Polák do čela europarlamentu

Pět let po rozšíření EU o postkomunistické státy získá „nová Evropa" prvního zástupce na špičce unijní pyramidy. Křeslo předsedy Evropského parlamentu obsadí Polák Jerzy Buzek, europoslanec, bývalý premiér a před rokem 1989 člen hnutí Solidarita. Do funkce ho včera nominovali evropští lidovci, nejsilnější frakce ve sněmu, v jejíchž řadách Buzek sedí coby člen polské pravicové strany Občanská platforma.

Volba nového lídra parlamentu proběhne příští úterý 14. července. Vítězství má Buzek jisté, a to přesto, že Evropská lidová strana (EPP) nemá sama dostatečný počet poslanců. Trik tkví v dohodě mezi šéfy klíčových uskupení v instituci: lidovci si plácli s druhými nejsilnějšími socialisty (PES), že Buzka podpoří i oni. Jejich 161 poslanců spolu s lidoveckými 264 dá dohromady víc než pohodlnou většinu zákonodárců z celkem 736členného sněmu.

Jerzy Buzek 14. května 1999 ve funkci polského premiéra na tiskové konferenci po skončení jednání předsedů vlád zemí Visegrádské čtyřky v Bratislavě.  foto čtk

Socialisté za to na oplátku získají právo obsadit vedení parlamentu na druhou půlku mandátu, tedy po dvou a půl letech. Buzka by tak podle nynějších spekulací měl v roce 2011 vystřídat německý europoslanec Martin Schulz, pro širší veřejnost známý jako ten, kterému Berlusconi přisoudil roli nacistického „kápa" v případném filmu s tematikou druhé světové války.

Existenci politické dohody mezi EPP a PES potvrdila hlava eurolidovců na štrasburské půdě Joseph Daul. „Nominujeme předsedu parlamentu na první dva a půl roku a socialisté pak na druhé dva a půl roku," citovala Daula švédský deník Agens Nyheter. Podobně se vyjádřil mluvčí portugalských členů EPP, druhé nejpočetnější národní buňky ve frakci: „Ano, máme dohodu v tomto smyslu," řekl.

Samotný Jerzy Buzek se ke své kandidatuře vyjadřuje spoře. Pro polskou televizi řekl, že si podpory „velmi váží", a dodal, že ačkoli ve Štrasburku bude reprezentovat Evropany jako celek, „jsem Polák a nikdy nezapomenu, odkud pocházím". Dohoda mezi hlavní pravicí a hlavní levicí platila i nyní. Odstupující šéf parlamentu Hans-Gert Pöttering (EPP) převzal křeslo poté, co v něm dva a půl roku seděl Josep Borrell (PES).