Zemědělství a rybolov v říjnu 2011

08.11.2011
Euroskop

Komise zveřejnila kompletní balík návrhů reformy SZP pro období po roce 2013

Komise zveřejnila kompletní balík návrhů reformy SZP pro období po roce 2013

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky (KOM(2011)625)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty („nařízení o jednotné společné organizaci trhů) ([…](2011)XXX předloha)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) ([…](2011)XXX předloha)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky ([…](2011)XXX předloha)

Návrh nařízení Rady, kterým se určují opatření na stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty ([…](2011)XXX předloha)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o poskytování přímých plateb zemědělcům v roce 2013 ([…](2011)XXX předloha)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy ([…](2011)XXX předloha)

Komise 12. 10. 2011 představila dlouho očekávaný balík návrhů týkajících se reformy SZP po roce 2013. Podle očekávání se klíčové změny týkají následujících oblastí: přímých plateb, řízení krizí, dalšího „ozelenění SZP, investic do výzkumu a inovací, nových priorit politiky rozvoje venkova či podpory tzv. znevýhodněných oblastí.

Pozadí

Komise 18. 11. 2010 zveřejnila sdělení týkající se budoucnosti SZP do roku 2020. Navrhla v něm 3 varianty vývoje SZP po roce 2013, v nichž již bylo naznačeno, co se potenciálně objeví v konkrétních legislativních návrzích. Komise avizovala zavedení nové metodiky přímých plateb za účelem podpory „zelenější SZP, zvýhodnění menších zemědělských podniků i limitaci omezení základní sazby přímých plateb s ohledem na velikost zemědělského podniku.

Varianta možného zrušení přímých plateb v jejich stávající podobě, kterou sdělení jako jednu z možných cest také uvádělo, byla považována spíše za nepravděpodobnou vzhledem k volání po zachování „silné a ze společného rozpočtu podporované SZP ze strany členských států (tzv. pařížská výzva z prosince 2009, varšavská deklarace pro silnou SZP z února 2010, francouzsko-německé prohlášení o silné SZP po roce 2013, bratislavská deklarace o budoucnosti SZP z listopadu 2010 atd.) (více v příspěvku „Komise prezentovala svoje představy o budoucnosti SZP po roce 2013)

Rada hlasovala o společné pozici ke sdělení Komise v březnu 2011 na základě závěrů předložených maďarským předsednictvím. Kontroverzní témata představovaly především otázky budoucnosti rozpočtu SZP a přímých plateb (více v příspěvku „Členské státy se přou o reformu SZP).

EP přijal usnesení ke sdělení Komise na plenárním zasedání v červnu 2011. Požadoval v něm zachování dosavadního objemu rozpočtových prostředků pro SZP bez podstatnějších škrtů až do roku 2020, schvaloval mj. spravedlivější distribuci přímých plateb mezi členskými státy, regiony i odvětvími, odsouhlasil ovšem také zastropování přímých plateb. Podle očekávání EP podpořil navrhovanou podporu „zelených opatření (více v příspěvku „Plénum EP hlasovalo o budoucnosti zemědělské politiky).

Důležitý signál týkající se financování SZP v letech 2014-2020 vyslala Komise v červnu 2011, když zveřejnila soubor návrhů týkající se příjmů a výdajů nové finanční perspektivy. V SZP je pro následující sedmileté období předpokládáno zmražení výdajů a mírné snížení o cca 26 mld. € oproti období 2007-2013, které se má dotknout především prvního pilíře SZP. Celkově je tedy pro následujících 7 let určena pro oblast SZP částka cca 387 mld. € (cca 282 mld. € pro první pilíř zahrnující přímé platby a tržní regulace, cca 90 mld. € je plánováno pro rozvoj venkova). Mimo plánované rozpočtové prostředky na zemědělství má ještě stát pohotovostní rezerva ve výši 3,5 mld. € (500 mil. € pro každý rozpočtový rok) určená pro případ mimořádných intervencí (více v příspěvku „Komise zveřejnila konkrétní návrh podoby finanční perspektivy 2014-2020).

Klíčové body a stav projednávání

Reforma zachovává současnou dvoupilířovou strukturu SZP, navrhována je ale nová podoba přímých plateb, jejímž prostřednictvím se má posilovat vztah prvního a druhého pilíře SZP. SZP přitom nadále zůstává pro EU politikou mimořádné strategické důležitosti.

Důležitými součástmi balíku návrhů reformy SZP jsou především:

  1. Návrh nařízení stanovující pravidla pro přímé platby;
  2. Návrh změn nařízení o jednotné společné organizaci trhů;
  3. Návrh nařízení o podpoře rozvoje venkova z fondu EAFRD;
  4. Návrh nařízení o financování, řízení a sledování SZP;
  5. Návrh na změny nařízení Rady č. 73/2009, pokud jde o poskytování přímých plateb zemědělcům v roce 2013.

Za zmínku stojí i návrh změn nařízení Rady č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy, který se týká definitivního přesunu podpory pro pěstitele vinné révy do režimu jednotné platby.

Z věcného hlediska přináší reforma především tyto důležité změny:

Oblast přímých plateb

Důležité je, že rok 2014 má přinést zánik stávajícího systému dvou paralelně existujících mechanismů poskytování přímých plateb. Jednotná platba na farmu (SPS) používaná dosud v EU-15 a některých dalších státech a jednotná platba na plochu (SAPS), používaná ve většině „nových členských států včetně ČR, mají být nahrazeny tzv. základní platbou. Tento mechanismus má fungovat na základě platebních oprávnění, která mají být alokována na národní či regionální bázi, přičemž v úvahu se bude brát hektarová výměra zemědělské půdy způsobilé k nárokování plateb v prvním roce, tedy v roce 2014. Půjde tedy o určitou kombinaci mechanismů SPS a SAPS.

Výše těchto podpor by měla konvergovat na národní či regionální bázi, neměla by se tedy v rámci státu či regionu významně odlišovat. Reforma podporuje přesnější zacílení přímých plateb pro podporu konkrétních aktivit, oblastí či adresátů. Současně má dojít ke zlepšení konvergence, pokud jde o výši plateb napříč členskými státy. Od roku 2014 by tedy zemědělci nových členských zemí měli získat rovnoprávnější postavení vůči státům EU-15 alespoň v tom, že se zde výše přímých plateb nemá markantním způsobem odlišovat od celoevropského průměru, kterému by se měla ve státech, v nichž jsou poskytovány nižší přímé platby, přibližovat.

Nárok na tuto základní podporu by měli mít pouze „aktivní zemědělci, které návrh přesně definuje.

Z hlediska ČR je klíčové, že návrh hovoří o zastropování a „progresivní redukci podpor pro velké podniky, a to tím způsobem, že k redukci přímých plateb by mělo docházet již po dosažení částky 150 tis. € ročně na farmu (redukce plateb přesahujících tuto částku o 20 %, redukce o 40 % po dosažení částky 200 tis. € ročně, redukce o 70 % po dosažení částky 250 tis. € ročně). Maximální roční suma přímých plateb na jeden zemědělský podnik je stanovena na 300 000 €. Při krácení plateb by měly být brány v úvahu případné dopady na zaměstnanost.

Kromě základní platby může zemědělec získat ještě několik dalších typů plateb za přesně stanovených podmínek. Tzv. dodatečná platba, na kterou musí členské státy ročně vyčlenit 30 % ze své národní obálky, je určena pro zemědělce praktikující produkční metody chránící klima a životní prostředí. Mezi ně patří diverzifikace plodin, udržování trvalých pastvin či vyčlenění stanovené části zemědělské plochy pro ekologické účely. Z těchto plateb mají benefitovat také ekologičtí zemědělci či zemědělci v oblastech Natura 2000 dodržující příslušnou legislativu vztahující se na tyto oblasti.

Komise chce dále umožnit členským státům podporovat více než v minulosti zemědělce v tzv. znevýhodněných oblastech (LFA). Zatímco dnes jsou tyto podpory poskytovány v rámci programu rozvoje venkova, pro následující období je navrženo doplnit je ještě tzv. dobrovolnou dodatečnou platbou, na kterou mohou členské státy vyčlenit maximálně 5 % ze své národní obálky a která je určena pro zemědělce v oblastech s přírodním znevýhodněním.

Další dodatečná platba má být určena pro mladé zemědělce do 40 let, kteří zahajují svoji činnost. Členské státy na ni mohou vyčlenit maximálně 2 % ze své národní obálky a má být poskytována během prvních 5 let jejich projektu.

Zjednodušení systému podpor (včetně dodržování cross-compliance, ekologických požadavků a příslušných kontrol) se týká především drobných zemědělců. Pro ty má být vytvořena paušální platba od 500 € do 1 000 € na hospodářství a rok, přičemž členské státy mají na tuto podporu opět vyčlenit maximálně 10 % ze svojí národní obálky.

Reforma jednoznačně podporuje platby oddělené od produkce, počítá pouze se zachováním některých plateb svázaných s produkcí. Dobrovolné podpory vázané na produkci mají být určeny pro specifická odvětví či způsoby zemědělské výroby, které procházejí potížemi a z nějakého důvodu je potřeba tato odvětví zachovat. Státy by na ně měly věnovat max. 5 % národní obálky ročně, v konkrétních případech mohou jít ale i nad tento rámec.

Reforma tedy v oblasti přímých plateb ponechává určitý manévrovací prostor členským státům, jak naložit s částkou přidělenou v rámci národní obálky. Je vidět též určitá snaha po odstranění markantních rozdílů ve výši základní platby mezi členskými státy. Na druhé straně zastropování a redukce přímých plateb podle velikosti podniku, relativně velkorysá část národní obálky určená pro podporu ekologicky hospodařících zemědělců či snaha o zvýhodnění menších podniků nasvědčuje, kam chce EU v nejbližší budoucnosti směřovat v rámci SZP svoji podporu. V případě států s velkou průměrnou výměrou plochy připadající na zemědělský podnik (včetně ČR, kde je nejvyšší průměrná výměra v rámci EU podmíněná částečně i historickým vývojem) je otázkou, zda tyto požadavky nepovedou k umělému rozdělování zemědělských podniků.

Společná organizace trhů

Návrh počítá se zánikem mléčných kvót a zrušením omezování výsadbových práv v oblasti vína, jak to předpokládala již Health Check a reforma společného trhu s vínem z roku 2007. Počítá se také s neprodlužováním kvót na cukr po roce 2015.

Na všechny sektory by naopak měla být rozšířena možnost uplatňování mimořádných opatření souvisejících s krizovými situacemi a náhlou nerovnováhou na trhu (soukromé skladování i veřejná intervence), opatření zaváděná v případě živočišných chorob ap. Zvýhodněno má být také pojištění a vytváření fondů. Dále mají být podporovány organizace producentů a meziodvětvové organizace. Komise chce podporovat vznik krátkých zásobovacích řetězců mezi producenty a spotřebiteli, bez příliš mnoha prostředníků, a posílit tak postavení zemědělců v potravinářském řetězci. Návrh tak potvrzuje některá již dosud učiněná rozhodnutí týkající se např. sektoru mléka.

Financování, řízení a sledování SZP

Normy cross-compliance by měly být zjednodušeny do jediného legislativního aktu, zásady správné zemědělské praxe a ekologického stavu by měly být posíleny o požadavky týkající se boje proti klimatickým změnám. Všechny tyto předpisy by též měly být uvedeny do souladu s již zmíněnou zásadou a důrazem na „ozelenění SZP a také s příslušnými tituly programu rozvoje venkova.

Komise chce také zajistit jednotný monitoring a hodnotící rámec pro evaluaci SZP. Slibována je redukce byrokracie a administrativních požadavků, které jsou vyžadovány na národní úrovni, snížen má být též počet auditů a kontrol ze strany Komise či počet platebních agentur.

Podpora rozvoje venkova a fond EAFRD

Reforma ruší dosavadní systém os fondu EAFRD a namísto toho navrhuje 6 hlavních priorit politiky rozvoje venkova:

  • podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství a lesnictví;
  • zvyšování konkurenceschopnosti všech typů zemědělského činnosti a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků;
  • podpora organizace potravinového řetězce a též krizového řízení v zemědělství;
  • zachovávání, obnova a další rozvoj ekosystémů, které jsou závislé na zemědělství a lesnictví;
  • podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v zemědělství, potravinářství a lesnictví;
  • zvyšování potenciálu pracovních míst na venkově, podpora začleňování, snižování chodby a ekonomického rozvoje venkovských oblastí.

V rámci těchto priorit se počítá s podprogramy, jako je další podpora pro mladé farmáře, pro malé farmy, pro zemědělství v horských oblastech ap. Počítá se také s dalšími speciálními podporami ekologickému zemědělství. Podporu mají mít opět environmentální akce, které současně zahrnují kooperaci napříč tematickými oblastmi (např. ekonomická plus sociální), regiony či státy. Navrhována je nová definice znevýhodněných oblastí.

Pokračovat má metoda Leader založená na podpoře místních akčních skupin, podpora v jejím rámci by ale měla by být koordinována s čerpáním další pomoci z jiných fondů. Pilíř rozvoje venkova má vůbec fungovat na bázi koordinace s pilířem prvním, stejně tak by mělo docházet ke koordinaci s dalšími fondy (ERDF, ESF, Kohezní fond, Evropský námořní a rybářský fond), a to i pokud jde o různé podmínky, které by měl žadatel o podporu splňovat. Za tím účelem byl vytvořen „společný strategický rámec.

V rámci politiky rozvoje venkova navrhuje Komise také speciální podporu pro projekty mikropodniků ve formě „startovacího balíčku s financováním až 70 tis. € po dobu 5 let, což opět koresponduje se zmiňovanou podporou malých (nejen zemědělských) podniků.

Počítá se se zavedením nového nástroje pro podporu inovací v oblasti produktivity a udržitelnosti zemědělské výroby. Mělo by se jednat především o podporu operačních skupin pracujících na inovačních projektech, které propojují výzkum s praxí.

Postoj ČR

Ministerstvo zemědělství prostřednictvím tiskové zprávy reagující bezprostředně na zveřejnění reformy podle očekávání označilo návrh spíše za zklamání. Podle náměstka Juraje Chmiela nejde o podstatnější zjednodušení ani zvýšení transparentnosti SZP či o snížení administrativní zátěže. Ministr zemědělství Petr Bendl naznačil, že očekává v budoucích 2 letech tvrdá jednání mezi všemi důležitými aktéry legislativního procesu v EU i na úrovni vyjednávání členských států.

Podle vyjádření ministerstva zemědělství ČR v budoucích jednáních sice hodlá podporovat princip zelenější SZP, především z hlediska potenciálního přispění ke zvýšení kvality půdy, která je v ČR problémem. Hodlá ale prosazovat snížení povinného podílu věnovaného na ozelenění SZP z navrhovaných 30 % národní obálky na maximálně 10 % a dobrovolný charakter těchto aktivit. Za požadavek, který je naopak v rozporu s ostatními cíli SZP, jako je zvyšování konkurenceschopnosti evropských zemědělců, a riskantní v době rostoucích nároků na zdroje potravin, ministerstvo považuje navrhovanou povinnost ponechávat pro ekologické účely ladem až 7 % plochy.

Pokud jde o zastropování přímých plateb, ministerstvo považuje odstupňování a postupnou redukci, stejně jako zohlednění dopadů na zaměstnanost, za alespoň částečné úspěchy, které se podařilo během jednání v Radě dosud dosáhnout. Oceňuje také to, že finance získané prostřednictvím redukce zastropováním plateb mají zůstat k dispozici příslušnému státu, který jej může použít na podporu rozvoje venkova. Též vzhledem k dodatečné byrokratické zátěži však ČR nehodlá tento princip v jednáních podporovat.

Další vyjasnění ještě vyžadují navrhované aspekty podpory rozvoje venkova, které se podle náměstka Chmiela sice ubírají správným směrem, o detailech je ale třeba ještě jednat.

Zmíněný český postoj týkající se především zastropování přímých plateb, zrušení jednotné platby na plochu, které ČR též nepovažuje za pozitivum, či navrhovaných povinných principů ozelenění SZP prezentoval ministr Bendl také na zasedání Rady ve dnech 20.-21. 10. v Lucemburku.

Předpokládaný další vývoj

Následovat bude projednávání balíku v Radě a EP, přičemž některé kontroverzní body jsou již nyní snadno identifikovatelné pod vlivem výsledků jednání o sdělení Komise z roku 2010. Proces přijímání a implementace jednotlivých legislativních aktů by měl probíhat až do konce roku 2013, počítá se přitom s tím, že reforma by měla vstoupit v platnost 1. 1. 2014.

Je to logické vzhledem k tomu, že reforma, jak je navržena, má korespondovat s finančními stropy plánovanými v rámci finanční perspektivy pro období 2014-2020. Pokud jde o finanční zajištění celé reformy, návrh se rámcově drží toho, co předvídá již struktura nové finanční perspektivy. 317,2 mld. € je na 7 let plánováno pro první pilíř, 101,2 mld. € je plánováno pro druhý pilíř.

Dodatečná částka ve výši 17,1 mld. €, která je ale zařazena mimo kapitolu zemědělství do jiných rozpočtových kapitol, je vyčleněna jednak na podporu výzkumu a vývoje (5,1 mld. €), dále na zajištění potravinové bezpečnosti (2,5 mld. €) a potravinové pomoci pro nejchudší (2,8 mld. €). 3,9 mld. € je v rezervě pro případ krizí v odvětví a 2,8 mld. € je vyčleněno v rámci fondu EGF, který je ale zcela mimo rozpočtové kapitoly finanční perspektivy.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality