Regionální politika v červenci 2011

Poslanci podpořili novou politiku soudržnosti po roce 2013

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o páté zprávě Komise o soudržnosti a o strategii politiky soudržnosti po roce 2013

Plénum EP přijalo 5. 7. 2011 poměrem 506:48:101 zprávu Markuse Piepera (EPP) o kohezní politice.

Pozadí

Komise každé 3 roky zveřejňuje zprávu o pokroku učiněném v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti. V listopadu 2010 prezentovala již pátou zprávu. Věnovala se jednak evaluaci stávajícího stavu z hlediska přetrvávajících rozdílů na regionální úrovni, jednak tomu, jak kohezní politika přispívá k cílům stanoveným ve strategii Evropa 2020.

Ještě důležitější však bylo plánované zaměření zprávy na budoucnost kohezní politiky po roce 2013, kdy se počítá s omezeným počtem priorit a zacílením i na nové problémy, kterým regiony v rámci EU čelí (více zde a zde). Tématu kohezní politiky se hodlá intenzivně věnovat také polské předsednictví (viz níže).

Klíčové body a stav projednávání

Většina poslanců hlasovala pro vytvoření nové kategorie regionů s HDP v rozmezí 75-90 % průměru EU. To jsou ty, které se již ze statistického hlediska nemohou kvalifikovat mezi regiony spadající pod 75 % prů­měru HDP EU a budou postupně ztrácet nárok na strukturální podporu, zároveň ale nedosahují 90 % průměru HDP v EU. Takových regionů má být v EU celkem 51, přičemž až 49 z nich se na­chází v rámci EU-15 (většinou v Německu, Francii, Řecku, Španělsku, Itálii či ve Velké Británii; v rámci EU-12, tj. tzv. nových členských států, jsou jimi jen ostrovní stát Malta a polské Mazowiecké vojvodství).

V současné době platný systém „phasing-out" bude během příštích 7 let změněn na vyrovnanější strukturální pomoc těmto právě těmto regionům.

Poslanci také potvrdili záměr posílit přeshraniční spolupráci a zvýšit alokaci prostředků ze sou­časných 2,5 % na 7 % z rozpočtu politiky tak, aby se zlepšila dopravní infrastruktura.

Poslanci se shodli, že zdroje v rámci Cíle 2 (regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) by měly být použity na konkrétní cíle, jako je podpora SME, místní podnikání, vzdělávání ap. Tematické priority se budou lišit podle vyspělosti, resp. zaostalosti daného regionu.

Poslanci také zdůraznili, že Evropský sociální fond (ESF) musí zůstat součástí kohezní politiky EU, neboť se podílí na podpoře menších projektů lokálního charakteru. Komise by podle EP měla zjednodušit byrokracii a umožnit snáze čerpat peníze. Inspekce by měly provádět členské státy; Komise by měla kontrolovat pouze jejich inspekční procedury.

Polsko oznámilo svůj záměr soustředit se během svého předsednictví na kohezní politiku poslancům ve výboru REGI 12. 7. 2011. Oficiální i neformální jednání se budou týkat mj. programu URBACT, makro-regionálních strategií, budoucnosti zemědělských oblastí, teritoriálního rozsahu ESF a pravidel budoucího fungování strukturálních fondů.

Polsko jako první v historii také organizuje formální jednání ministrů pro regionální rozvoj v rámci Rady GAC 18. 12. 2011.

Předpokládaný další vývoj

V září 2011 by měla Komise předložit balík legislativních návrhů, které by měly obsahovat obecná i konkrétní pravidla pro sociální, kohezní a regionál­ní rozvojové fondy a pro teritoriální spolupráci. Na konci roku 2011 tato iniciativa pravděpodobně vyústí v předložení společné rámcové strategie pro všechny fondy.

Odkazy

• Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 o páté zprávě Komise o  soudržnosti a o strategii politiky soudržnosti po roce 2013
• Sdělení Komise: Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti
• EP: Parliament backs development funding for regions 'in transition'
• Evropský sociální fond
• Euroskop: Rada nepřijala společnou pozici k politice soudržnosti
• Euroskop: EP chce efektivní a pružnou kohezní politiku
• Euroskop: MEMO: Výbory Evropského parlamentu
• Euroskop: MEMO: Formace Rady ministrů