Institucionální záležitosti v březnu 2012

02.04.2012
Euroskop

Druhý záchranný balík Řecku a další otázky krize eura, Rada poprvé diskutovala o důležitých otázkách finanční perspektivy 2014-2020

Druhý záchranný balík Řecku a další otázky krize eura

Greece: Decision paves way for next disbursement

Podle lídrů se EU pomalu dostává ze dna dluhové krize. Řecku byl slíbený druhý balík pomoci a ostatní členské státy se uklidnily, protože navýšily finanční kapacitu záchranných fondů (spojení záchranných fondů EFSF a budoucího ESM).

Pozadí

Řecko započalo na začátku března 2012 výměnu dluhopisů. Uvedlo, že zajistilo 85,8 % věřitelů, kteří si dluhopisy vymění. Jednalo se převážně o evropské banky (více v příspěvku „Druhý záchranný balík pro Řecko a slavnostní podpis fiskální smlouvy, Institucionální záležitosti v únoru 2012).

Eurozóna následně 9. 3. 2012 potvrdila, že Řecko může začít čerpat finance z EFSF, tedy z druhého záchranného balíku.

Klíčové body

Ministři eurozóny definitivně schválili 13. 3. 2012 druhý balík pomoci. První splátku ve výši 39,4 mld. € země dostane v příštích měsících.

Cílem je, aby se řecký dluh dostal do roku 2020 na 120,5 % HDP. V roce 2012 nesmí primární deficit (vyjma výdajů za úroky) překročit 1 % HDP a primární schodek musí být nejméně 1,8 % HDP v roce 2013 a 4,5 % HDP v roce 2014. Tyto cíle jsou konsistentní s hodnotou celkového deficitu v roce 2012 ve výši 7,3 % HDP, 4,7 % HDP v roce 2012 a 2,2 % HDP v roce 2014.

MMF 15. 3. 2012 potvrdil poskytnutí svého podílu ze 130 mld. € balíku Řecku ve výši 28 mld. €. Podíl MMF je podstatně nižší než v předchozích půjčkách zemím eurozóny. Finance bude Řecko čerpat do roku 2014.

Zástupci věřitelů, tedy tzv. trojka (EU, ECB, MMF), se do Athén vrátili 27. 3. 2012, aby se „podíleli na obnově stability země. Pomohou při spravování 11,5 mld. € z EU, které jsou určeny na období 2013-2014.

Záchranný mechanismus ESM

Zástupci zemí eurozóny jednali 30. 3. 2012 o navýšení záchranného fondu ESM až na 700 mld. €. Vzhledem k opozici Německa a Finska došlo k odsouhlasení jen minimalistické varianty. Tedy toho, že nástroj EFSF bude od 1. 7. 2012 existovat s novým nástrojem ESM do poloviny roku 2013. Navýší tak celkovou kapacitu ESM. Od 1. 7. 2012 bude tedy na nové záchranné akce k dispozici 500 mld. € ze stálého mechanismu ESM. 200 mld. € (EFSF), které byly již přislíbeny Řecku, Irsku a Portugalsku, budou z této sumy odečteny. Původně měla být daná částka součástí oněch 500 mld. €. V mezidobí do poloviny roku 2013 bude 240 mld. € zbývajících v EFSF možné také použít na nové balíky pomoci.

EU uvádí také rámcovou sumu 800 mld. €, která započítává ještě 49 mld. € poskytnutých Řecku všemi zeměmi EU v rámci EFSM (první balík pomoci) a 53 mld. €, které byly v rámci bilaterálních půjček Řecku již vyplaceny.

Státy budou moci peníze z EFSF čerpat až poté, co bude objem peněz v ESM naplněn. Německo přislíbilo přispět v roce 2012 do ESM částkou 8,7 mld. € (celkový příspěvek bude 22 mld. €).

80 mld. € bude v ESM v hotovosti, zbylá částka bude v zárukách (tzv. vypověditelný kapitál, který se nepromítne do dluhových statistik členských států).

Německo se domnívá, že poté, co ECB poskytla bankám ve Španělsku a Itálii levné úvěry ve výši 1 bilionu €, trhy se uklidnily a není nutné hodnotu záchranných nástrojů navyšovat. Itálie dnes platí za 10leté dluhopisy na úrocích 4,9 %. Je to sice více než platí Německo (1,98 %), ale méně, než platila v listopadu 2011 (7 %). Na případnou záchranu Itálie nebo Španělska by bylo zapotřebí alespoň 1 bilionu €.

Na navýšení záchranného fondu tlačily mj. také USA, které tím podmiňovaly větší účast MMF.

Státy eurozóny se také ještě shodly na poskytnutí příspěvku ve výši 150 mld. € MMF, jak avizovaly v předchozích měsících.

ECB krok EU uvítala a věří, že uklidní investory.

Ostatní země eurozóny

V polovině března 2012 se ukázalo, že země eurozóny budou muset přejít k větším škrtům, než předpokládaly. Španělský premiér 2. 3. 2012 prohlásil, že deficit jeho země nebude Komisí požadovaných 4,4 %, ale 5,8 % HDP. Na jednání eurozóny 13. 3. 2012, kde členské státy vyjádřily silné znepokojení s tímto stavem, Španělsko souhlasilo se snížením deficitu na 5,3 % DHP. Ve Španělsku následně proběhla generální stávka. Škrty čekají také Belgii, která slíbila, že v roce 2012 bude její deficit 2,8 % HDP (v roce 2011 to bylo 3,8 %).

Situace v Irsku, které bylo druhou zemí žádající o pomoc, se podle MMF zlepšuje. Hospodářství mírně roste a země si na trzích půjčuje za úroky jako např. Itálie. Nicméně nezaměstnanost je stále vysoká – 14 %.

Dobré ekonomické vyhlídky mají podle ratingových agentur snad už jen Finsko, Německo, Nizozemsko a Lucembursko, kteří si drží rating AAA.

Omezení vlivu ratingových agentur

Někteří ministři financí pochybují nad účinkem snahy Komise omezit ratingové agentury tím, že by „rotovaly (hodnocené společnosti by je pravidelně obměňovaly). Navrhované pravidlo rotace jednou za 3-6 let kritizovalo např. Německo nebo Velká Británie. Ministři se obávají, aby takové pravidlo nezpůsobilo více škody než užitku. Existuje totiž jen několik agentur (tzv. velká trojka), které by byly schopny toto pravidlo v praxi naplnit.

Komise s návrhem přišla v listopadu 2011 (více v příspěvku „Komise hodlá znovu regulovat ratingové agentury, Institucionální záležitosti v listopadu 2011). Do léta 2012 Komise ve spolupráci s Radou a EP připraví kompromisní návrh.

Odkazy

Rada poprvé diskutovala o důležitých otázkách finanční perspektivy 2014-2020

Press Release. 3158th Council meeting. General Affairs, Brussels, 26 March 2012 (8129/12)

Rada 26. 3. 2012 poprvé diskutovala o některých otázkách, jež se týkají návrhu nové finanční perspektivy pro období 2014-2020. Projednávané otázky byly shrnuty do tzv. jednacího boxu, který obsahuje 4 výdajové kapitoly: Kapitolu 1 (Inteligentní růst bez vyloučení), Kapitolu 3 (Bezpečnost a občanství), Kapitolu 4 (Globální Evropa) a Kapitolu 5 (Administrativa).

Pozadí

Komise zveřejnila soubor návrhů týkajících se finanční perspektivy 2014-2020 v červnu 2011. Balík zahrnuje návrh rozložení výdajů v oblasti závazků pro jednotlivé rozpočtové roky finančního období 2014-2020 stejně jako rozložení do jednotlivých hlavních rozpočtových kapitol v konkrétních číslech, návrh meziinstitucionální dohody mezi EP, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a finančním řízení, ale také návrhy týkající se příjmové stránky a systému tzv. vlastních zdrojů EU.

Ve výdajové oblasti patří tradičně k nejvíce kontroverzním kapitolám kapitola zahrnující výdaje na SZP (Kapitola 2: Udržitelný růst: Přírodní zdroje), u níž je plánováno na následující 7leté období zmražení výdajů. V rámci Kapitoly 1 (Inteligentní a inkluzivní růst), která má tvořit nejobjemnější výdajovou kapitolu, patří k nejvíce kontroverzním navrhované změny týkající se kohezní a regionální politiky.

Celkově oproti období 2007-2013 návrh ve výdajové oblasti počítá s 5% nárůstem v oblasti závazků, celkové výdaje tak mají činit více než 1 bil. € (1025 mld. €; více v příspěvku „Komise zveřejnila konkrétní návrh podoby finanční perspektivy 2014-2020).

Klíčové body a stav projednávání

Obsahem debaty v Radě nebyly ty otázky, které lze v celém nadcházejícím jednání o nové finanční perspektivě považovat za nejvíce kontroverzní. Debata se soustředila na výdajovou stránku evropské rozpočtové politiky, nevěnovala se velmi spornému tématu zavedení nového „vlastního zdroje v podobě daně z finančních transakcí. V rámci výdajové stránky z debaty bylo prozatím vyloučeno téma Kapitoly 2, která je převážně věnována výdajům v oblasti SZP a je provázána také s tématem reformy SZP. Podobně byla z Kapitoly 1 v rámci debaty vyloučena samostatná otázka budoucnosti kohezní politiky. Ministři se tedy věnovali pouze výdajovým kapitolám souvisejícím se strategií Evropa 2020, s vnitřní bezpečností, vnější politikou EU a s výdaji na správu.

Tentokrát je nejen pro zástupce členských států obzvláště těžkým úkolem najít kompromis mezi tradičními snahami podporovat štědře evropské cíle (růst a soudržnost) a šetřit, k čemuž členské státy více než v minulosti nutí i problémy jejich fiskálních politik. Zástupci členských zemí v rámci debaty většinově podpořili navrhované programy, které se v rámci Kapitoly 1 týkají především podpory ekonomického růstu a zaměstnanosti, v případě Kapitoly 3 byly jako výdajové priority určeny především oblast vnitřní bezpečnosti a zvládání migrace. Úspory budou zástupci členských států pravděpodobně hledat v Kapitole 4, ale především v rámci administrativních výdajů.

Předpokládaný další vývoj

Důležitější jednání o otázkách spjatých s finanční perspektivou 2014-2020 čekají Radu pro všeobecné záležitosti v dubnu 2012, kdy se do jednacího boxu dostanou témata výdajů na SZP, kohezní politiku, infrastrukturní projekty, které se mají stát jednou z klíčových výdajových priorit, a také velmi sporná otázka vlastních příjmů. Od května 2012 se potom má téma nové finanční perspektivy stát standardním tématem jednání i dalších ministerských formací a nižších úrovní Rady.

V červnu 2012 se bude finanční perspektivě 2014-2020 na summitu věnovat Evropská rada.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality