Zemědělství a rybolov v dubnu 2011

06.05.2011
Euroskop

EP: Podpora návrhům Komise ohledně GMO, EP a Rada jednají o jakosti potravin

EP: Podpora návrhům Komise ohledně GMO

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států zakázat či omezit pěstování geneticky modifikovaných organismů na jejich území (KOM(2010)375)

Výbor ENVI 11. 4. 2011 po předložení několika pozměňovacích návrhů (zde a zde) podpořil návrh zprávy poslankyně Corinne Lepage, která byla věnována návrhům Komise týkajícím se možnosti zakázat či omezit pěstování GMO v příslušném členském státě.

Pozadí

Komise v červenci 2010 přijala balík návrhů, který obsahuje jednak sdělení, podle něhož by rozhodujícím aktérem v oblasti pěstování GMO měly být členské státy, jednak doporučení týka­jící se národních norem pro koexistenci GMO a konvenčního zemědělství a jednak návrh nařízení, kterým se mění stávající směrnice č. 2001/18 o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí, pokud jde o možnost člen­ských států omezovat či zakazovat pěstování GMO na svém území.

Komise v balíku navrhuje, aby rozhodnutí o povolení či zákazu pěstování GMO spočívalo na členských státech, návrh se však vztahuje pouze na GM plodiny autorizované na úrovni EU. Komise přistupuje též k posílení krité­rií, která byla stanovena v rámci doporučení z roku 2003, jež se týká rámcových směrů pro národní stra­tegie zajišťující koexistenci GM plodin s produkty konvenčního a ekologického zemědělství. Členské státy tak budou mít možnost zakázat pěstování GMO na rozsáhlých částech svého území (oblasti bez GMO), aby zabránily náhodné kontaminaci produktů konvenčního či ekologického zemědělství. Pokud se členský stát rozhodne uplatnit zmíněné důvody pro omezení či zákaz pěstování příslušné GMO, musí o tom zpravit ostatní členské státy měsíc před přijetím příslušné zákonné normy (více v příspěvku „Komise: O omezení či zákazu GMO mají rozhodovat členské státy).

Návrhy již byly projednávány v rámci Rady, její pozice ale byla poměrně kritická. Poukazovala na pochybnosti o slučitelnosti s pravidly WTO či na obavy o dopad na vnitřní trh (více v příspěvku „Rada má pochybnosti o nových návrzích Komise v oblasti GMO).

Klíčové body a stav projednávání

Výbor ENVI tak podpořil návrh, aby členské země získaly možnost omezit či úplně zakázat pěstování GMO v případě, že dle jejich verdiktu představují riziko pro zemědělství či pro životní prostředí (ohrožení biologické rozmanitosti apod.). Na druhé straně ovšem nemá být přípustné zakázat GMO z čistě zdravotních důvodů. To by mělo být dostatečnou ochranou proti případnému napadení ze strany WTO, alespoň dle mínění ENVI. Nová legislativa by přitom neměla měnit dosavadní praxi a platnou legislativu, podle níž na centrální úrovni uděluje autorizaci Komise, a to na základě hodnocení rizik, které vypracovává Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Nová legislativa by měla existovat paralelně s tímto systémem a rozhodnutí členských států, zda povolit, či nepovolit pěstování, by mělo být kompatibilní s autorizační procedurou na úrovni EU. (Členské státy by mohly rozhodovat pouze o plodině, která již byla autorizována na úrovni EU.)

Zpráva Corinne Lepage se týká pouze pěstování GMO, nikoli marketingových pravidel či pohybu GM produktů na trhu. Není příliš překvapivé, že novou legislativu, která by měla při omezování GMO dávat větší manévrovací prostor členským státům a de facto legalizovat již dnes existující praxi vzhledem k rozdílným a sporným pohledům na GMO napříč členskými státy EU, schválil právě ENVI. Výbor i v minulosti stál spíše na straně legislativy, která razila opatrný a omezující postoj vůči GMO.

Některé členské státy, které se řadí mezi odpůrce GMO (Rakousko, Francie, Řecko či Maďarsko), již dnes používají tzv. záchrannou klauzuli obsaženou v rámci platné směrnice č. 2001/18, která umožňuje zakázat pěstování určitých GMO z důvodu poškození zdraví či životního prostředí.

Předpokládaný další vývoj

EP má o usnesení ke zprávě Corinne Lepage hlasovat na plenárním zasedání v červnu 2011.

Odkazy

EP a Rada jednají o jakosti potravin

Press Release: 3084th Council meeting Agriculture and Fisheries, Luxembourg, 14 April 2011

Předmětem jednání výboru AGRI 11. 4. 2011 a jednání Rady 14. 4. 2011 byla politika jakosti potravin a zemědělských produktů a jejich přezkum.

Pozadí

Komise v prosinci 2010 uveřejnila legislativní balík týkající se kvality potravin. Balík, který má sjednocovat a zpřehledňovat dosavadní pravi­dla v oblastech certifikace, údajů a norem pro zemědělské produkty, obsahuje návrh nařízení týkajícího se systémů jakosti zemědělských produktů včetně jejího označování (týká se též režimu pro chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení, přezkoumání systému zaručených tradičních specialit a používání dalších nepovinných údajů, které se týkají jakosti) a návrh na změnu dosud platné legisla­tivy týkající se obchodních norem.

Dále obsahuje 2 sdělení týkající se nových poky­nů o postupech pro dobrovolné systémy certifikace potravin a zemědělských produktů a o označování produktů obsahujících složky s chráněným zeměpisným označením (více v příspěvku „Komise přijala legislativní balík týkající se kvality potravin).

Klíčové body a stav projednávání

Ministři zemědělství se na zasedání Rady soustřeďovali zejm. na otázky zjednodušení postupu zápisu zeměpisných označení a tradičních specialit. Cílem by mělo být, aby producenti mohli tyto ochranné značky lépe využívat a aby se zmírnila administrativní zátěž spojená s jejich udělováním.

Zjednodušen by měl být především režim zaručených tradičních specialit (TSG), diskutuje se o tom, zda by nemělo být možné udělovat tuto značku také nezpracovaným produktům, což by umožnilo certifikovat např. i specifický postup chovu hospodářských zvířat. Na všechny režimy by se měl vztahovat jediný právní předpis. Členské státy přitom na počátku zaujímaly různé pozice.

Některé se staví proti povinnému označování původu a žádají, aby byl tento systém dobrovolný. Jiné delegace postrádaly v původním návrhu Komise zvýhodnění pozice těch producentů, jejichž výrobky se pyšní značkami PDO a PGI. Podle těchto požadavků by se tito výrobci měli aktivně podílet na vytváření systémů „řízení nabídky, které by sice měly předcházet nerovnováze na trzích s PDO a PGI produkty a napomáhat například přizpůsobovat objem nabídky situaci, neměly by ale trh deformovat, omezovat přístup do odvětví menším producentům, a napomáhat tak v podstatě „monopolizaci.

Ministři také podpořili užívání „nepovinných údajů o jakosti, které by měly pomáhat spotřebiteli lépe se rozhodovat při výběru. Jedná se například o označování vajec slepic chovaných ve volném výběhu nebo označení olivového oleje jako produktu prvního lisování za studena.

Zástupci členských států diskutovali také o doplnění navrhovaného nařízení o další 2 režimy: režim místního zemědělství a přímého prodeje a režim produktů horského hospodaření. Ministři členských zemí speciální označování produktů horského hospodaření podpořili (aby byly pro spotřebitele lépe rozeznatelné), kritici ovšem upozorňují na nejasnost jejich definice a kritérií k jejich zařazení. Některé členské státy navíc požadují, aby takovýmto způsobem mohly být označeny pouze horské produkty pocházející ze specifických zón.

Maďarské předsednictví navrhlo do společné pozice včlenit návrh na specifické označování produktů místního zemědělství a přímého prodeje, s čímž ovšem nesouhlasily některé členské státy vzhledem k tomu, že nová pravidla by mohla kolidovat s již platnými národními normami a způsobovat další administrativní komplikace. Několik členských států si proto vymínilo, že nejprve počkají na impaktové studie, které chce Komise k této problematice vydat, a teprve potom svoji pozici objasní. V úvahu je totiž třeba vzít i dodatečné náklady zavádění takových nových systémů pro producenty.

Pozice ČR

ČR v debatě týkající se kvality potravin podpořila v Radě především takovou podobu balíčku týkajícího se kvality potravin, která by podpořila režim místního zemědělství a přímého prodeje. Souhlasila také se začleněním speciálních pravidel pro horské produkty. Podle vyjádření Ministerstva zemědělství se ale i ČR řadí k těm členským státům, které trvají na přesné definici horských produktů a budou proto čekat na výsledky dopadové studie Komise.

Předpokládaný další vývoj

Balík čeká ještě složité projednávání v Radě i EP, bude též zajímavé sledovat, do jaké míry se v konečné podobě odkloní od původních návrhů Komise. S jeho přijetím se nepočítá dříve než v roce 2012.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality