23/05/2012 09:43:22
Výzva
Evropa pro občany - uzávěrka
1. června


Podnikání v lednu 2011

Euroskop, 04.02.2011

Rada schválila kompromis týkající se směrnice o opožděných platbách, Komise chce modernizovat způsob zadávání veřejných zakázek, JURI schvaluje ve věci patentů tzv. posílenou spolupráci

Rada schválila kompromis týkající se směrnice o opožděných platbách

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (KOM(2009)126)

Rada 24. 1. 2011 schválila kompromis, jejž zástupci Komise, EP a Rady dosáhli ve věci návrhu směrnice o opožděných platbách v září 2010.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v dubnu 2009 s cílem doplnit platnou směrnici č. 2000/35 a věřitelům (zejm. malým a středním podnikům) poskytnout nástroje k uplatnění svých práv v případě opožděných plateb.

Výbor IMCO zprávu Barbary Weiler schválil v dubnu 2010. Kompromisu zainteresovaných institucí bylo dosaženo v září 2010 (více v příspěvku Vnitřní trh v září 2010), EP jej potvrdil v říjnu 2010 (více v příspěvku Vnitřní trh v říjnu 2010).

Klíčové body a stav projednávání

Směrnice by se měla vztahovat na obchodní transakce veřejných i soukromých subjektů, faktury by měly být standardně spláceny do 30 dní.

V případě nesplacení v dané lhůtě (nebo jiné, jež ale bude explicitně ošetřena smlouvou) by měli být věřitelé (s výjimkou vis maior na straně dlužníků) oprávněni požadovat úroky ve výši 8 % z nesplacené částky. Administrativní náklady věřitelů by měly být saturovány paušálem 40 €. (Členské státy by měly mít možnost jej navýšit, popř. sladit s nárůstem inflace.)

Jedinou obecnou výjimkou by měla disponovat zdravotnická zařízení (faktury by měla splácet do 60 dnů), protože sama zpravidla nedisponují včas potřebnými prostředky (jsou financována prostřednictvím úhrad ze systémů veřejného zdravotního pojištění jednotlivých členských států).

Předpokládaný další vývoj

Text bude nyní publikován v Úředním věstníku EU.

Od uveřejnění budou mít členské státy 2 roky, aby danou normu implementovaly.

Odkazy

 

Komise chce modernizovat způsob zadávání veřejných zakázek

Green Paper on the Modernisation of EU Public Procurement Policy. Towards a More Efficient European Procurement Market (COM(2011)15/4)

Komise 27. 1. 2011 předložila zelenou knihu týkající se možných změn v pravidlech pro zadávání veřejných zakázek v EU. Příslušný legislativní návrh by měl být uveřejněn v roce 2012.

Pozadí

V současnosti jsou v platnosti 2 směrnice (č. 2004/17 a č. 2004/18). První z nich se týká zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, druhá zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.

Význam veřejných zakázek, činících až 17 % HDP EU, byl naposledy znovu zmíněn v obecné strategii EU pro roky 2010-2020 „Evropa 2020". Na neuspokojivý stav nepřehledného a komplikovaného právního rámce týkajícího se veřejných zakázek (mj. v důsledku rozdílné interpretace v jednotlivých členských státech; co je veřejná zakázka, co koncese, co PPP?) upozornila např. zpráva Heide Rühle přijatá plénem EP v květnu 2010, ale i řada dřívějších kauz, jimiž se zabýval ESD (např. C-324/07, C-206/08).

Problematice veřejných zakázek se Společenství (resp. dnešní EU) věnuje setrvale od roku 1971 (viz směrnice č. 71/305).

Klíčové body

Zelená kniha (čítající šest tematických kapitol) fakticky navrhuje odstupňování požadavků na zadávání veřejných zakázek podle předmětu zakázky a/nebo jejího potenciálního realizátora.

Malé a střední podniky podle Komise reprezentují 52 % ekonomiky EU, ale získávají jen 31-38 % objemu všech veřejných zakázek v EU (pro srovnání: v roce 2009 byly v Úředním věstníku EU povinně uveřejněny veřejné zakázky za 420 mld. €, a to činily jen 18,3 % všech těchto zakázek zadaných v daném roce v rámci celé EU).

V druhém plánu by mělo dojít (pakliže bude schválena příslušná revize uvedených směrnic, ať již v podobě směrnic nebo nařízení) také k zásadnímu zprůhlednění a zjednodušení („odbyrokratizování") celého procesu a (současně) k dalšímu otevření veřejných zakázek zájemcům z jiné než domovské členské země (a to i v případě potenciálních úprav již jednou přidělené veřejné zakázky formou smluvního dodatku).

Na druhou stranu by se měla standardně (a efektivněji) uplatňovat kritéria typu ochrany životního prostředí, energetické účinnosti (a obecně „inovativnosti"), sociálního začlenění (sic!) ap.

Podle Komise např. tzv. zelené veřejné zakázky v současnosti běžně zadává jen 7 členských států z 27: Rakousko, Dánsko, Finsko. Německo, Nizozemsko, Švédsko a Velká Británie.

Je možné, že budoucí legislativní návrhy se nebudou zabývat veřejnými zakázkami en bloc, ale budou z jejich rámce vyňaty otázky koncesí a/nebo partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP).

Rovněž se počítá s potenciální debatou o posílení role unijních subjektů při soutěžích o veřejné zakázky mimo hranice EU (zejm. v Číně, ale i v Japonsku, Kanadě či USA).

28. 1. 2011 Komise paralelně uveřejnila také 2 nezávazné „instruktážní" dokumenty týkající se (1) tzv. služeb obecného ekonomického zájmu a zohlednění sociálních proměnných při zadávání veřejných zakázek.

Stav projednávání

UEAPME, organizace reprezentující malé a střední podniky, zelenou knihu (stejně jako např. frakce ECR) přivítala, ovšem zároveň konstatovala, že nepřináší nic nového (řada položek byla obsažena již v tzv. Aktu pro malé podnikání (Small Business Act) z roku 2008).

Problémem podle UEAPME není ani tak identifikace problémů na evropské úrovni jako spíše jejich řešení na úrovni jednotlivých členských států.

Předpokládaný další vývoj

Zelená kniha bude do 18. 4. 2011 předmětem veřejné konzultace.

Komise poté její výsledky vyhodnotí, zrealizuje 30. 6. 2011 tematicky zaměřenou konferenci a předloží další návrhy. Ten legislativní s největší pravděpodobností ale až v průběhu roku 2012. Mezitím bude uveřejněno i vyhodnocení konzultace týkající elektronického zadávání veřejných zakázek (byla otevřena do 31. 1. 2011).

Odkazy

 

JURI schvaluje ve věci patentů tzv. posílenou spolupráci

Návrh rozhodnutí Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (KOM(2010)790)

Výbor JURI 27. 1. 2011 schválil, aby byla ve věci (překladů) patentů zahájena tzv. posílená spolupráce.

Pozadí a klíčové body

Komise v červenci 2010 uveřejnila návrh týkající se „ujednání o překladu pro patent EU". Cílem bylo snížit cenu patentových přihlášek, jež je podle Komise až 10krát vyšší než v USA.

V EU by se mělo, pokud jde o patenty, nově pracovat jen se 3 jazyky - angličtinou, francouzštinou a němčinou (více v příspěvku Vnitřní trh v červenci 2010).

Belgické předsednictví ve druhé polovině roku 2010 neúspěšně navrhlo několik „ústupků", jež měly o návrhu přesvědčit i ty země, které signalizovaly, že s ním mají problém (zejm. Itálie a Španělsko, ale i Polsko, Slovensko či Portugalsko; více v příspěvku Vnitřní trh v říjnu 2010 a v příspěvku Vnitřní trh v listopadu 2010).

Rada ale nebyla schopna dospět k nezbytnému jednomyslnému souhlasu všech členských států. Komise proto na žádost Dánska, Estonska, Finska, Francie, Litvy, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Polska, Slovinska, Velké Británie a Švédska (a za podpory 10 dalších zemí) navrhla zahájení posílené spolupráce, aby v roce 2011 předložila meritorní legislativní návrhy, jež budou založeny na kompromisu belgického předsednictví (více v příspěvku Vnitřní trh v prosinci 2010).

Podmínkou je, aby s posílenou spoluprací předtím souhlasila Rada kvalifikovanou většinou a svůj souhlas připojil i EP.

Posílená spolupráce je od přijetí Amsterodamské smlouvy možná, pokud se pro její implementaci rozhodne minimálně třetina (nyní 9) členských států EU. Nyní je upravena čl. 329 Smlouvy o fungování EU.

Stav projednávání

S návrhem na posílenou spolupráci dlouhodobě nesouhlasí Itálie a Španělsko, nově ani Kypr.

Kritiku (resp. apel na zavedení jednotného „evropského" režimu se zapojením unijní OHIM a bez zainteresování mezinárodní organizace EPO) vyjádřila také Nadace pro svobodnou informační infrastrukturu (FFII). Posílená spolupráce prý svými parametry zvýhodní německé a francouzské subjekty.

Pozice ČR

ČR požádala o hodnocení dopadu zahájení posílené spolupráce, neřadí se tedy mezi její bezvýhradné zastánce.

V ČR byl již dříve artikulován požadavek, aby patenty byly automaticky (strojově) překládány do všech 23 úředních jazyků EU (vznesla jej např. Unie malých a středních podniků ČR).

Předpokládaný další vývoj

O pozici výboru JURI, resp. zprávě Klause-Heinera Lehneho, bude plénum EP hlasovat ve dnech 14.-17. 2. 2011, Rada se bude návrhem zabývat s největší pravděpodobností 10. 3. 2011.

Odkazy

Související články

Podnikání v červenci 2011
Euroskop, 02.08.2011
Komise navrhla změnu letitého nařízení o tachografech
Podnikání v červnu 2011
Euroskop, 04.07.2011
Pravidla pro čerpání z Evropského globalizačního fondu mají zůstat rozvolněna až do konce roku 2013
Podnikání v květnu 2011
Euroskop, 03.06.2011
Rada se začala zabývat CCCTB, Rada dosáhla politické dohody o výjimce z účetních uzávěrek mikropodniků, Evropská soukromá společnost stále nemá jednomyslnou podporu
Podnikání v dubnu 2011
Euroskop, 03.05.2011
Komise zveřejnila zelenou knihu cílící na změnu řízení podniků v EU, Single Market Act „tlačí" EP i Komise, Evropský patent znovu ožívá, Rada debatuje o výjimce...
Podnikání v březnu 2011
Euroskop, 06.04.2011
Maďarské předsednictví tlačí na vznik evropské soukromé společnosti, Komise hodlá změnit pravidla poskytování státní pomoci veřejným službám

Rychle k cíli

Rozhovory Euroskopu
Scruton: Svoboda pohybu oslabila nepřátelství v Evropě
Marie Bydžovská, Euroskop, 10.5. 2012
Britský konzervativní filozof Roger Scruton se v Praze zúčastnil debaty uspořádané…
Oficiální server Úřadu vlády ČR
Presseurope