Politiky EU

Evropská unie je prostorem, kde se setkává řada rozlišných kultur. Zajistit jejich bezproblémové soužití však není jednoduché. Na jedné straně je to velká příležitost, jak obohatit život evropských občanů skrze kulturní rozmanitost, na straně druhé jde o velkou výzvu, s níž se musí Společenství v době globalizace vyrovnat. Další zásadní částí kulturní politiky EU je její audiovizuální dimenze. Kromě svého hospodářského významu (v současnosti zaměstnává audiovizuální sektor přes jeden milion lidí v Evropské unii) je nutno brát v potaz sociální a kulturní dopady tohoto odvětví. Televize je nyní nejdůležitějším zdrojem informací a zábavy. Podle statistik disponuje celých 98 procent domácností televizním přijímačem. Průměrný Evropan pak sleduje televizi více než 200 minut denně. Nové technologie, které s sebou přináší překotný vývoj v daném odvětví, v sobě zahrnují obdobně jako globalizační tendence řadu příležitostí, ale také řadu rizik.

Právě těmito otázkami se zabývá kulturní a audiovizuální politika EU. V roce 2006 předložila Evropská komise po náročném konzultačním procesu tzv. „Evropskou strategii pro kulturu", která v sobě obsahuje tři stěžejní cíle, o jejichž dosažení bude EU ve střednědobém horizontu usilovat. První cíl je bezprostředně spojen s aspektem multikulturního prostředí v Evropě. Jedná se o prosazování mezikulturního dialogu a podporu kulturní rozmanitosti, ať již ve smyslu prevence (šíření tolerance, zapojení sociálně slabých či jinak marginalizovaných skupin obyvatelstva do života společnosti, osvojení si mezikulturní komunikace, podpora výuky jazyků, podpora mobility studentů, vědců i umělců, stimulace celoživotního vzdělávání), tak ve smyslu dialogu (náboženský dialog, národnostní dialog, etnický dialog apod.) S otázkami kulturní diverzity je neodmyslitelně spjata i problematika mnohojazyčnosti, a to nejen z hlediska již zmíněné podpory výuky jazyků v EU, ale rovněž v jejím kulturním aspektu (společná řeč je chápána jako tmelící prvek při budování evropského občanství, na druhé straně podpora jazykových specifik v Evropě má přispět ke svébytnosti a exkluzivitě našeho kontinentu). Druhým cílem je podpora kreativity skrze kulturní odvětví. V tomto smyslu se Společenství snaží podporovat strategická partnerství mezi kulturním sektorem a dalšími relevantními sektory, zejména s turistickým průmyslem či s odvětvím ICT. Důraz je rovněž kladen na propojení kulturního odvětví s výzkumem a vývojem. Třetím cílem je prosazování kultury jako klíčového komponentu mezinárodních vztahů Evropské unie v celosvětovém měřítku (tzv. „kulturní diplomacie"). Zde je v současnosti hlavní důraz kladen na politický dialog se třetími zeměmi.

Ve snaze o dosažení těchto cílů je primárním posláním Společenství vytvoření společného rámce či struktury pro spolupráci mezi členskými státy.

Nově vytvářená struktura by měla poskytnout prostor pro výměnu informací a zkušeností v dané oblasti. Při prosazování těchto cílů používá Společenství tzv. „otevřenou metodu koordinace" (Open Method of Coordination - OMC). Jedná se o průlomový způsob komunikace mezi všemi zasvěcenými aktéry procesu (evropské i národní instituce, neziskové organizace, lobbyistické skupiny atd.), který by měl vést ke stanovení obecných cílů jak na úrovni EU, tak na úrovni národních států. Vzhledem ke své povaze jsou opatření OMV pro Českou republiku právně nezávazná a měla by sloužit zejména ke stanovení společného rámce a nastavení společné komunikační struktury. Společenství může rovněž použít legislativní kanály, ovšem pouze tam, kde to umožňuje Smlouva zakládající ES. Zpravidla se jedná o audiovizuální záležitosti nebo vzájemné uznávání diplomů.

Opatření v oblasti kulturní politiky jsou projednávána a přijímána v rámci Rady EU pro vzdělávání, mládež a kulturu (EYC) jednomyslně a ve spolurozhodovací proceduře s Evropským parlamentem.

V rámci Evropské komise je kulturní politika institucionálně rozdělena do dvou generálních ředitelství, a sice do ředitelství pro vzdělávání a kulturu (kulturní záležitosti) a ředitelství pro informační společnost a média (audiovizuální problematika). V Evropském parlamentu se problematice věnuje Výbor pro kulturu a vzdělávání.

Zvláštní postavení zaujímá problematika mnohojazyčnosti, která byla díky narůstající důležitosti svěřena samostatnému komisaři, formálně však spadá pod generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu.

Důležitou roli sehrává také Vzdělávací, audiovizuální a kulturní výkonná agentura (The Education, Audiovisual and Culture Executive Agency - EACEA), která je zodpovědná za řízení části evropských programů v daných oblastech. Tato agentura funguje od roku 2006 pod vedením tří ředitelství - kromě již zmíněných pro vzdělávání a kulturu a pro informační společnost a média je do procesu zapojeno vzhledem k prvku rozvojové spolupráce rovněž generální ředitelství Programy vnější spolupráce (EuropeAid Cooperation Office - DG AIDCO). V České republice je gestorem kulturní i audiovizuální politiky Ministerstvo kultury, část mnohojazyčnosti je v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a část mezinárodně-politická spadá do gesce Ministerstva zahraničních věcí.

UŽITEČNÉ  ODKAZY

Evropská komise -vzdělání a kultura

Evropská komise - kultura

Evropská komise - občanství

Evropská komise - mnohojazyčnost

Komisař pro vzdělání, výchovu, kulturu a mládež Ján Figel´

Komisař pro mnohojazyčnost Leonard Orban

Mezikulturní dialog 2008

Audioviozuální politika a politika médii

Evropská komise - EACEA

Ministerstvo kultury ČR

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Ministerstvo zahraničních věcí ČR