LÉTA 2004-2009

Spolupráce v oblasti justice, policie, politiky azylové, vízové a přistěhovalecké se postupně začleňovala do agendy Evropské unie po podpisu Maastrichtské smlouvy. O budování prostoru svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic a se zaručeným volným pohybem osob se poprvé zmiňuje čl. 2 Smlouvy o EU revidované Amsterodamskou smlouvou.

Vývoj v oblasti vnitřního trhu v letech 2004-2009 vám s ohledem na rozsáhlost agendy představujeme ve dvou speciálech. Toto je druhý z nich. Naleznete v něm informace o dvou svobodách na vnitřním trhu, volném pohybu zboží a volném pohybu služeb. Informace o správní spolupráci na vnitřním trhu, právu obchodních společností a duševním vlastnictví naleznete v prvním SPECIÁLU, který byl uveřejněn zde. Také v něm naleznete informace o vývoji v oblasti volného pohybu osob a volného pohybu kapitálu.

Vnitřní trh představuje jeden z pilířů Evropské unie a je velice důležitý pro ekonomický růst a zaměstnanost v EU. V interakci s jednotlivými politikami EU podporuje mobilitu, konkurenceschopnost a inovace. EU se snaží harmonizovat jeho legislativní rámec a především odstraňovat překážky ztěžující jeho fungování.

Do sféry informační společnosti lze zařadit především internet a další komunikační technologie. V období 2004-2009 došlo k mnohým krokům, které jsou pro přehlednost rozděleny na klíčové dokumenty týkající se obecných vizí rozvoje, dále legislativní akty regulativní povahy v oblasti telekomunikací, dokumenty týkající se liberalizace vnitřního trhu a další.

Období let 2004-2009 bylo na legislativní dění v oblasti společné zemědělské politiky (SZP) velmi bohaté. A důvodem není jen fakt, že u této komunitární politiky je zvýšená legislativní aktivita odpovědných institucí a regulace na úrovni Společenství obvyklá již od jejího vzniku v 60. letech 20. století.

Evropská komise přijala 8. února 2007 dlouho očekávanou Zelenou knihu o revizi spotřebitelského acquis. Cílem revize bylo zjednodušení a modernizace stávající spotřebitelské legislativy a usnadnění přeshraničních obchodních vztahů.

Otázka životního prostředí patřila v období let 2004-2009 mezi ty, jež komplexně ovlivňovaly dění Evropské unie jako celku a v podobě jednání o budoucnosti tzv. Kjótského protokolu přesahovaly také do mezinárodněpolitické roviny.

Článek 152 (Hlava XIII) Smlouvy o EU stanoví, že EU doplňuje politiku členských států a je zaměřena na zlepšování ochrany veřejného zdraví, předcházení lidským nemocem, odstraňování příčin nemocí, na prevenci užívání drog a návykových látek apod. Komise přispívá ke koordinaci politiky členských států, Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou a může vydávat doporučení.

Zvláštní pozice energetické politiky v rámci agendy Evropské unie bývá z historického hlediska zdůrazňována v souvislosti s významem, jaký měla v počátcích evropské integrace. Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) bylo mimo jiné organizací pro společný trh pro (ve své době) nejdůležitější energetickou surovinu využívanou v západní Evropě. Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM), založené o šest let později, mělo podporovat mírové využívání jaderné energie. Do Smlouvy o Evropských společenstvích (ES) byl ovšem článek 130s týkající se pravomocí Rady přijímat opatření (na základě jednomyslného rozhodnutí a po konzultaci Evropského parlamentu a Hospodářského a sociálního výboru) „významně ovlivňující volbu členského státu mezi různými energe­tickými zdroji a základní skladbu jeho zásobování energií" vložen až po revizi Maastrichtskou smlouvou.

Oblast daňové politiky je z pohledu integrace velice citlivou. I přesto v ní došlo v období let 2004-2009 k několika významným posunům. Jiné ambiciózní projekty se ale naplnit nezdařilo.