Instituce EU
Instituce | Sídlo | Předseda | Počet členů | Funkční období |
|---|---|---|---|---|
Brusel | Herman Van Rompuy | 27 + 1 | není | |
Brusel, Lucemburk | z předsedající země | záleží na formaci | není | |
Brusel | José Manuel Barroso | 27 | 5 let | |
Štrasburk, Brusel, Lucemburk | Jerzy Buzek | 736 | 5 let | |
Lucemburk | Vassilios Skouris | 27 + 8 | 6 let | |
Lucemburk | Vítor Manuel da Silva Caldeira | 27 | 6 let | |
Brusel | Mario Sepi | 344 | 4 roky | |
Brusel | Luc Van den Brande | 344 | 4 roky | |
Frankfurt nad Mohanem | Jean-Claude Trichet | výkonná rada: 6 | výkonná rada: 8 let | |
Lucemburk | Philippe Maystadt | řídící výbor: 9 | řídící výbor: 6 let | |
Štrasburk | Nikiforos Diamandouros | 1 | 5 let | |
Brusel | Peter J. Hustinx | 1 | 5 let |
V institucionální struktuře Evropské unie hraje hlavní roli trojúhelník Evropská komise - Rada EU - Evropský parlament, který doplňuje Evropský soudní dvůr. V rozdělení zodpovědností ve věci unijního práva platí, že Komise navrhuje, Evropský parlament doporučuje, Rada Evropské unie rozhoduje a Evropský soudní dvůr řeší spory. Tuto strukturu doplnila v roce 1974 Evropská rada, která je vrcholným politickým orgánem určujícím strategii dalšího vývoje Unie a neformálním arbitrem případných institucionálních sporů.
Pravomoci a úkoly institucí EU, stejně jako pravidla a postupy, kterými se musí řídit, stanovují základní smlouvy Unie. Existence institucí EU je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a Euratom, v nichž členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.
Hlavní orgány EU
- Evropská rada - pravidelné summity nejvyšších představitelů členských států, kteří určují směřování politiky Evropské unie.
- Rada EU - zastupuje členské státy. Ministři vlád členských zemí se společně usnášejí na konkrétních politických krocích v oblastech svých resortů. Mimo pravidelné schůzky ministrů a jejich náměstků tvoří Radu Výbor stálých zástupců, kteří zajišťují každodenní chod této instituce.
- Evropská komise - exekutivní nadnárodní složka Evropské unie.
- Evropský parlament - zastupuje občany Evropské unie. Od roku 1979 jsou europoslanci voleni v přímých volbách. Společně s Radou EU je základní legislativní institucí, která se podílí na schvalování zákonů, které se dále realizují v členských státech EU.
- Evropský soudní dvůr - výklad a aplikace evropského práva v členských státech EU. Od roku 1989 je k Evropskému soudnímu dvoru připojen Soud prvního stupně, jehož primárním cílem je zmírnit přetížení ESD převzetím části jeho agendy. V roce 2005 pak vznikl ještě Soud pro veřejnou službu EU, který se zaměřuje na řešení sporů mezi Institucemi EU a jejich zaměstnanci.
Evropský účetní dvůr - kontroluje a spravuje rozpočet EU.
Poradní orgány
- Hospodářský a sociální výbor vyjadřuje názory organizované občanské společnosti na hospodářské a sociální aspekty.
- Výbor regionů vyjadřuje stanoviska regionálních a místních orgánů.
Finanční orgány
- Evropská centrální banka odpovídá za měnovou politiku a společnou měnu euro.
- Evropská investiční banka pomáhá dosahovat cílů EU financováním investičních projektů. EIB je majoritním akcionářem Evropského investičního fondu, který pomáhá malým podnikům.
Jiné specializované subjekty
- Evropský ombudsman řeší stížnosti občanů na instituce nebo orgány EU.
- Evropský inspektor ochrany údajů dohlíží, aby instituce a orgány EU respektovaly právo občanů na soukromí při zpracovávání jejich osobních údajů.
Interinstitucionální orgány
- Úřad pro úřední tisky Evropských společenství působí jako vydavatelství institucí EU. Vydává a distribuuje všechny úřední tisky Evropské unie v papírové i v elektronické podobě.
- Úřad pro výběr personálu Evropských společenství připravuje výběrová řízení pro výběr pracovníků pro všechny orgány EU.
- Evropská správní škola zajišťuje zaměstnancům EU vzdělávání.
Decentralizované orgány - agentury
Na podporu členských států EU a jejich občanů byla zřízena celá řada specializovaných a decentralizovaných agentur. Tyto agentury reagují na potřebu geografické diverzifikace a na potřebu vypořádat se s novými úkoly právního, technického nebo vědeckého charakteru. Dělí se na:
- Agentury Společenství
- Agentury společné zahraniční a bezpečnostní politiky
- Agentury pro spolupráci policejních a soudních orgánů v trestních věcech
- Výkonné agentury

