Politiky EU

POLITIKA

Průmysl nadále zůstává důležitou hnací silou evropské ekonomiky. Přímo tvoří přibližně pětinu produktu Společenství. Evropský průmysl rovněž reprezentuje 81 % výdajů soukromého sektoru na výzkum a vývoj a poskytuje narůstající počet vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Hlavní úlohou průmyslové politiky na úrovni EU je aktivně vytvářet správné rámcové podmínky pro rozvoj podniků a inovace tak, aby byla EU atraktivní pro investice a vytváření pracovních míst v průmyslu, a přitom brát v úvahu, že většinu podniků tvoří malé a střední podniky. Z praktického pohledu tak průmyslová politika EU je tvořena horizontální politikou tvorby příznivého ekonomického klimatu a doplňována specifickými sektorovými iniciativami pro určité sektory.

ODPOVĚDNÉ INSTITUCE EU

Průmyslová politika jako taková spadá do kompetencí členských států. Na úrovni EK je reprezentována především vice-prezidentem G. Verheugenem, obsahová náplň spadá do kompetencí Generálního ředitelství pro průmysl a podnikání.

Konkrétní formací v rámci Rady EU, která se průmyslovou politikou zabývá je Rada pro konkurenceschopnost.

Role Evropského parlamentu je obecně minimální. Většina aktivit má charakter sdělení, na které reagují členské státy formou závěrů Rady a je na jejich uvážení, resp. vlastních závazcích o implementaci opatření na národní úrovni. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku je hlavním gesčním výborem.

CHARAKTER POLITIKY

Jak již bylo řečeno, praktická realizace průmyslové politiky leží především na úrovni členských států.

ČR a PRUMYSLOVÁ POLITIKA EU

ČR se aktivně podílí na realizaci průmyslové politiky EU a snaží se uplatňovat především její horizontální opatření s důrazem na zlepšování podnikatelského prostřední a snižování regulace podnikání. Zároveň se plně věnuje i aktivitám věnovaných specificky důležitým sektorům (např. automobilový nebo chemický průmysl).

GESTOR v ČR

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

UŽITEČNÉ ODKAZY 

Evropská komise - GŘ Průmysl a podnikání

ministerstvo průmyslu a obchodu - MPO

Iniciativa Evropské komise pro „lepší regulaci" (Better Regulation) má obdobně jako reformní kroky realizované vládami v řadě členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za cíl implementaci a rozvoj principů kvality regulace v rozhodovacím procesu na úrovni evropských institucí. Jinými slovy se jedná o

• snahu o zkvalitnění procesu přípravy a schvalování evropské legislativy a strategických dokumentů co do uplatnění principů otevřenosti a zapojení subjektů dotčených připravovaným návrhem při jejich přípravě (proces konzultací);
• komplexní vyhodnocení předpokládaných dopadů navrhovaného řešení (Impact Assessment);
• zpřehlednění a zjednodušení již existující legislativy (acquis communautaire) formou kodifikace a přepracováním existujících právních textů a dále návrhy na zrušení již zastaralých předpisů (zjednodušování právního prostředí);
• identifikaci právních předpisů, které způsobují podnikatelům v EU nadbytečnou byrokratickou zátěž (probíhající Akční program na snižování administrativní zátěže zahájený v roce 2007).

ODPOVĚDNÉ INSTITUCE EU

Vzhledem k šíři záběru agendy a jejímu horizontálního charakteru (jedná se o aplikaci metod a procedurálních postupů na zlepšení rozhodovacího procesu) sehrávají svou roli při uplatňování principů pro lepší regulaci všechny tři unijní instituce (Evropská komise, Rada EU, Evropský parlament).

Již v roce 2005 byla iniciativa pro lepší regulaci označena za jeden z klíčových faktorů úspěchu při naplňování cílů revidované Lisabonské strategie, za kterou je zodpovědné Generální ředitelství pro podnikání a průmysl. To současně zastřešuje jeden z pilířů iniciativy, kterým je program na zjednodušování právního prostředí. V současné době je odpovědné rovněž za realizaci Akčního programu na snižování administrativní zátěže v souladu se Závěry Jarní Evropské Rady z roku 2007, ve kterých se vlády členských států zavázaly snížit existující administrativní zátěž způsobovanou podnikatelům evropskou legislativou o celou čtvrtinou, a to do roku 2012. Za metodickou stránku provádění posouzení dopadů k předkládaným návrhům je z titulu své horizontální role Generální sekretariát Evropské komise, zpracovateli studií k jednotlivým návrhům jsou předkladatelé návrhu, tj. jednotlivá generální ředitelství Evropské komise. V rámci Rady se problematikou svodně zabývá Rada pro konkurenceschopnost, v EP pak Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.

MECHANISMUS HLASOVÁNÍ

Většina tzv. zjednodušujících legislativních návrhů je předkládána Evropskou komisí v rámci prvního pilíře, tudíž jsou schvalovány následně ve spolurozhodovací proceduře Radou (kvalifikovanou většinou) a Evropským parlamentem.

VLIV POLITIKY na ČR

Aplikace principů pro lepší regulaci má dopad na každý jednotlivý členský stát. Závazkem odůvodnit nově předkládané návrhy komplexním vyhodnocením dopadů (Impact Assessment), ve kterém má Evropská komise mj. povinnost poskytnout zevrubný popis problému a navrhovaného řešení včetně srovnání alternativních metod postupu (i tzv. nulté varianty - „nepodnikat nic") a provést test subsidiarity a proporcionality, znamená předložit představitelům členských států k posouzení odůvodnění pro nutnost řešení problematiky a přijetí odpovídajícího legislativního nástroje na úrovni EU. V neposlední řadě povinnost přinejmenším kvalitativního ohodnocení předpokládaných dopadů řešení na dotčené subjekty (včetně identifikace rozdílných regionálních dopadů) představuje významný příspěvek pro posílení informovanosti členských států v rozhodovacím procesu a současně dává možnost vyhodnotit specifické dopady na ČR a být podkladem pro formulaci národní pozice.

GESTOR v ČR

Gestorem problematiky regulatorní reformy v ČR je Ministerstvo vnitra, jmenovitě Odbor reformy regulace a kvality veřejné správy v Sekci veřejné správy.

UŽITEČNÉ ODKAZY

stránka Evropské komise věnovaná souhrnně tématu lepší regulace

GŘ pro podnikání a průmysl - problematika zjednodušování právního prostředí

GŘ pro podnikání a průmysl - problematika snižování administrativní zátěže podnikatelů

Generální sekretariát Komise - Směrnice pro posuzování dopadů (Impact Assessment) a studie na posouzení dopadů k jednotlivým návrhům řazené podle kalendářních roků

MV ČR - gestor problematiky regulatorní reformy v ČR, stránka věnovaná tématu lepší regulace v EU

• OCHRANA SPOTŘEBITELE

Ochrana spotřebitelů je jako důležitý zájem EU zakotvena v primárním právu, a to v čl. 153 a v čl. 95 Smlouvy o ES. Jejich cílem je zajistit prosazování a ochranu zájmů, zdraví a bezpečnosti evropských spotřebitelů na vnitřním trhu. Tato základní ustanovení jsou dále rozpracována v řadě legislativních nástrojů, převážně směrnic, a ve Strategii spotřebitelské politiky, nyní platné pro období 2007 - 2013.

Význam oblasti ochrany spotřebitelů v poslední době narůstá. Na spotřebitele se již nepohlíží pouze jako na „zájmovou skupinu", ale jako na důležitého ekonomického činitele. Tento ekonomický činitel je také měřítkem úspěšnosti fungování vnitřního trhu. Slovy komisařky odpovědné za oblast ochrany spotřebitelů Megleny Kunevy, „vnitřní trh bude řádně fungovat v okamžiku, kdy bude přinášet hmatatelné výsledky občanům EU".

Proto je účelem legislativních i nelegislativních opatření v této oblasti zajistit, aby byl vnitřní trh otevřený, spravedlivý a transparentní, aby dal spotřebitelům možnost volit mezi výrobky a službami a aby eliminoval nepoctivé podnikatele. Jinak řečeno, politika na ochranu spotřebitelů má přispět tomu, aby evropští podnikatelé a spotřebitelé požívali maximálních výhod, které jim vnitřní trh nabízí.

Uvedené má samozřejmě i externí dopady. Stávající vnitřní trh zahrnující téměř 500 milionů spotřebitelů má potenciál stát se nejkonkurenceschopnějším trhem na světě. Tomu mohou mimo jiné pomoci správně nastavená opatření na ochranu spotřebitelů, která umožní, aby stávající vnitřní trh roztříštěný na 27 mini trhů překonal svůj stín, dosáhl skutečného sjednocení a úspěšně konkuroval ostatním světovým ekonomikám.

Ovšem samotná regulace nestačí, je třeba také zajistit její účinné vymáhání. Za tím účelem byla vytvořena síť Evropských spotřebitelských center, jejichž cílem je pomáhat řešit přeshraniční spory mezi spotřebiteli a podnikateli. Vyznaným mezníkem je také posilující spolupráce v oblasti dozoru, která se rozvíjí v rámci speciálně vytvořeného systému spravovaného Evropskou komisí.

ODPOVĚDNÉ INSTITUCE EU

Evropská komise: ochrana spotřebitelů je v portfoliu komisařky Megleny Kunevy; odpovědným generálním ředitelstvím je GŘ Ochrana zdraví a spotřebitelů (DG SANCO); v jeho rámci má ochranu spotřebitelů v působnosti ředitelství pro záležitosti spotřebitelů (SANCO. B)

Rada: nejvýznamnější formací je Rada pro konkurenceschopnost (projednává všechny legislativní akty a strategická opatření nelegislativní povahy); otázky ochrany spotřebitelů bývají pouze výjimečně též na programu Rady pro záležitosti zaměstnanosti, sociální politiky, zdraví a ochrany spotřebitelů, přestože je „ochrana spotřebitelů" v jejím názvu; na pracovní úrovni jsou spotřebitelské záležitosti projednávány v pracovní skupině I3 - Ochrana spotřebitelů a informace

Evropský parlament: nejdůležitějším orgánem je Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO); z českých poslanců je členkou paní Zuzana Roithová (je jeho místopředsedkyní)

MECHANISMUS HLASOVÁNÍ

Strategii spotřebitelské politiky a další akty nelegislativní povahy přijímá Evropská komise. Legislativní akty jsou schvalovány v rámci spolurozhodovaného procesu kvalifikovanou většinou. V určitých případech jsou přijímána rozhodnutí v rámci komitologie.

VLIV POLITIKY na ČR

Politika na ochranu spotřebitelů má obecně významné dopady na občany - spotřebitele, jakož i na všechny podnikatele, kteří vstupují se spotřebiteli do smluvních vztahů (typicky obchodníci prodávající zboží a poskytovatelé služeb). Přijatá regulace slouží k ochraně a vymáhání práv spotřebitelů, ovlivňuje míru administrativní a finanční zátěže podnikatelů, působení nekalých podnikatelů na trhu a přispívá k zajištění rovných podmínek podnikání.

GESTOR v ČR

Gestorem ochrany spotřebitelů je Ministerstvo průmyslu a obchodu (sekce podnikání), v otázkách ochrany zájmů spotřebitelů na finančním trhu je gestorem Ministerstvo financí.

UŽITEČNÉ ODKAZY

Evropská komise - pro spotřebitele

Evropský parlament - ochrana spotřebitele

Ministerstvo průmyslu a obchodu - ochrana spotřebitele

Ministerstvo průmyslu a obchodu - Evropské spotřebitelské centrum

Česká obchodní inspekce

V současnosti je diskutována revize regulatorního rámce v oblasti elektronických komunikací. Jedná se o základní legislativní balíček pro tento sektor. V současnosti je tato právní úprava zajištěna zákonem o elektronických komunikacích. Diskutuje se o zřízení evropského regulátora tohoto sektoru. EK usiluje o posílení nejen svých pravomocí, ale obecně harmonizace na evropské úrovni s cílem dosažení fungujícího jednotného trhu.

ODPOVĚDNÉ INSTITUCE EU

Evropská komise - Generální ředitelství pro informační společnost a média

Rada EU - Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku

Evropský parlament - Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku, Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

MECHANISMUS HLASOVÁNÍ

Spolurozhodovací procedura/kvalifikovaná většina

VLIV POLITIKY na ČR

Tato legislativa je naprosto klíčová pro celý sektor elektronických komunikací a další rozvoj informační společnosti. V zásadě upravuje právní prostředí pro operátory elektronických komunikací, ale také práva spotřebitelů a roli státní správy a příslušných regulátorů.

GESTOR v ČR

Ministerstvo průmyslu ČR

Ministerstvo vnitra ČR

Český telekomunikační úřad

UŽITEČNÉ ODKAZY

Evropská komise

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo vnitra ČR

Český telekomunikační úřad

• DOPRAVNÍ POLITIKA

Cílem dopravní politiky EU je konkurenceschopná, bezpečná a k životnímu prostředí šetrná doprava, která zajistí mobilitu obyvatel plně v souladu s revidovanou lisabonskou agendou pro pracovní příležitosti a růst a s revidovanou strategií udržitelného rozvoje.

Dopravní odvětví odpovídá asi 7 % evropského HDP a asi 5 % zaměstnanosti v EU. Doprava sama o sobě je důležitým průmyslovým odvětvím a zásadním způsobem přispívá k fungování evropského hospodářství jako celku a v nejbližších letech lze očekávat její prudký rozvoj (viz tabulka)

ODPOVĚDNÉ INSTITUCE EU

Evropská komise - Generální ředitelství pro dopravu a energetiku

Rada EU - Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku

Evropský parlament - Výbor pro dopravu a cestovní ruch

MECHANISMUS HLASOVÁNÍ

Spolurozhodovací procedura/kvalifikovaná většina.

VLIV POLITIKY na ČR

Dopravní politika EU je jedním ze základních východisek pro tvorbu dopravní politiky ČR do roku 2013, jako základního koncepčního dokumentu, který stanovuje hlavní směry vývoje sektoru dopravy ve střednědobém horizontu.

GESTOR vČR

Ministerstvo dopravy ČR

UŽITEČNÉ ODKAZY

Evropská komise - doprava

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

• OCHRANA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Politika ochrany hospodářské soutěže je jedním z nejvýznamnějších nástrojů EU pro podporu integrace společného trhu EU, založeného na volném pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu neomezeného protisoutěžními praktikami. Soutěžní politika je zaměřena na prevenci a eliminaci zakázaných dohod mezi konkurenty, zneužití dominantního či monopolního postavení podniků na trhu a nežádoucí monopolizaci společností prostřednictvím fúzí. V širším smlouva smyslu do této politiky spadá i monitoring a regulace poskytování veřejných prostředků společnostem působícím na trhu EU - oblast veřejné podpory.

Otázky hospodářské soutěže jsou často vzájemně provázané s integrací EU v obecném slova smyslu. Regulatorní rámce plynoucí z národních politik často vytvářejí bariéry obchodu a aktivit zahraničních společností. Jak uvádí Zpráva Komise ES o revizi jednotného trhu[1], stále více se ukazuje potřeba integrované a komplexní tvorby politiky, který se dotýká zároveň integrace, hospodářské soutěže a regulace.

ODPOVĚDNÉ INSTITUCE EU

Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise

MECHANISMUS HLASOVÁNÍ

Soutěžní legislativa je přijímána na základě návrhů EK (Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž - DG COMP) v rámci procedury konzultace Rady EU a Parlamentu (Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů). Rada EU hlasuje o soutěžní legislativě ve formaci Rady EU pro konkurenceschopnost (část pro vnitřní trh) kvalifikovanou většinou.

VLIV POLITIKY na ČR

Efektivní ochrana hospodářské soutěže jak v ČR, tak v rámci celé EU, zabraňuje umělému zvyšování cen a zhoršování kvality/dostupnosti výrobků a služeb pro spotřebitele. V oblasti veřejné podpory je cílem zabránit neodůvodněnému zvýhodňování jednotlivých společností na trhu poskytnutím veřejných prostředků a stimulovat aktivity podniků v oblastech společného zájmu EU (např. výzkum a vývoj, ekologie).

GESTOR v ČR

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže - ÚOHS

UŽITEČNÉ ODKAZY

Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ČR

• VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ/TECHNICKÁ HARMONIZACE

Politika technické harmonizace (tj. sjednocení standardů pro funkčnost a bezpečnost výrobků na úrovni EU) odstraňuje překážky pro volný pohyb zboří na vnitřním trhu EU. Národní technické normy byly dříve účinným prostředkem, kterým jednotlivé státy chránily svůj trh pro domácí výrobce. Při neexistenci politiky na úrovni EU by výrobci z jiných států byli nuceni přizpůsobit exportované zboží technickým normám jednotlivých členských států dovozu, což by zdražovalo výrobky a omezovalo konkurenci.

Ne všechny požadavky na výrobky byly harmonizovány a ani to není účelné. Harmonizovány byly především výrobky s vysokými požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví. Asi čtvrtina výrobků z hlediska HDP a téměř 90% procent výrobků je i nadále vyráběno podle národních, od sebe se lišících, předpisů členských států. Členské státy a Evropská komise mají vytvořen systém notifikací technických požadavků na výrobky, který zajišťuje, že je zaručena bezpečnost výrobků a volný pohybu zboží na vnitřním trhu EU. Bezpečnost je u neharmonizovaného výrobku zajištěna národní normou a volný pohyb tzv. „principem vzájemného uznávání". Princip vzájemného uznávání stanovuje, že výrobek, který je legálně vyráběn a uváděn na trh v jednom členském státě EU, může být legálně uváděn na trh na celém vnitřním trhu EU.

ODPOVĚDNÉ INSTITUCE EU

Instituce EU v naprostí většině případů přijímají jen obecný rámec technického požadavků, nikoli jeho konkrétní technickou specifikaci výrobku (tzv. „nový přístup").

Evropská komise má výhradní právo na přípravu návrhů legislativy a kontroluje její dodržování. Technická harmonizace je v portfoliu Generálního ředitelství pro podnikání (DG ENTR)

Rada EU je institucí, kde probíhá diskuse členských států. Návrhy v oblasti technické harmonizace jsou konkrétně přijímány Radou pro konkurenceschopnost.

Evropský parlament má zajištěno slovo v rámci procedury spolurozhodování. Nejdůležitějším orgánem je Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO); z ostatních výborů EP se k jednotlivým odvětvovým legislativním návrhům často vyjadřují Výbor pro průmysl (ITRE) a Výbor pro životní prostředí (ENVI)

Přijímané legislativní normy se omezují na stanovení základních bezpečnostních požadavků a procesních pravidel pro jejich kontrolu. Tento rámec je potom naplněn konkrétními technickými normami, které formulují evropské standardizační agentury. Ty existují v EU celkem tři: CENELEC, ETSI a CEN.

CHARAKTER POLITIKY

Legislativní akty jsou schvalovány kvalifikovanou většinou na Radě. Evropský parlament je zapojen do projednávání formou procedury spolurozhodování. V určitých případech jsou přijímána rozhodnutí v rámci komitologie.

VLIV POLITIKY na ČR

Politika technické harmonizace má zásadní význam dopady na výrobce a dovozce zboží i na občany - spotřebitele. ČR má dobře pracující národní systém standardizace a je také jednoznačným zastáncem odstranění bariér pro volný pohyb zboží. Politika technické harmonizace podporuje konkurenci - výrobci díky sjednocení norem a politice vzájemného uznávání vyrábí levněji a zákazníci mohou mít důvěru, že výrobek, který si koupí kdekoli v EU splňuje základní předpoklady na bezpečnosti a funkčnost.

GESTOR v ČR

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a jím vytvořený Úřad pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.

UŽITEČNÉ ODKAZY

Evropská komise - GŘ Průmysl a podnikání

Ministertsvo průmyslu a obchodu - MPO

ÚNMZ

• VOLNÝ POHYB SLUŽEB

Volný pohyb služeb zahrnuje dva odlišné aspekty:

1. Svobodu poskytování služeb, která umožňuje podnikům z jednoho členského státu poskytovat služby klientům sídlícím v jiném členském státě, aniž by se poskytovatel nebo zákazník museli vzájemně přemístit. Poskytování služeb přes hranice je v současnosti významně podporováno rozvojem telekomunikací a informačních technologií, nebylo by však možné ani bez předchozího uvolnění kapitálových toků. Zahrnuje takové situace jako zasílání právních rad přes hranice advokátem z jiného členského státu, audit poskytnutý zahraniční společností či poskytnutí instalatérských prací.
   
2. Svobodu usazování a podnikání, která se týká volného pohybu výrobních faktorů mezi členskými státy a umožňuje, aby podnik z jednoho členského přemístil své sídlo do jiného státu, nebo si zde otevřel pobočku. Zvláštní povaha mnoha služeb vylučuje jejich poskytování přes hranice a naopak vyžaduje fyzickou blízkost poskytovatele a zákazníka. Lékařské vyšetření či nákup v supermarketu je v zásadě možná pouze tehdy, jsou-li poskytovatelé služeb v relativní blízkosti. Může jít přitom jak o právnické osoby (podniky), tak fyzické osoby (samostatně výdělečně činní občané). Volný pohyb služeb se tak výrazně dotýká volného pohybu osob, který je nemyslitelný bez možnosti v jiném členském státě pracovat.
   

Sektor služeb dnes zaměstnává v Evropské unii téměř 100 miliónů osob, což představuje více než 65 % práceschopného obyvatelstva. Vytváří přitom více než dvoutřetinový podíl na hrubém domácím produktu

ODPOVĚDNÉ INSTITUCE EU

Evropská komise - Generální ředitelství pro vnitřní trh (DG MARKT)

Rada EU - Rada pro konkurenceschopnost

Evropský parlament - Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO)

CHARAKTER POLITIKY

Legislativní akty jsou schvalovány kvalifikovanou většinou na Radě. Evropský parlament je zapojen do projednávání formou procedury spolurozhodování.

VLIV POLITIKY na ČR

Obecně lze říci, že z fungujícího vnitřního trhu těží především čeští občané a podnikatelé; prohlubování čtyř svobod významně napomáhá dosažení vyššího ekonomického růstu, vyšší životní úrovně a významnějšího postavení Evropy na mezinárodním poli.

Legislativa přijatá v posledním období by konkrétně měla přinést podstatné zjednodušení administrativy regulující přístup k poskytování služeb, a to i na národní úrovni; soustředění veškeré administrativní agendy související s volným pohybem služeb do jednotných kontaktních míst (jejich existence ulehčí podnikatelům komunikaci se všemi relevantními orgány státní správy v cizím státě); zavedení procedury tichého souhlasu (tj. bude-li podnikatel žádat např. o povolení k zahájení činnosti a úřad mu ve stanovené lhůtě neodpoví, bude se povolení považovat za udělené). Usazování fyzických a právnických osob (tedy zakládání podniků a živností v členských státech EU podnikateli a živnostníky z jiných členských zemí) bude zbaveno diskriminačních požadavků a to jak přímých, založených na národnosti, tak nepřímých. Požadavky, jimž mohou být nadále podnikatelé z jiných členských států podrobeni, budou výrazně redukovány a jejich aplikace bude muset být zdůvodněna náležitými důvody, jejichž oprávněnost bude pod nepřetržitě zkoumat Komise. Úřady členských států budou elektronicky propojeny a budou si moci rychle vyměňovat informace, což bude ku prospěchu poctivým podnikatelům, kterým jde o rychlost a efektivitu státní správy.

GESTOR v ČR

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR; konkrétně odbor vnitřního trhu a služeb EU

UŽITEČNÉ ODKAZY

Evropská komise - GŘ pro vnitřní trh

Ministertsvo průmyslu a obchodu - MPO

Přestože energetika tvořila základ dvou ze tří smluv zakládajících Evropská společenství (tj. Společenství uhlí a oceli a Společenství pro atomovou energii), původním cílem nebyla její koordinace či dokonce harmonizace, nýbrž snaha kontrolovat zdroje (uhlí, železnou rudu, uran) a nakládání s nimi v souvislosti s bezpečnostní situací po konci druhé světové války.

Společná evropská energetická politika dosud de iure neexistovala, legislativa v této oblasti vychází převážně z článků 175 (životní prostředí), 95 (fungování vnitřního trhu), 156 (transevropské sítě). V reformní smlouvě se již se samostatnou kapitolou pro energetiku počítá, její součástí bude ale ustanovení potvrzující právo členských států na volbu zdrojů a dodávek energie (tzv. energetický mix). Doplněno je také tzv. ustanovení o solidaritě pro případy obtíží v zásobování určitými produkty.

ODPOVĚDNÉ INSTITUCE EU

Evropská komise - Generální ředitelství pro dopravu a energetiku (DG TREN)

Rada Evropské unie

Evropský parlament - Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

CHARAKTER POLITIKY

Spolurozhodovací procedura/kvalifikovaná většina

V případě legislativy přijímané podle Euratomu má Evropský parlament pouze poradní roli

VLIV POLITIKY na ČR

Tato politika je politikou smíšenou, tj. zatímco členský stát si sám rozhoduje o složení energetického mixu a dodávek energií, otázky týkající se vnitřního trhu a ochrany životního prostředí spadají do kompetence EU.

Aktuálně projednávané energetické balíčky budou mít bezprostřední dopad na podíl obnovitelných zdrojů v ČR či na fungování vnitřního trhu s energiemi, včetně cenových dopadů.

GESTOR v ČR

Ministerstvo průmyslu a obchodu, Energetický regulační úřad, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Státní správa hmotných rezerv.

UŽITEČNÉ ODKAZY

Evropská komise - energie

Komisař pro energii

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Energetický regulační úřad

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Správa státních hmotných rezerv