Euro a ČR

Členství České republiky v Evropské unii mimo jiné znamená i závazek přijmout jednotnou evropskou měnu, jakmile budou splněna požadovaná maastrichtská kritéria. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie tedy vyvstala otázka, kdy bude euro zavedeno.

Odpovědí na tuto otázku bylo vypracování společného materiálu vlády ČR a ČNB - Strategie přistoupení České republiky k eurozóně z roku 2003. Tento dokument popsal ekonomickou situaci České republiky vzhledem k ekonomické úrovni eurozóny. A zároveň nastínil na základě očekávaných přínosů a rizik plynoucích z jednotné evropské měny možnou strategii zavedení eura u nás. Horizont let 2009-2010 byl zmíněn jako možný termín přijetí eura, za předpokladu pokračování reálné konvergence české ekonomiky a splnění požadovaných maastrichtských kritérií.

Jedním z maastrichtských kritérií je kritérium stability měnového kurzu, které spočívá v zapojení české koruny do mechanizmu směnných kurzů ERM II po dobu minimálně dvou let. Tato podmínka minimálně dvouletého setrvání naší měny v ERM II byla jedním z faktorů, které vedly k zahájení technických příprav české ekonomiky na zavedení eura, neboť za předpokladu přijetí eura v ČR v roce 2009 bylo nutné vstoupit do ERM II v průběhu roku 2006. Dalším faktorem je pak tříleté přípravné období, které vyplývá ze zkušenosti států, které euro již zavedly. Během tohoto období je třeba např. zajistit přípravu finančního sektoru na zásobení občanů i podniků eurovým oběživem a stažení původní národní měny, připravit a provést konverzi informačních systémů, provést potřebné legislativní změny atd. Vláda ČR se proto v roce 2006 rozhodla uskutečnit několik kroků vedoucích k zahájení příprav České republiky na euro tak, aby přechod na novou měnu byl bezproblémovou záležitostí. Mezi důležité kroky vlády v procesu zavádění eura v ČR patří:

• Byla vytvořena institucionální struktura pro zavedení eura v České republice, jejímž významným rysem je zapojení všech významných dotčených institucí. Vrcholným orgánem je mezirezortní Národní koordinační skupina pro zavedení eura, která je složená ze zástupců dotčených ministerstev a ČNB. Národní koordinační skupina zřizuje pracovní skupiny, které řeší konkrétní přípravy jednotlivých sektorů na přijetí eura, a v jejím čele stojí vládou jmenovaný Národní koordinátor.
  
• Důležitým rozhodnutím, které bylo zapotřebí učinit hned na počátku, bylo rozhodnutí o způsobu, jakým bude euro v České republice zavedeno. Evropská legislativa nabízela tři možné scénáře přechodu na euro - scénář s využitím přechodného období, jednorázový přechod na euro s využitím tzv. „fáze postupného zrušení" a jednorázový přechod na euro, tzv. velký třesk. Na základě doporučení Národní koordinační skupiny se vláda ČR rozhodla pro třetí variantu, tj. variantu velkého třesku nebo-li tzv. „Big Bang".

Jedná se o scénář zavedení eura, při kterém je euro zavedeno v bezhotovostním i hotovostním platebním styku ke stejnému okamžiku. V současné době, kdy euro je již mezinárodně uznávaná měna, noví členové eurozóny volí bez výjimky metodu velkého třesku. Příklad Slovinska, Kypru a Malty jednoznačně potvrdil, že se jedná o nejlevnější a nejjednodušší variantu zavedení eura.

• Národní koordinační skupina a její pracovní skupiny vypracovaly Národní plán zavedení eura v České republice, který řeší technické a organizační záležitosti přechodu naší ekonomiky na jednotnou evropskou měnu. Národní plán zároveň stanoví základní principy, které budou muset být během zavádění eura dodržovány a které celý proces usnadní a zajistí,aby nikdo nebyl touto změnou poškozen. Jedná s zejména o:
  • princip kontinuity právních nástrojů,
  • princip nepoškození občana státem,
  • princip předcházení neodůvodněnému zvyšování cen a
  • princip minimalizace nákladů pro soukromý i veřejný sektor.