Akční plány pro oblast BOZP a procedury pro výměnu příkladů dobré praxe.
ZAPOJENÍ ČR
Gestorem této problematiky je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Otázkami ochrany zdraví při práci se zabývá Ministerstvo zdravotnictví.
UŽITEČNÉ ODKAZY
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Portál o oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP)

