Podnikání v lednu 2011
Rada schválila kompromis týkající se směrnice o opožděných platbách, Komise chce modernizovat způsob zadávání veřejných zakázek, JURI schvaluje ve věci patentů tzv. posílenou spolupráci
Rada schválila kompromis týkající se směrnice o opožděných platbách
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (KOM(2009)126)
Rada 24. 1. 2011 schválila kompromis, jejž zástupci Komise, EP a Rady dosáhli ve věci návrhu směrnice o opožděných platbách v září 2010.
Pozadí
Komise svůj návrh předložila v dubnu 2009 s cílem doplnit platnou směrnici č. 2000/35 a věřitelům (zejm. malým a středním podnikům) poskytnout nástroje k uplatnění svých práv v případě opožděných plateb.
Výbor IMCO zprávu Barbary Weiler schválil v dubnu 2010. Kompromisu zainteresovaných institucí bylo dosaženo v září 2010 (více v příspěvku Vnitřní trh v září 2010), EP jej potvrdil v říjnu 2010 (více v příspěvku Vnitřní trh v říjnu 2010).
Klíčové body a stav projednávání
Směrnice by se měla vztahovat na obchodní transakce veřejných i soukromých subjektů, faktury by měly být standardně spláceny do 30 dní.
V případě nesplacení v dané lhůtě (nebo jiné, jež ale bude explicitně ošetřena smlouvou) by měli být věřitelé (s výjimkou vis maior na straně dlužníků) oprávněni požadovat úroky ve výši 8 % z nesplacené částky. Administrativní náklady věřitelů by měly být saturovány paušálem 40 €. (Členské státy by měly mít možnost jej navýšit, popř. sladit s nárůstem inflace.)
Jedinou obecnou výjimkou by měla disponovat zdravotnická zařízení (faktury by měla splácet do 60 dnů), protože sama zpravidla nedisponují včas potřebnými prostředky (jsou financována prostřednictvím úhrad ze systémů veřejného zdravotního pojištění jednotlivých členských států).
Předpokládaný další vývoj
Text bude nyní publikován v Úředním věstníku EU.
Od uveřejnění budou mít členské státy 2 roky, aby danou normu implementovaly.
Odkazy
- Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (KOM(2009)126)
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích
Komise chce modernizovat způsob zadávání veřejných zakázek
Green Paper on the Modernisation of EU Public Procurement Policy. Towards a More Efficient European Procurement Market (COM(2011)15/4)
Komise 27. 1. 2011 předložila zelenou knihu týkající se možných změn v pravidlech pro zadávání veřejných zakázek v EU. Příslušný legislativní návrh by měl být uveřejněn v roce 2012.
Pozadí
V současnosti jsou v platnosti 2 směrnice (č. 2004/17 a č. 2004/18). První z nich se týká zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, druhá zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.
Význam veřejných zakázek, činících až 17 % HDP EU, byl naposledy znovu zmíněn v obecné strategii EU pro roky 2010-2020 „Evropa 2020". Na neuspokojivý stav nepřehledného a komplikovaného právního rámce týkajícího se veřejných zakázek (mj. v důsledku rozdílné interpretace v jednotlivých členských státech; co je veřejná zakázka, co koncese, co PPP?) upozornila např. zpráva Heide Rühle přijatá plénem EP v květnu 2010, ale i řada dřívějších kauz, jimiž se zabýval ESD (např. C-324/07, C-206/08).
Problematice veřejných zakázek se Společenství (resp. dnešní EU) věnuje setrvale od roku 1971 (viz směrnice č. 71/305).
Klíčové body
Zelená kniha (čítající šest tematických kapitol) fakticky navrhuje odstupňování požadavků na zadávání veřejných zakázek podle předmětu zakázky a/nebo jejího potenciálního realizátora.
Malé a střední podniky podle Komise reprezentují 52 % ekonomiky EU, ale získávají jen 31-38 % objemu všech veřejných zakázek v EU (pro srovnání: v roce 2009 byly v Úředním věstníku EU povinně uveřejněny veřejné zakázky za 420 mld. €, a to činily jen 18,3 % všech těchto zakázek zadaných v daném roce v rámci celé EU).
V druhém plánu by mělo dojít (pakliže bude schválena příslušná revize uvedených směrnic, ať již v podobě směrnic nebo nařízení) také k zásadnímu zprůhlednění a zjednodušení („odbyrokratizování") celého procesu a (současně) k dalšímu otevření veřejných zakázek zájemcům z jiné než domovské členské země (a to i v případě potenciálních úprav již jednou přidělené veřejné zakázky formou smluvního dodatku).
Na druhou stranu by se měla standardně (a efektivněji) uplatňovat kritéria typu ochrany životního prostředí, energetické účinnosti (a obecně „inovativnosti"), sociálního začlenění (sic!) ap.
Podle Komise např. tzv. zelené veřejné zakázky v současnosti běžně zadává jen 7 členských států z 27: Rakousko, Dánsko, Finsko. Německo, Nizozemsko, Švédsko a Velká Británie.
Je možné, že budoucí legislativní návrhy se nebudou zabývat veřejnými zakázkami en bloc, ale budou z jejich rámce vyňaty otázky koncesí a/nebo partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP).
Rovněž se počítá s potenciální debatou o posílení role unijních subjektů při soutěžích o veřejné zakázky mimo hranice EU (zejm. v Číně, ale i v Japonsku, Kanadě či USA).
28. 1. 2011 Komise paralelně uveřejnila také 2 nezávazné „instruktážní" dokumenty týkající se (1) tzv. služeb obecného ekonomického zájmu a zohlednění sociálních proměnných při zadávání veřejných zakázek.
Stav projednávání
UEAPME, organizace reprezentující malé a střední podniky, zelenou knihu (stejně jako např. frakce ECR) přivítala, ovšem zároveň konstatovala, že nepřináší nic nového (řada položek byla obsažena již v tzv. Aktu pro malé podnikání (Small Business Act) z roku 2008).
Problémem podle UEAPME není ani tak identifikace problémů na evropské úrovni jako spíše jejich řešení na úrovni jednotlivých členských států.
Předpokládaný další vývoj
Zelená kniha bude do 18. 4. 2011 předmětem veřejné konzultace.
Komise poté její výsledky vyhodnotí, zrealizuje 30. 6. 2011 tematicky zaměřenou konferenci a předloží další návrhy. Ten legislativní s největší pravděpodobností ale až v průběhu roku 2012. Mezitím bude uveřejněno i vyhodnocení konzultace týkající elektronického zadávání veřejných zakázek (byla otevřena do 31. 1. 2011).
Odkazy
- Green Paper on the Modernisation of EU Public Procurement Policy. Towards a More Efficient European Procurement Market (COM(2011)15/4)
- Evropská komise zahajuje konzultace o modernizaci evropského trhu veřejných zakázek
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby
- Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o novém vývoji v oblasti veřejných zakázek (2009/2175(INI))
- Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 13. listopadu 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État - Belgie) - Coditel Brabant SPRL v. Commune d'Uccle, Région de Bruxelles-Capitale (Věc C-324/07)
- Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 10. září 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Thüringer Oberlandesgericht - Německo) - Wasser- und Abwasserzweckverband Gotha und Landkreisgemeinden (WAZV Gotha) v. Eurawasser Aufbereitungs- und Entsorgungsgesellschaft mbH. (Věc C-206/08)
- Council Directive 71/305/EEC of 26 July 1971 concerning the co-ordination of procedures for the award of public works contracts
- Green Public Procurement in Europe 2006. Conclusions and recommendations
- Commission Staff Working Document. Guide to the application of the European Union rules on state aid, public procurement and the internal market to services of general economic interest, and in particular to social services of general interest (SEC(2010)1545)
- Buying Social. A Guide to Taking Account of Social Considerations in Public Procurement
- Small Business Act for Europe
- Consultation on the modernisation of EU public procurement policy - Towards a more efficient European procurement market
- Consultation on the Green Paper on expanding the use of e-Procurement in the EU
JURI schvaluje ve věci patentů tzv. posílenou spolupráci
Návrh rozhodnutí Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (KOM(2010)790)
Výbor JURI 27. 1. 2011 schválil, aby byla ve věci (překladů) patentů zahájena tzv. posílená spolupráce.
Pozadí a klíčové body
Komise v červenci 2010 uveřejnila návrh týkající se „ujednání o překladu pro patent EU". Cílem bylo snížit cenu patentových přihlášek, jež je podle Komise až 10krát vyšší než v USA.
V EU by se mělo, pokud jde o patenty, nově pracovat jen se 3 jazyky - angličtinou, francouzštinou a němčinou (více v příspěvku Vnitřní trh v červenci 2010).
Belgické předsednictví ve druhé polovině roku 2010 neúspěšně navrhlo několik „ústupků", jež měly o návrhu přesvědčit i ty země, které signalizovaly, že s ním mají problém (zejm. Itálie a Španělsko, ale i Polsko, Slovensko či Portugalsko; více v příspěvku Vnitřní trh v říjnu 2010 a v příspěvku Vnitřní trh v listopadu 2010).
Rada ale nebyla schopna dospět k nezbytnému jednomyslnému souhlasu všech členských států. Komise proto na žádost Dánska, Estonska, Finska, Francie, Litvy, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Polska, Slovinska, Velké Británie a Švédska (a za podpory 10 dalších zemí) navrhla zahájení posílené spolupráce, aby v roce 2011 předložila meritorní legislativní návrhy, jež budou založeny na kompromisu belgického předsednictví (více v příspěvku Vnitřní trh v prosinci 2010).
Podmínkou je, aby s posílenou spoluprací předtím souhlasila Rada kvalifikovanou většinou a svůj souhlas připojil i EP.
Posílená spolupráce je od přijetí Amsterodamské smlouvy možná, pokud se pro její implementaci rozhodne minimálně třetina (nyní 9) členských států EU. Nyní je upravena čl. 329 Smlouvy o fungování EU.
Stav projednávání
S návrhem na posílenou spolupráci dlouhodobě nesouhlasí Itálie a Španělsko, nově ani Kypr.
Kritiku (resp. apel na zavedení jednotného „evropského" režimu se zapojením unijní OHIM a bez zainteresování mezinárodní organizace EPO) vyjádřila také Nadace pro svobodnou informační infrastrukturu (FFII). Posílená spolupráce prý svými parametry zvýhodní německé a francouzské subjekty.
Pozice ČR
ČR požádala o hodnocení dopadu zahájení posílené spolupráce, neřadí se tedy mezi její bezvýhradné zastánce.
V ČR byl již dříve artikulován požadavek, aby patenty byly automaticky (strojově) překládány do všech 23 úředních jazyků EU (vznesla jej např. Unie malých a středních podniků ČR).
Předpokládaný další vývoj
O pozici výboru JURI, resp. zprávě Klause-Heinera Lehneho, bude plénum EP hlasovat ve dnech 14.-17. 2. 2011, Rada se bude návrhem zabývat s největší pravděpodobností 10. 3. 2011.
Odkazy
- Návrh rozhodnutí Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (KOM(2010)790)
- Single patent co-operation plan gets committee go-ahead
- Návrh nařízení Rady (EU) o ujednáních o překladu pro patent Evropské unie (KOM(2010)350)
- Open Letter to MEPs on Unitary Patent as Enhanced Cooperation
- Návrh doporučení k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (KOM(2010)0790 - C7-xxxxxx - 2010/0384(NLE))

