Politiky EU

Podpora průmyslu a  podnikání spadá především do kompetencí členských států. Na úrovni EU se tato politika zaměřuje na vytvoření rámcových podmínek pro rozvoj podniků a inovací. Zohledňuje přitom, že většinu podniků tvoří malé a střední firmy. Její základ proto představuje tvorba příznivého ekonomického klimatu a doplňují ji specifické iniciativy pro určité sektory.

K podpoře průmyslu a podnikání EU přispívá především:

• Vnitřní trh 

Jedním z hlavních předpokladů úspěchu politiky průmyslu a podnikání je fungování vnitřního trhu Evropské unie. Vytváření vnitřního trhu stále pokračuje (viz sekce vnitřní trh EU).

Hlavními instumenty pro podporu vnitřního trhu jsou harmonizace standardů pro funkčnost a bezpečnost výrobků (pro téměř 90 procent výrobků však platí tzv. „princip vzájemného uznávání", kde výrobek legálně vyráběný a uvedený na trh v jednom členském státě EU, může být legálně uváděn na trh na celém vnitřním trhu).

Významnou liberalizaci umožnila směrnice o službách na vnitřním trhu (směrnice č. 2006/123), která začala platit v lednu 2010. Nejnovější iniciativa k povzbuzení jednotného trhu je tzv. Montiho zpráva, zveřejněná v květnu 2010, která navrhuje možnosti pro odstranění zbývajících slabých míst („bottlenecks") jednotného trhu.

V roce 2000 Evropská rada v Lisabonu přijala desetiletý rámcový plán směřování evropského hospodářství. Lisabonská strategie měla Evropu učinit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou ekonomikou světa. Cílem strategie bylo přispět ke zvýšení ekonomického růstu a zaměstnanosti prostřednictvím znalostí a jejich aplikace. Přitom měly být brány v úvahu sociální a ekologické aspekty. Pro její realizaci nebyly vytvářeny nové instituce.

Lisabonskou strategii pravidelně hodnotila Evropská rada na jarním zasedání. Komise také vytvářela zprávu o plnění strategie (Scoreboard) a zprávu o konkurenčním postavení EU ve světě. V roce 2005 tzv. Wim Kokova zpráva konstatovala, že strategie není úspěšná kvůli vytyčení mnoha cílů a jejich nedostatečnému naplňování členskými státy. V nové "pětiletce" omezila Komise pod vedením José Manuela Barrosa množství priorit na dvě - dosažení vyššího a trvalého růstu a vytváření více pracovních míst a také lepší pracovní místa.  I přes nový začátek zůstala ambice lisabonské strategie nenaplněna.

Po jejím vypršení ji nahradila Strategie Evropa 2020.

• Podpora malých a středních podniků

Malé a střední podniky dohromady tvoří 99% všech evropských firem a vytváří tři čtvrtiny pracovních míst. Jejich podpora byla i součástí lisabonské strategie. V červnu 2000 na summitu v portugalské Santa Maria da Feira byla přijata Evropská charta malých podniků, která měla vytvořit prostředí přívětivé pro malé a střední podnikání.

V listopadu 2005 představila Komise politiku nazvanou Nejprve mysli na malé s cílem zlepšit  přístup malých a středních podniků na trh, zjednodušit legislativu a lépe je zapojit do 7. rámcového programu EU pro výzkum a vývoj, který podporuje podnikání a podnikatelské dovedností prostřednictvím vzdělávání a školení.

V prosinci 2008 Evropská rada přijala Akt pro malé a střední podniky (Small Business Act), který definoval deset hlavních zásad pro vytváření příznivého prostředí pro podnikání či zlepšování přístupu malých a středních podniků k finančním zdrojům. Evropská komise v jeho rámci představila čtyři legislativní návrhy.

Cílem návrhu na statut evropské soukromé společnosti je vytvoření univerzálního typu evropské společnosti (minimální jmění 1 euro). Zjednodušený právní rámec by umožnil založit takový podnik ve všech členských zemích pod stejnými pravidly a principy. Stále však není jisté, zda bude nařízení schváleno, protože se proti němu staví několik členských států.

Nová směrnice o opožděných platbách by měla nahradit směrnici č. 35/2000. Hlavní body jejího návrhu jsou možnost vymáhat i úroky z prodlení nižší než 5 € a náhradu za náklady spojené s vymáháním dluhu. Podniky budou mít nárok na speciální poplatek za opoždění platby ze strany veřejných orgánů a platit by měla zásada transparence.

Směrnice o snížení sazby DPH na místně poskytované služby s vysokým podílem lidské práce odsouhlasily členské země v březnu 2009 za českého předsednictví. Umožňuje všem členským státům používat sníženou sazbu DPH na úrovní 5% u služeb náročných na pracovní sílu - například kadeřnictví, domovní úklid a renovace, autoservisy a obsluha v restauracích.

Nařízení o blokových výjimkách by mělo zjednodušit členským státům přidělování státních podpor. Komise vyjmenovává i nové oblasti ve kterých obdrží členské státy výjimky ze zákazu těchto podpor (např. ochrana životního prostředí, podpora inovací, podpora výzkumu a vývoje velkých společností, podpora v podobě rizikového kapitálu a podpora podnikům nově vytvořených podnikatelkami).

Na podporu malého a středního podnikání vznikly také celevropské poradenské sítě Enterprise Europe Network nebo SOLVIT.

 Francouzský komisař pro vnitřní trh Michel Barnier (foto: Audiovisual Service EU).

• Snižování byrokracie

EU usiluje o snižování zbytečné administrativní zátěže pro podnikatele. Za tímto účelem v roce 2005 představila strategii Better regulation, konkrétní závazky proti zbytečné byrokracii přijala Evropská komise v akčním programu z ledna 2007 - jeho cílem je do roku 2012 snížit administrativní zátěž o čtvrtinu.

V roce 2007 byla také ustavena zvláštní skupina nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže, jejímž předsedou se stal bývalý bavorský premiér Edmund Stoiber. Jejím úkolem je poskytovat Komisi poradenství v naplňování Akčního programu pro snižování administrativní zátěže.

• Ochrana průmyslového vlastnictví

Pod oblast ochrany průmyslových práv patří ochrana výsledků technické tvůrčí činnosti (vynálezy a užitné vzory), předmětů průmyslového výtvarnictví (průmyslové vzory), práva na označení (ochranné známky) a konstrukční schémata polovodičových výrobků (topografie polovodičových výrobků). Na vnitřním trhu EU je tato ochrana zajišťována jednak harmonizací předpisů členských států, jednak vytvářením práv, která platí jednotně na celém území EU (ochranná známka Společenství, průmyslový vzor Společenství).

Evropskou ochrannou známku platící na celém území EU je možné získat od roku 1996. Známky zapisuje a spravuje Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) se sídlem ve španělském Alicante. Náklady na získání této ochranné známky jsou podstatně nižší, než souhrn nákladů na získání národních ochranných známek v jednotlivých státech. OHIM od roku 2001 také rozhoduje o zápisu průmyslových vzorů Společenství, které existují ve dvou  formách - nezapsaný průmyslový vzor Společenství a zapsaný průmyslový vzor Společenství.

Evropská patentová úmluva uzavřená v roce 1973 umožňuje získat na základě jediné přihlášky a jediného udělovacího řízení patent buď v několika, nebo případně ve všech členských státech. V každé zemi, pro kterou byl evropský patent udělen, má jeho majitel stejná práva a stejné povinnosti, jako majitel národního patentu. Evropské patenty uděluje Evropský patentový úřad se sídlem v Mnichově.

Evropský patent ale není jednotný a nedílný. Jedná se v podstatě o svazek národních patentů. Po udělení patentu tak majitel musí provést jeho validaci, čímž se řízení značně prodražuje (překlady patentového spisu do úředního jazyka státu, administrativní poplatek). Od roku 2003 proto existuje snaha o vznik patentu EU, který tyto náklady odstraní.

• Podpora Inovací

Na podporu podporu inovací (včetně ekoinovací), podnikání, informačních a komunikačních technologií a energetiky Evropská unie vytvořila Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) 2007-2013. Jeho rozpočet činí 3,62 miliard eur. Je rozdělen na tři operační programy: Program pro podnikání a inovace (EIP), Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií (ICT-PSP) a Program Inteligentní energie pro Evropu (IEE). Šedesát procent jeho rozpočtu je určeno malým a středním podnikům.

Instituce EU a průmysl a podnikání

• Evropská komise - Generální ředitelství Podnikání a průmysl

V čele stojí rakouský generální ředitel Heinz Zourek. Jeho úkolem je zajišťovat, aby politiky EU udržovaly konkurenceschopnost evropských podniků a stimulovaly vytváření pracovních příležitostí a udržitelný hospodářský růst. Mezi jeho hlavní cíle patří podpora evropské strategie pro růst a zaměstnanost, posilování udržitelné konkurenceschopnosti průmyslu a zvyšování inovací.  Dále zajišťuje hladké fungování vnitřního trhu se zbožím a zvláštní pozornost věnuje potřebám výrobních odvětví a malých a středních podniků. Odpovídá za programy na podporu podnikání a inovací a zajišťuje, aby evropské právní předpisy odrážely reálné potřeby podnikatelů. Politickou zodpovědnost za něj nese italský eurokomisař Antonio Tajani.

• Evropská komise - Generální ředitelství pro vnitřní trh a služby

V čele stojí od července 2010 britský generální ředitel Jonathan Faull. Kromě vnitřního trhu spadá do jeho kompetence i ochrana průmyslového vlastnictví. Politickou zodpovědnost nad generálním ředitelstvím má francouzský komisař Michel Barnier. Za inovace je v Evropské komisi zodpovědná irská komisařka Maire Geoghegan-Quinn.

• Rada ministrů pro konkurenceschopnost

Rada vznikla v roce 2002 sloučením tří dřívějších konfigurací Rady - pro vnitřní trh, průmysl a výzkum. Podle programu jednání je složená z ministrů pro evropské záležitosti, ministrů pro průmysl nebo výzkum. Schází se přibližně pětkrát až šestkrát ročně.

• Evropský parlament - Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Výboru předsedá německý europoslanec Herbert Reul z frakce Evropské strany lidové.  Jedním ze tří místopředsedů je český europoslanec za ODS Evžen Tošenovský. Členy jsou europoslanec za KDU-ČSL Jan Březina a europoslanec za KSČM Miloslav Randsdorf. Náhradníky jsou Jiří Havel z ČSSD a Vladimír Remek z KSČM.

• Evropský parlament - Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele

Výboru předsedá britský europoslanec Harbour Malcolm z Evropské konzervativní a reformní frakce. ČR v něm zastupuje Zuzana Roithová z KDU-ČSL, Edvard Kožušník z ODS a jako náhradnice Olga Sehnalová z ČSSD.

• Evropský patentový úřad

• Úřad pro harmonizaci ve vniřním trhu

• Enterprise Europe Network

Evropská komise vytvořila celoevropskou síť zaměřená na poskytování podpůrných služeb a informací pro rozvoj inovačního podnikání. Aktivity české části Enterprise Europe Network realizuje konsorcium jedenácti partnerů, které koordinuje Technologické centrum Akademi věd ČR.

Mechanismus hlasování

Jak politika ovlivňuje ČR

Česká republika se aktivně podílí na realizaci průmyslové politiky EU a snaží se uplatňovat především její horizontální opatření s důrazem na zlepšování podnikatelského prostředí a snižování regulace podnikání. Zároveň se plně věnuje i aktivitám věnovaných specificky důležitým sektorům (např. automobilový nebo chemický průmysl).

Vytváření vhodného podnikatelského  prostředí na evropské úrovni je pro české podnikatele důležité pro udržení vlastní konkurenceschopnosti i proto, že 85 procent českého exportu směřuje do zemí EU. Také prohlubování čtyř svobod významně napomáhá dosažení vyššího ekonomického růstu a vyšší životní úrovně.

Z regionálních fondů EU získává Česko prostředky na podporu podnikatelských iniciativ a inovací. V rámci Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) pro období 2007-2013, který spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, získá ČR celkem 3,04 mld. EUR. Finanční prostředky z nich mohou žadatelé využít na spolufinancování podnikatelských projektů ve zpracovatelském průmyslu a souvisejících službách. Cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky a přiblížení inovační výkonnosti sektoru průmyslu a služeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy. Program má 6 prioritních os, ze kterých lze čerpat dotace.

V rámci Strategie Evropa 2020 si ČR stanovila jako národní cíle zvýšení míry zaměstnanosti na 75 %, zvýšení investic do výzkumu a vývoje na 2,7 % HDP, dosažení poměru lidí s vysokoškolským vzděláním ve věku 30-34 let ve výši 32 % a poměru žáků předčasně opouštějících vzdělávací systém ve výši 5,5 %. ČR bude také dále usilovat o snížení spotřeby primárních energetických zdrojů s tím, že konkrétní závazek bude stanoven po dopracování potřebné metodologie.

Gestor v ČR

V ČR je průmyslová politika v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Jednotlivé evropské iniciativy na podporu podnikatelského prostředí však mohou spadat do gesce jiných úřadů. Gestorem pro snižování administrativní zátěže je Ministerstvo vnitra, národní cíle a pozici ke Strategii Evropa  2020 koordinuje Úřad vlády. Ochrana práv průmyslového vlastnictví spadá do působnosti Úřadu průmyslového vlastnictví.

Důležité odkazy

Statistiky ke strategii Evropa 2020

Stránka Evropské komise věnovaná tématu lepší regulace

Evropský portál pro malé podniky

Možnosti finanční podpory pro malé a střední podniky (leták)

Důležité dokumenty

Akt pro malé a střední podniky

Strategie Evropa 2020

Akční plán: Evropská agenda podnikavosti a podnikání (anglicky)

Sdělení „Přezkum inovační politiky Společenství v měnícím se světě"

Towards Sustainable Industrial Competitiveness Policy - studie belgického předsednictví

„Montiho zpráva" - Nová strategie pro jednotný trh