Politiky EU

POLITIKA

Výzkumná politika je jedním ze základních elementů Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, jejímž cílem je přispět k ekonomickému růstu Unie, vytvořit pracovní místa, zlepšit kvalitu života a reagovat na sociální výzvy jako je chudoba, stárnutí populace a zhoršení životního prostředí. Postavení EU je sice v mnoha technologiích poměrně vysoko, nicméně vedle klasických rivalů, jako jsou USA a Japonsko, se nyní objevují i rozvíjející se ekonomiky, které mohou postavení EU ohrozit. Zatímco členské státy EU investují v souhrnu 1,84% hrubého domácího produktu do výzkumu a vývoje (2005), USA, Japonsko nebo i Jižní Korea mnohonásobně více. Vedle nízkých investic je problémem i neschopnost přetransformovat výsledky vědecké činnosti do praxe, tj. zejména reagovat na potřeby high-tech průmyslu. Tuto inovační mezeru se snaží EU překlenout integrovaným přístupem k evropskému výzkumu tak, aby byl zahrnut do všech relevantních evropských politik od státní pomoci k ochraně duševního vlastnictví nebo od vzdělání po koordinaci daňových pobídek.

CHARAKTER POLITIKY

V evropské politice výzkumu a vývoje jde o sdílené kompetence mezi členskými státy a EU (jedná se o tzv. koordinovanou politiku). Nejde tedy primárně o samostatnou evropskou politiku, ale z velké části o snahy koordinovat národní politiky výzkumu a vývoje (zejména tzv. otevřenou metodou koordinace - OMC) a ustavovat společné nástroje na podporu výzkumu a vývoje (iniciativy podle článků 169 a 171 apod.) Základním nástrojem pro podporu výzkumu a vývoje na evropské úrovni jsou rámcové programy ES a Euratomu, které existují od roku 1984 a jsou zakotveny i ve Smlouvách ustavujících obě Společenství. Od 1. ledna 2007 byl vyhlášen Sedmý rámcový program pro ES (7. RP), který na vědeckovýzkumné granty, vědeckou spolupráci a mobilitu vědeckých pracovníků disponuje částkou 54,585 mld. euro a pokrývá léta 2007-2013. Oproti předchozímu rámcovému programu, tedy 6. RP, dochází k jeho značnému navýšení (zvýšení o 41 % v cenách roku 2004, 63 % v cenách současných), což odráží vysokou prioritu výzkumu v Evropě.

ODPOVĚDNÉ INSTITUCE EU

Za evropskou politiku výzkumu je odpovědný zejména komisař Janez Potočnik, do jehož portfolia spadají dvě generální ředitelství (GŘ) - GŘ pro výzkum a Společné výzkumné středisko (Joint Research Centre). Na úrovni Rady se ministři odpovědní za výzkum schází v rámci formace Rady pro konkurenceschopnost společně s ministry odpovědnými za průmysl a vnitřní trh. V Evropském parlamentu se výzkumem zabývá především Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). V současné době probíhá implementační fáze Evropského technologického a inovačního institutu (EIT), který by měl propojit výzkum, inovace a vzdělávání.

LEGISLATIVNÍ PROCES

Zatímco rámcové programy ES jsou přijímány kvalifikovanou většinou ve spolurozhodovací proceduře, rámcové programy Eurotamu, které jsou plánovány pouze na pět let, jsou přijímány konzultativní procedurou a pro jejich přijetí je potřeba jednomyslnost členských států.

ZAPOJENÍ ČR

ČR byla aktivně zapojena do projednávání 7. Rámcového programu i navazujících právních předpisech. Týmy z ČR se účastní projektů FP7, ČR je i členem společných podniků dvou společných technologických iniciativ (ENIAC a ARTEMIS) a je zapojena i do programu Eurostars, což je program s rozpočtem 800 milionů EUR na léta 2007 - 2013, který je určen zejména pro malé a střední firmy zabývající se vědou a výzkumem.

GESTOR v ČR

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

UŽITEČNÉ ODKAZY

Evropská komise

GŘ pro výzkum

Společné výzkumné středisko

MŠMT

Česká styčná kancelář pro výzkum a vývoj

Rada pro výzkum a vývoj