Zemědělství a rybolov v březnu 2011

08.04.2011
Euroskop

Členské státy se přou o reformu SZP

Členské státy se přou o reformu SZP

Tisková zpráva. 3077. zasedání Rady Zemědělství a rybolov, Brusel 17. března 2011 (7779/11)

Otázka reformy SZP po roce 2013 byla projednávána na zasedání speciálního výboru pro zemědělství 7. 3. 2011. Na zasedání 17. 3. 2011 měla přijmout závěry týkající se této otázky také Rada. Ministrům se však nepodařilo na podobě SZP do roku 2013 shodnout, proti návrhu Komise se postavilo 7 členských států. Závěry, které sepsali zástupci maďarského předsednictví, nakonec podpořilo 20 členských států.

Pozadí

Základní směry pro reformu SZP po roce 2013 nastínilo sdělení Komise týkající se budoucnosti SZP do roku 2020 z listopadu 2010 (více v příspěvku „Komise prezentovala svoje představy o budoucnosti SZP po roce 2013).

EP jakožto oficiální pozici ke sdělení Komise projednával v únoru 2011 ve výboru AGRI návrh zprávy europoslance Alberta Desse, k níž bylo připojeno více než 1200 pozměňovacích návrhů (více v příspěvku „EP poprvé projednával zprávu Alberta Desse o společné zemědělské politice do roku 2020).

Klíčové body a stav projednávání

Závěry maďarského předsednictví navázaly na výsledky 3 politických debat, které se v rámci Rady uskutečnily v prosinci 2010 (debata týkající se udržitelné produkce potravin), v lednu 2011 (debata o udržitelném hospodaření s přírodními zdroji a opatřeních v oblasti klimatu) a v únoru 2011 (debata o územním rozvoji).

Postoje členských států se již před jednáním značně lišily, pokud jde o jednotlivé priority, a to napříč „staršími i „novějšími členskými státy. Na jednání Rady nakonec 7 členských států (Litva, Lotyšsko, Estonsko, Velká Británie, Dánsko, Švédsko a Malta) odmítlo pozici založenou na záměru podpořit sdělení Komise. I poté, co se podařilo nalézt shodu na většině dílčích otázek, zůstaly nejspornějšími budoucnost rozpočtu SZP a přímých plateb.

Výsledný dokument konstatuje, že v kontextu strategie Evropa 2020, pro kterou má být přínosem udržitelné, konkurenceschopné a produktivní zemědělství, je potřeba stávající SZP přizpůsobit. Aby ovšem byly uspokojeny ty členské státy, pro které jsou nepřijatelné významnější úspory ve výdajích na SZP, závěry jasně zdůrazňují, že SZP má zůstat i do budoucna „silnou společnou politikou a významnou prioritou při přípravě finanční perspektivy pro období po roce 2013.

Klíčovou otázkou pro budoucnost SZP má být její zjednodušení, Komise je proto vyzývána, aby se věnovala návrhům členských států v tomto smyslu. Konkrétní návrhy předložilo především Nizozemí ve spolupráci s Dánskem. SZP má být podle něho jednodušší, méně nákladná, omezeny mají být především administrativní překážky pro ty, kdo chtějí čerpat peníze. Větší flexibilitu v programování, ale i v kontrolách a evaluaci finančních mechanismů mají mít členské státy. Odpovědnost v odvětví má být zcela transparentní a navrhována je větší podpora využívání moderních technologií.

Závěry předsednictví jsou sice opatrné ve formulacích, přesto se konkrétněji věnují i ožehavé otázce rozdělování přímých plateb. Konstatují nutnost spravedlivějšího rozdělení a postupné (!) omezování vazby na historické referenční hodnoty. Komise by měla posoudit možnost členských států lépe zaměřit podporu (zde je odraz jednoho z podnětů obsaženého v návrhu zprávy Alberta Desse, která navrhovala poskytnout členským státům větší manévrovací prostor při přidělování a cílení přímých plateb). U možnosti zavedení horního stropu plateb pro velké zemědělské podniky je konstatováno, že se „setkává se značným odporem, což předsednická země bere na vědomí (byť právě Maďarska se tento problém tolik netýká).

Závěry se hlásí k dalšímu „zelenání SZP, ale bez konkretizace, jak toho má být dosaženo, pouze je vyjádřen závazek učinit ze SZP součást řešení změny klimatu. Pokud jde o tržní regulace, zemědělcům mají být poskytnuty „přiměřené nástroje umožňující řešit narůstající riziko cenové (a tím pádem i příjmové) fluktuace. V rámci reformy by měl být také řešen klesající podíl zemědělců na dodavatelském řetězci. Zvláštní pozornosti byli doporučeni také mladí zemědělci a podpora jejich budoucnosti.

Politika rozvoje venkova by opět měla být „silná a flexibilní, přispívající k modernizaci. EU by se měla zavázat k zachování zemědělské činnosti na celém svém území a v celé její rozmanitosti, ekonomický potenciál venkovských oblastí by však měl být rozvíjen v širší dimenzi, nejen pokud jde o zemědělskou produkci.

Závěry předsednictví jsou tedy v řadě bodů nekonkrétní, o některých citlivých otázkách se zmiňují opatrně a nepřímo, jinde ovšem odrážejí poměrně zřetelně návrhy některých členských států.

Pozice ČR

ČR náleží mezi státy podporující zjednodušení SZP a také mezi ty země, jež odmítají navrhovaný princip stanovení maximálního stropu přímých plateb pro velké zemědělské podniky, problematika přímých plateb a jejich budoucího nastavení tak náleží k hlavním tématům, které čeští zástupci na půdě Rady diskutují. ČR z členských států vyjadřuje vůči návrhu „zastropování přímých plateb největší námitky, dle odhadu by totiž jeho aplikace mohla ČR připravit na přímých platbách i o částku přesahující 10 mld. Kč ročně. V této pozici ČR podporuje ze starších členů EU například Německo, kde je struktura zemědělské výroby s převahou velkých podniků podobná.

Březnové závěry předsednictví ČR podpořila, protože dle Ministerstva zemědělství reflektovaly klíčová témata, která se týkají přímých plateb (nejen „zastropování, ale také otázku postupného zrušení metodiky výpočtu a distribuce přímých plateb na základě historického referenčního období, což by znevýhodňovalo právě „novější členy EU, kteří až do roku 2013 získávají z rozpočtu EU menší objem přímých plateb). Čeští zástupci podpořili také iniciativu Nizozemí a Dánska týkající se principů zjednodušení SZP, které by Komise měla brát v úvahu již při přípravě legislativních návrhů.

Předpokládaný další vývoj

Komplikovanost debaty o reformě SZP po roce 2013 odráží skutečnost, že Rada nedosáhla jednomyslnosti, byť se podařilo naplnit kvalifikovanou většinu nutnou pro schválení závěrů předsednictví. Také Komise je nyní opět opatrnější, pokud jde o stanovení data pro zveřejnění konkrétních návrhů. Původně měly být prezentovány již v létě 2011, nyní byl termín posunut na říjen 2011.

Těžiště projednávání v Radě a v EP se tedy posouvá především do roku 2012. Se vstupem nové legislativy v platnost se počítá 1. 1. 2014, což by mělo kopírovat zahájení platnosti nové finanční perspektivy.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality