Topolánek bude ve střední Asii jednat o plynu a partnerství s EU

Kaspická oblast je klíčovým teritoriem pro projekt takzvaného jižního koridoru, který má propojit středoasijské plynovody a přes Turecko jimi dopravovat surovinu do Evropy. Unie sází hlavně na plynovod Nabucco, který má do Evropy vést plyn zejména z Turkmenistánu a Ázerbájdžánu a vyhýbá se ruskému i ukrajinskému území. To má zabránit opakování energetické krize z počátku roku, kterou vyvolalo přerušení tranzitu plynu do Evropy kvůli obchodním sporům mezi Moskvou a Kyjevem.

Projekt je však zatím jen na papíře. Chybí především souhlas všech dodavatelských zemí, o jejichž přízeň musí EU soupeřit s Ruskem a Čínou. Získat tamní představitele pro užší kooperaci s unií se bude snažit také Topolánek, který do regionu přijíždí i jako šéf předsednické země EU.

Posílení energetické bezpečnosti "sedmadvacítky" je jednou z priorit českého půlročního vedení unie. V květnu se v Praze k jižnímu koridoru uskuteční summit států, které se mají na projektu podílet.

Kazachstán, Turkmenistán i Ázerbájdžán bývají cílem kritiky ze strany mezinárodních organizací na ochranu lidských práv. Autoritářským režimům v těchto zemích vytýkají mimo jiné věznění či mučení politických oponentů a novinářů nebo potlačování protivládních demonstrací a svobody slova. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku například předloni uložil Ázerbájdžánu, že musí za mučení odškodnit představitele opozice Sardara Jalalogla.

Ázerbájdžán, kde byl dnes zavražděn velitel tamního vojenského letectva, je jednou z šestice bývalých sovětských republik, s nimiž chce Evropská unie prohloubit spolupráci v rámci takzvaného východního partnerství. Vedle Baku v něm figurují Arménie, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina.  Východní partnerství je zahraničněpolitickou prioritou českého předsednictví, které se chystá celý projekt zahájit na summitu v Praze.