Hospodářský a sociální výbor
Evropský hospodářský a sociální výbor je poradním orgánem Evropské unie, který byl založen roku 1957. Prostřednictvím stanovisek k návrhům právních předpisů Evropské unie a stanovisek z vlastní iniciativy vyjadřuje názor organizované občanské společnosti na hospodářská, sociální a kulturní témata, která považuje za závažná. Jeho členy lze rozdělit do tří zájmových skupin: zaměstnavatele, zaměstnance a různí.
EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝBOR | ||
|---|---|---|
Jiná používaná označení | EHSV, EESC, CESE | ![]() Staffan Nilsson, předseda EHSV od roku 2010 |
Sídlo | Brusel | |
Složení | 344 členů | |
Funkční období | 5 let | |
Koho reprezentuje | občanskou společnost a hospodářské sféry Evropské unie; hospodářské, sociální a kulturní zájmy | |
Hlavní funkce | konzultativní orgán pro ostatní instituce EU vybavené rozhodovacími pravomocemi; platforma, kde mohou evropské zájmové skupiny vyjádřit stanoviska k projednávaným otázkám | |
Předseda | volen na 2,5 roku |
|
Působnost výboru
EHSV byl zřízen Římskými smlouvami v roce 1957 a začal fungovat 19. května 1958. Slouží jako konzultativní orgán pro ostatní instituce EU vybavené rozhodovacími pravomocemi (Evropská komise, Rada EU a Evropský parlament). Svou činností pomáhá sbližovat názory různých skupin a přibližovat institucionální fungování EU jejím občanům. Jedním z jeho hlavních úkolů je stát se „mostem" mezi institucemi EU a tzv. organizovanou občanskou společností. Pomáhá posílit úlohu organizací občanské společnosti tím, že navazuje strukturovaný dialog s těmito skupinami v členských státech EU a dalších zemích po celém světě.
Výbor poskytuje závazné a nezávazné konzultace. Evropská komise, Rada EU a na základě Amsterdamské smlouvy také Evropský parlament mohou využít poradního stanoviska Výboru kdykoli to uznají za vhodné. Ve vymezených oblastech (vnitřní trh, vzdělání, ochrana spotřebitele, životní prostředí, regionální rozvoj, sociální záležitosti) jsou dokonce povinni konzultovat návrhy zákonných norem před jejich přijetím. Od roku 1972 navíc Výbor disponuje právem vlastní iniciativy vydávat stanoviska nebo jen průzkumná stanoviska k jakékoli záležitosti týkající se EU. Formuluje, jaké dopady by mělo přijetí konkrétních norem v oblasti sociálních a zaměstnaneckých otázek. Jeho stanoviska jsou následně zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie.
Evropský hospodářský a sociální výbor navíc na žádost Evropské komise, Parlamentu a Rady monitoruje fungování vnitřního trhu, popřípadě upozorňuje na jeho selhání či nedostatky a doporučuje opatření k nápravě. Své hodnocení vývoje přednáší na fóru o vnitřním trhu, které se koná dvakrát ročně se zpravodaji ze členských států. Členové výboru tak mají možnost se podílet na procesu evropské integrace.
Důležitost práce Výboru spočívá v poskytování odborných znalostí při formulování evropské legislativy a v propojení organizací občanské společnosti a institucí EU. Nabízí způsob zapojení občanské společnosti do rozhodování v rámci EU a přiblížení unie občanům. Výbor vydává ročně přibližně 150 stanovisek, během své existence jich přijal více než 3000 a bez jeho předchozího vyjádření nebyl doposud přijat žádný významný právní předpis EU.
Mimo EU udržuje Výbor kontakt se zástupci socioekonomických skupin kandidátských zemí, ostatních evropských zemí, ale také zemí středomořské, africké, karibské, pacifické a latinskoamerické oblasti, v Indii a Číně.
Organizace
EHSV má 344 členů vybraných ze zástupců širokého okruhu občanské společnosti a hospodářské sféry. Tyto představitele nominují členské státy a následně po doporučení Komise je jednomyslně jmenuje Rada EU na obnovitelné funkční období 5 let. Členové během výkonu své funkce nesmí být vázáni žádnými příkazy a musí být zcela nezávislí. Předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru je volen z okruhu všech členů EHSV na funkční období dva a půl roku. Jeho úkolem je zodpovídat za činnost celého Výboru. Členové ze svých řad dále volí dva místopředsedy a 37členné byro. O administrativu spojenou s prací EHSV se stará generální sekretariát v čele s generálním tajemníkem. Část svého personálu sdílí Hospodářský a sociální výbor společně s Výborem regionů.
Členy Výboru lze rozdělit do tří stejně velkých skupin:
- Skupina I - zaměstnavatelé:
- veřejné a soukromé sektory průmyslu, obchodu, financí, velké podniky
- Skupina II - zaměstnanci:
- národní konfederace odborových svazů
- Skupina III - různé zájmy a činnosti:
- zemědělci, spotřebitelé, sociální hospodářství, řemeslníci, malé a střední podniky, odborné profese, nevládní organizace působící v sociální oblasti a oblasti životního prostředí, svobodná povolání
• Sekce EHSV:
o INT - jednotný trh, výroba a spotřeba
o TEN - doprava, energetika, infrastruktura, informační společnost
o NAT- zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí
o ECO - hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
o SOC - zaměstnanost, sociální záležitosti a občanství
o REX- vnější vztahy
o CCMI – konzultativní komise pro průmyslovou změnu
• Orgány EHSV:
o EUROPE 2020 – Řídící výbor
o SMO - Středisko pro sledování jednotného trhu
o SSD - Středisko pro sledování udržitelného rozvoje
o LMO - Středisko pro sledování trhu práce
K formulaci stanovisek dochází v rámci studijních skupin, z nichž každá má určeného zpravodaje. Debata, kterou se snaží dosáhnout přijatelného kompromisu mezi zájmy hospodářských a sociálních skupin a uplatnit tak společný zájem, musí být konstruktivní, opřená o odborné znalosti členů.
Hlasování o sjednaném stanovisku probíhá v rámci jednotlivých sekcí a poté musí být nadpoloviční většinou schváleno na plenárním zasedání. Konkrétní studijní skupina zasedá jednou až třikrát během projednávání dané záležitosti, jednotlivé sekce zpravidla jednou měsíčně a celý Výbor se schází v plénu pravidelně na devíti zasedáních ročně.
Zastoupení členských států v Hospodářském a sociálním výboru
| Země | Počet zástupců | Země | Počet zástupců |
| Francie | 24 | Švédsko | 12 |
| Itálie | 24 | Bulharsko | 12 |
| Německo | 24 | Dánsko | 9 |
| Velká Británie | 24 | Irsko | 9 |
| Polsko | 21 | Finsko | 9 |
| Španělsko | 21 | Litva | 9 |
| Rumunsko | 15 | Slovensko | 9 |
| Belgie | 12 | Estonsko | 7 |
| Česká republika | 12 | Lotyšsko | 7 |
| Maďarsko | 12 | Slovinsko | 7 |
| Nizozemsko | 12 | Kypr | 6 |
| Portugalsko | 12 | Lucembursko | 6 |
| Rakousko | 12 | Malta | 6 |
| Řecko | 12 | Celkem | 344 |


