Doprava v říjnu 2010

04.11.2010
Euroskop

Bezpečnostní a emisní standardy pro motocykly se zpřísní, Jednání o eurovinětě po více než roce a půl pokračují

Bezpečnostní a emisní standardy pro motocykly se zpřísní

Proposal for a European Parliament and Council Regulation (EU) No …/2010 of the European Parliament and of the Council on the approval and market surveillance of two- or three-wheel vehicles and quadricycles (COM(2010)542)

Komise 1. 10. 2010 předložila návrh nařízení, jež by (spolu s dalšími 4 chystanými nařízeními) mělo nahradit 15 stávajících směrnic, jimiž jsou upraveny bezpečnostní a emisní standardy pro motocykly. Při té příležitosti by také mělo dojít k jejich zpřísnění. Jedinou výjimkou by mělo být uvolnění limitu 74 kW coby nejvyššího povoleného výkonu motocyklů.

Pozadí

V současnosti je v platnosti 15 směrnic (nejdůležitější z nich je směrnice č. 2002/24). Cílem iniciativy Komise je tyto normy zjednodušit a zpřísnit, celkově pak „sladit s podobnými normami, jež upravují jiné kategorie vozidel (motocykly, mopedy, silniční čtyřkolky ap. tvoří kategorii „L). Motivací je údajně také snížit počet smrtelných úrazů na motocyklech, jejichž počet (v porovnání se sumárními čísly u jiných kategorií vozidel) podle Komise zůstává stejný nebo mírně stoupá (v roce 2008 v EU dosáhl 5 520).

Klíčové body

Nejdůležitější změnou by – krom přímého účinku nařízení (směrnice implementoval každý členský stát zvlášť) a „legalizace hybridních a/nebo elektrických motocyklů – mělo být zpřísnění požadavků na brzdné systémy motocyklů (měly by mít povinně ABS), jejich emise (v souladu se standardy Euro 3-6 v letech 2014, 2017 a 2020) a požadavek na automatické rozsvěcení světel.

Uveřejněné nařízení by mělo definovat předmět regulace, specifikovat kategorie dotčených motocyklů a stanovit emisní limity. Úpravou testovacích postupů, technických detailů a administrativních procedur by se měla zabývat až následující 4 nařízení (Komise je teprve připravuje).

Předpokládaný další vývoj

Jak předložené nařízení, tak i očekávané další 4 návrhy budou schvalovat Rada a EP spolurozhodovací procedurou.

Komise očekává, že výsledné normy vstoupí v platnost nejpozději 1. 1. 2013.

Odkazy

Jednání o eurovinětě po více než roce a půl pokračují

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (KOM(2008)436)

Rada na svém zasedání 15. 10. 2010 dospěla k politické dohodě týkající se revize směrnice o tzv. eurovinětě, tedy zavedení poplatků za užívání některých pozemních komunikací kamiony v souvislosti s jejich hlučností, znečišťováním ovzduší a vytvářením dopravních zácp.

Pozadí

Návrh směrnice, jež reviduje směrnici č. 1999/62, Komise předložila v červenci 2008. EP se návrhem podobně jako Rada zabýval v prvním čtení v březnu 2009. Belgické předsednictví jednání o normě obnovilo v červenci 2010. Zástupci Coreper o předloze jednali 15. 9. 2010 a 29. 9. 2010. Výsledkem byl kompromisní balík z 6. 10. 2010 předložený Radě.

Směrnice si klade za cíl zlepšit účinnost a snížit vliv silniční nákladní dopravy na životní prostředí. Návrh je součástí několika priorit Komise souvisejících s dopady dopravního sektoru jak na životní prostředí, tak na společnost jako takovou.

Finanční prostředky, které dnes státy získávají z mýtného nebo dálničních známek, slouží k údržbě a provozu infrastruktury. Navrhovaná norma má umožnit investovat tyto prostředky také na tzv. externality, tedy náklady spojené s hlukem nebo znečištěním ovzduší. Komise v rámci strategie Greening Transport Package rozšířila princip „uživatel platí na princip „znečišťovatel platí. Cílem směrnice je iniciovat změnu v chování dopravců, kteří by měli investovat do efektivnější logistiky, méně znečisťujících vozidel a celkově udržitelnější dopravy.

Klíčové body

Cena mýtného by měla záviset na emisní třídě vozidla, vzdálenosti, kterou ujede, místě a času použití komunikace (dopravní špička apod.). Návrh směrnice členským státům tedy umožní, aniž by to však nařizoval, účtovat těžkým nákladním vozidlům (nad 12 tun) mýtné na pokrytí tzv. externích výdajů spojených se znečišťováním ovzduší, hlučností nebo zácpami na silnicích.

„Mýtné externích výdajů bude existovat vedle již dnes zavedených poplatků. Výdaje spojené s vytvářením dopravních zácp do vnějších výdajů patřit nebudou, což původně navrhovala Komise. Tyto náklady budou moci ale být zohledňovány do výše dopravních poplatků. Pokud stát zvýší tento poplatek např. v době dopravní špičky, musí jej v jiné části dne opět snížit.

Rada přidala ke kompromisu dosaženým belgickým předsednictvím následující body:

  • Maximální rozmezí, ve kterém se mýtné spojené sdopravní zácpou bude uplatňovat, představuje 175 %. Tyto dopravní poplatky nebudou uplatňovány více jak 5 hodin denně.
  • Směrnice zavádí výjimku pro vozidla vkategoriích Euro VI (do konce roku 2017) a Euro V (do konce roku 2013).
  • Rada souhlasila snávrhem, že pokud to nepřispěje ke zlepšení podmínek na silnicích nebo povede kvysokým administrativním výdajům, mohou členské státy způsobnosti směrnice vyjmout nákladní vozidla od 3,5 do 12 tun.
  • Rada zrušila povinnost členských států investovat výnosy ze zpoplatnění silniční dopravy zpětně na specificky vymezená opatření. Tento postup však doporučuje.

V EU je dnes (podle platné směrnice č. 1999/62) mýtné placeno na zhruba 15 tis. km dálnic, které představují tzv. transevropské dopravní sítě. Rada chce toto číslo rozšířit na téměř veškerou dálniční síť v EU, tedy na 30 tis. km. Stejně jako revidovaná směrnice, ani její nová podoba státům neumožní kombinovat vybírání mýtného se zdaněním vozidel (např. dálniční známky). V současnosti používá systém dálničních známek 10 členských států: Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko, Rumunsko, Bulharsko, Litva, Maďarsko a Polsko. Maďarsko a Polsko již oznámilo, že se známek vzdá.

Kamiony nyní obvykle platí mýtné ve výši 15-25 eurocentů za kilometr. Výše částky přitom závisí na typu automobilu či cesty, po níž vůz jede. Členské země by navíc podle dohody mohly navýšit mýtné kvůli hluku a znečištění z kamionů asi o 3-4 eurocenty.

O návrhu se hlasovalo kvalifikovanou většinou (v rámci spolurozhodovací procedury) přičemž Itálie a Španělsko hlasovaly proti, Irsko a Nizozemsko se zdržely.

Stav projednávání

S navrhovanou podobou směrnice nesouhlasí zástupci dopravního sektoru IRU. Podle IRU je návrh špatný jak pro obchod, tak životní prostředí. Těžká nákladní vozidla tvoří pouze 10 % dopravy a nejsou jádrem problému dopravních zácp. Výnosy ze zpoplatnění silniční dopravy by podle IRU měly být povinně zpětně investovány do zlepšení podmínek silniční nákladní dopravy k eliminaci výše zmíněných externích nákladů.

Dopravci požadují nediskriminační přístup ke všem způsobům nákladní dopravy (včetně železniční). Podobný názor zastávají také organizace reprezentující zájmy podnikatelů, tedy Eurochambres, EuroCommerce a UEAPME, a návrh považují za návrat k drahé dopravě s nulovým přínosem pro životní prostředí. Organizace také upozorňují, že omezení textu na automobily nad 12 tun by mohlo vést k nárůstu menších nákladních automobilů. Environmentální organizace T&E dodává, že by měl text poskytovat výjimku hlavně méně znečisťujícím vozidlům (Euro VI). Těm v třídě Euro V naopak tuto výjimku nepřidělovat.

Komise průběh jednání vítá, nicméně několik kompromisů je pro ni zklamáním.

Postoj ČR

Ministerstvo dopravy ČR s návrhem směrnice v zásadě souhlasí. Myšlenka internalizace externích nákladů založená na aplikaci principu „znečišťovatel platí je podle něj ve své podstatě správná.

S ohledem na současnou ekonomickou situaci je však nutné postupovat pozvolně, aby změny nepřinesly dopravcům neúměrné náklady. V původní podobě návrhu, v době českého předsednictví EU, ČR nesouhlasila s rozšířením rozsahu působnosti směrnice na všechny silniční komunikace. Byla také proti navrhované povinnosti, aby členský stát vyčlenil vybrané prostředky z poplatků na specificky vymezená opatření ke snížení externích nákladů. Nesouhlasila ani s povinností zřídit nezávislý orgán, který by rozhodoval o výši sazeb poplatků za externí náklady. Její podmínky byly v současné podobě směrnice zohledněny.

Čeští dopravci reprezentovaní sdružením ČESMAD Bohemia, které je také členem evropské IRU, se současnou podobou směrnice nesouhlasí. Silniční dopravci požadují záruky, že podmínky pro zpoplatnění infrastruktury a internalizaci jejich externích nákladů budou stejné pro všechny druhy nákladní dopravy.

Předpokládaný další vývoj

Návrh směrnice včetně postoje Rady nyní dostane k projednání ve druhém čtení EP.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality