Politiky EU

Ochrana lidských práv a svobod je důležitou součástí všech politik EU dovnitř i navenek. Důraz na tuto oblast v počátcích evropské integrace je logický - zakladatelé Společenství poznali na vlastní kůži Evropu, která tato práva nerespektovala.

Vnitřní dimenze ochrany lidských práv.

V prosinci 2000 byla na Evropské radě v Nice slavnostně vyhlášena evropská Listina základních práv, která sice nerozšiřuje pravomoci Unie upravené Smlouvami, ale zakotvuje principy obsažené v judikatuře Soudního dvora. Podle Listiny mají jednat instituce EU a při provádění evropského práva i členské státy. Lisabonská smlouva pozvedla dokument na úroveň primárního práva EU a činí ji právně závaznou.

Ochrana lidských práv výrazně vychází z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, kterou přijala Rada Evropy v roce 1950. Lisabonská smlouva začlenila do Smluv o EU závazek, že se Unie stane smluvní stranou Evropské úmluvy Rady Evropy.

Vyjednání přístupové smlouvy nespíš potrvá několika let, protože je nutné vyřešit vztah Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Po přistoupení EU k Úmluvě bude možné na Unii podat stížnost ke štrasburskému soudu. Právníci musí vyřešit, jak zachovat monopol Soudního dvora EU na výklad evropského práva, aby u obou soudů nevznikala protichůdná judikatura. Nesmí být dotčeno také rozdělení pravomocí mezi EU a členskými státy ani závazky členských států EU k Radě Evropy (například jimi učiněné výhrady). Smlouvu také musí ratifikovat nejen EU, ale i všech 47 smluvních stran Úmluvy, pro které některé požadavky EU (například mít u štrasburského soudu svého soudce) mohou být těžko přijatelné.

Vnější dimenze ochrany lidských práv

Lidská práva tvoří také důležitou agendu při politickém dialogu Evropské unie s třetími státy, v obchodní politice, rozvojové spolupráci, technické, finanční a humanitární pomoci a aktivitách Unie v OSN či na jiných multilaterálních fórech.

Od poloviny devadesátých let jsou do mezinárodních smluv uzavíraných se třetími zeměmi vkládány tzv. lidskoprávní doložky (jejichž porušení může v některých případech vést až k pozastavení provádění dané smlouvy). Rada začala v roce 1998 vydávat pravidelné zprávy o dodržování lidských práv ve světě a Evropský parlament vydává takové zprávy od roku 1993.

Nepřehlédnutelným nástrojem podpory ochrany lidských práv ve světě je finanční nástroj EIDHR (European Instrument for Democracy and Human Rights).

Antidiskriminace

Evropská unie je aktivní i na poli antidiskriminační politiky. Její základ představují články 18 a19 Smlouvy o fungování  EU. Podle nich může Rada na návrh Komise přijmout opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

Právní rámec představují směrnice 2000/43/ES (o rasové rovnosti) a směrnice 2000/78/ES (rámcová směrnice pro zaměstnanost). Obě směrnice stanovují zásady, které každému v EU nabízejí stejnou minimální úroveň právní ochrany proti diskriminaci (netýkají se diskriminace z důvodu pohlaví).

Boj proti diskriminaci.je jednou z pěti oblastí Programu pro zaměstnanost a sociální solidaritu PROGRESS. Celkový rozpočet programu na období 2007-2013 činí 743,25 milionu eur. Boj proti diskriminaci financuje i Evropský sociální fond.

Rovnost mužů a žen

Již Římská smlouva (1957) obsahovala princip rovného odměňování pro ženy a muže. Odstranění nerovností a podpora rovných příležitostí napříč unií je v souladu s články 2 a 3 Smlouvy o EU. Ve Smlouvě o fungování ji řeší článek 19 (opatření proti diskriminace mj. na základě pohlaví v oblasti zaměstnání a mimo něj), článek 153 (rovné zacházení na trhu práce a na pracovišti) a článek 157 (rovné zacházení v otázkách odměňování).

Ze strategických a programových dokumentů existuje Plán Komise pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006 - 2010 a Evropský pakt pro rovnost žen a mužů, který byl přijat na zasedání Evropské rady v březnu 2006.

Jednou z pěti oblastí Programu pro zaměstnanost a sociální solidaritu PROGRESS je agenda rovného zacházení s ženami a muži. Problematika rovných příležitostí pro ženy a muže tvoří také významnou součást aktivit Evropského sociálního fondu.

Instituce EU a lidská práva

Do různých aspektů zasahuje řada institucí na úrovni Komise, Rady i Evropského parlamentu, existuje také řada agentur a evropský ombudsman.

V čele Generálního ředitelství pro spravedlnost, které vzniklo 1.7.2010 stojí Françoise Le Bailová. Politickou zodpovědnost za GŘ nese místopředsedkyně Komise a Komisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Redingová. Ředitelství odpovídá za prosazování a podporu dodržování práv stanovených v Evropské chartě základních práv, včetně práv dítěte a ochrany osobních údajů a zapojení v mezinárodních organizací.

Činnost Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti je zaměřena na sociální začleňování a boj proti diskriminaci, prosazování základních práv, integraci zdravotně postižených a přípravu návrhů právních předpisů a provádění programů pro rovnost žen a mužů. Zajišťuje i zohledňování rovnosti žen a mužů ve všech oblastech činnosti EU. V čele GŘ stojí Francouz Robert Verrue, politicky spadá pod Komisaře pro zaměstnanost, sociální otázky a začlenění László Andora.

Existuje také Poradní výbor pro rovné příležitosti žen a mužů. Zasedají v něm zástupci členských států, sociální partneři na úrovni EU a nevládní organizace.

Generální ředitelství pro vnější vztahy řídí Čech Karel Kovanda. Za multilaterální vztahy a lidská práva zodpovídá Ředitelství B, které vede Véronique Arnaultová.

Oblast lidských práv ve své agendě řeší Rada pro spolupráci voblasti spravedlnosti a vnitřních věc (ministři spravedlnosti a vnitra, scházejí se jednou za dva měsíce), Rada pro zaměstnanost, sociální věci, zdraví a spotřebitele (EPSCO) a Rada pro vnější vztahy, které předsedá evropská "ministryně zahraničí" Catherine Ashtonová. V rámci politiky rozvojové spolupráce se Rada zaměřuje na posílení demokracie a právního státu a podporu dodržování lidských práv a základních svobod.  

Na úrovni Rady byla v roce 1987 vytvořena Pracovní skupina pro lidská práva. Je zodpovědná za otázky lidských práv v oblasti vnějších vztahů EU. Je složena z odborníků na lidská práva z členských států a z Komise.

Výbor pro občanské svobody, svobodu a bezpečnost 

V jeho gesci jsou opatření pro boj s formami diskriminace (kromě otázek žen a mužů), právní předpisy v oblasti průhlednosti a ochrany osobních údajů a činnost Agentury pro základní práva. Předsedá mu španělský europoslanec Juan Fernando López Aguilar ze Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů. Česko zastupují jako náhradníci Zuzana Roithová z KDU-ČSL a Robert Dušek z ČSSD.

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL)

Zabývá se problematikou diskriminace na pracovišti nebo na pracovním trhu (kromě diskriminace na základě pohlaví). Předsedkyní je francouzská europoslankyně ze Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů Pervenche Berésová. Z českých europoslanců ve výboru zasedají Milan Cabrnoch z ODS a Richard Falbr z ČSSD.

Evropský ombusman vyšetřuje stížnosti o nesprávných úředních postupech v institucích a orgánech Evropské unie. Od roku 2003 zastává funkci Nikiforos Diamandouros. Evropský parlament zvolil prvního evropského veřejného ochránce práv v roce 1995.

• Agentury EU
  

V roce 2003 rozhodla Evropská rada přetvořit Evropské středisko pro sledování rasismu (vzniklo 1997) v Agenturu pro základní práva. Instituce sídlí ve Vídni.

V roce 2006 nahradil Evropskou iniciativu pro demokracii a lidská práva (2000-2006). poskytuje prostředky pro podporu demokracie a lidských práv v nečlenských zemích. Pro období 2007-2013 má rozpočet € 1.104 milionů EUR.

Evropský institut pro rovné postavení žen a mužů

Agentura EU se sídlem ve Vilniusu začala působit v roce 2007. Jejím posláním je pomáhat evropským institucím a členským státům v potlačování diskriminace na základě pohlaví a zajištění provádění politiky Společenství v dané oblasti.

Předpisy zakazující diskriminaci na základě státní příslušnosti přijímají Rada a Evropský parlament řádným legislativním postupem. Opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace může přijmout Rada zvláštním legislativním postupem jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu (čl. 19 SFEU).

Evropský parlament a Rada mohou po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů řádným legislativním postupem směrnicemi stanovit minimální požadavky v oblasti rovnosti příležitostí mezi muži a ženami na trhu práce a rovného zacházení na pracovišti.

V otázkách ochrany lidských práv v rámci rozvojové politiky přijímá Rada a Evropský parlament právní předpisy řádnou legislativní procedurou.


Jak politika ovlivňuje ČR

Lidská práva jsou jedním z hlavních pilířů, na kterých stojí Česká republika (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky: „Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana". Pro vnitřní aspekt lidských práv zřídila vláda post zmocněnce vlády pro lidská práva. Za vnější aspekt lidských práva odpovídá Ministerstvo zahraničních věcí (odbor lidských práv).

Pro výklad Listiny základních práv EU ve vztahu k České republice je významné, že si ČR na zasedání Evropské rady v říjnu 2009 vyjednala možnost připojit se k Protokolu (č. 30) o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království, a to při příležitosti dojednání příští přístupové smlouvy při dalším rozšíření EU.

Antidiskriminační legislativu EU do českého práva transponoval antidiskriminační zákon (č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů) schválený 23.4.2009, platný od 29.6.2009 a účinný od 1.9.2009, vyjma části druhé (upravující působnost Veřejného ochránce práv a další detaily týkající se VOP), která je účinná až od 1.12.2009. K jeho přijetí došlo až poté, co Poslanecká sněmovna PČR po více než roce přehlasovala veto prezidenta Václava Klause.

Užitečné odkazy

Český helsinský výbor

Dokumenty

Listina základních práv

Dokumenty Rady k lidským právům  

Memorandum of Understanding between the Council of Europe and the European Union