Rozpočet EU
autor: PhDr. Kateřina Šímová
Rozpočet EU
Tomuto specifickému charakteru Evropské unie odpovídá i její rozpočet, z kterého jsou financovány například výdaje určené na zvýšení prosperity jednotlivých regionů EU a k překonání rozdílů mezi nimi, výdaje na podporu zemědělství či životního prostředí a na posílení bezpečnosti v Evropské unii i v jejím okolí. Na druhé straně ale Evropská unie není státem, její výdaje jsou tedy výrazně nižší než výdaje jednotlivých zemí, které ze svých rozpočtů financují sociální politiku (dávky v nezaměstnanosti, sociální dávky, důchody atd.), zdravotnictví či zbrojení. Také příjmy Evropské unie jsou do jisté míry specifické - kromě příspěvků od jednotlivých členských zemí disponuje EU i vlastními zdroji. Podrobnější informace o příjmech a výdajích evropského rozpočtu naleznete v samostatných rubrikách Příjmy rozpočtu EU a Výdaje rozpočtu EU.
Objem rozpočtu
Výše rozpočtu je dána stropem vlastních zdrojů, který byl rozhodnutím o vlastních zdrojích z roku 2000 stanoven na 1,24 % HND EU v položkách na platby a 1,31 % HND EU v položkách na závazky. Tento strop musí být respektován při tvorbě víceletého finančního rámce (tzv. finanční perspektivy) i při přijímání ročních rozpočtů.
Rozpočet na rok 2010 dosahuje výše 141,5 mld. eur v prostředcích na závazky (nárůst v porovnání s rokem 2009 je 3,6 %), což odpovídá 1,20 % HND EU. V prostředcích na platby je rozpočet na rok 2010 stanoven na 122,9 mld. eur (nárůst oproti roku 2009 o 8,8 %), tj. 1,04 % HND EU. Podrobnější rozložení příjmů a výdajů rozpočtu EU pro rok 2010 naleznete v rubrikách Příjmy rozpočtu EU a Výdaje rozpočtu EU. Další informace o rozpočtu 2010 jsou zveřejněny také na webových stránkách Evropské komise.
Každoroční rozpočet musí respektovat limity dohodnuté v příslušném finančním rámci - první rámec byl vytvořen na období 1988-1992. V 80. letech 20. století se totiž opakovaně stávalo, že navrhované výdaje nebyly dostatečně kryty plánovanými příjmy. Tento problém byl způsoben především finančně velmi náročnou společnou zemědělskou politikou a zvyšujícími se výdaji na strukturální fondy. To spolu se zhoršenou politickou a institucionální rovnováhou systému financování Společenství vedlo k rozpočtovým krizím.
Při přijímání rozpočtu EU musí být dodrženy tyto zásady:
- zásada jednotnosti a správnosti rozpočtu: rozpočet je nástroj, kterým se pro každý rozpočtový rok stanoví a schvalují veškeré příjmy a výdaje, které se považují za nezbytné pro Evropské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii;
- zásada ročního rozpočtu: rozpočet se schvaluje na období jednoho roku, tj. od 1. 1. do 31. 12;
- zásada vyrovnanosti: příjmy a výdaje rozpočtu EU musí být vždy vyrovnané - vzhledem k tomu, že rozpočet je sestavován na bázi odhadu, končí většinou přebytkem (ten je převeden do dalšího finančního období). V případě, že by rozpočet v daném roce skončil deficitem, musí být tento deficit v následujícím roce započítán do výdajů rozpočtu;
- zásada zúčtovací jednotky: rozpočet se sestavuje, plní i vyúčtovává v eurech;
- zásada obecnosti: celkové příjmy musí pokrývat celkové položky na platby. Až na výjimky uvedené ve finančním nařízení se všechny příjmy a výdaje vykazují v plné výši bez jakýchkoli vzájemných zápočtů;
- zásada specifikace: výdaje rozpočtu jsou přiřazeny do jednotlivých hlav a kapitol;
- zásada řádného řízení: použití položek rozpočtu musí být v souladu se zásadou řádného finančního řízení, tj. se zásadami hospodárnosti, účinnosti a efektivity;
- zásada transparentnosti: rozpočet a opravné rozpočty musí být na základě podnětu předsedy Evropského parlamentu zveřejněny v Úředním věstníku Evropských společenství, a to do dvou měsíců od jejich schválení s konečnou platností.


