Rozpočet EU
Finanční perspektiva 2007-2013
Finanční perspektiva 2007-2013
Návrh finančního rámce předložený Evropskou komisí
V únoru 2004 předložila Evropská komise Radě a Parlamentu sdělení Budování naší společné budoucnosti - Politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie 2007-2013, ve kterém identifikovala hlavní směry budoucího vývoje EU a analyzovala finanční potřeby Unie pro dosažení navržených cílů. Tímto dokumentem zahájila Komise debatu o novém finančním rámci Unie. K textu se následně vyjádřil nejen Evropský parlament, ale stanoviska zaujaly i jednotlivé členské státy.
Komise navrhla finanční rámec se stropem vlastních zdrojů ve výši 1,24 % HND EU v položkách na závazky a 1,14 % HND v položkách na platby, což se setkalo s ostrou kritikou ze strany některých (především bohatších) členských států. Ty se snažily o co nejmenší rozpočet, aby nedošlo k výraznému navýšení jejich příspěvků do společné kasy. Návrh také přináší novou strukturu finančního rámce - snížení počtu okruhů na 5: Udržitelný růst, Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi, Občanství, svoboda, bezpečnost a právo, EU jako globální hráč, Správní náklady. Ačkoli se Komise při tvorbě finančního rámce inspirovala Sapirovou zprávou (z navržené struktury je zřejmý důraz na udržitelný rozvoj a podporu růstu v Unii, což jsou cíle, které úzce souvisí s plněním Lisabonské strategie), po obsahové stránce návrh finančního rámce na roky 2007-2013 mnoho nového nepřináší - jedná se spíše pouze o přerozdělení výdajů do nových kapitol. Konkrétní číselné údaje návrhu Komise ukazuje následující tabulka.
Finanční rámec 2007-2013 (návrh Evropské komise, 14. 2. 2004)
Na základě debat nad prvním návrhem zveřejněným v únoru 2004 předložila Komise v červenci 2004 další návrh finančního rámce 2007-2013. V něm byly přeskupeny některé výdaje - například došlo k mírnému snížení výdajů na soudržnost pro hospodářský růst (okruh 1b) a naopak navýšení výdajů určených na okruh 3 (Občanství, svoboda, bezpečnost a právo). Celková výše rozpočtu ale zůstala stejná jako v prvním návrhu Komise.
Návrh lucemburského předsednictví
V prvním pololetí roku 2005 předsedalo Evropské unii Lucembursko, které si jako jednu z hlavních priorit svého předsednictví určilo dosažení dohody o budoucím finančním rámci EU. Lucembursko předložilo tzv. negociační balíček (postupně celkem 6 verzí), na jehož základě se odehrávala jednání o budoucí podobě finanční perspektivy. Kromě objemu společného rozpočtu se debaty týkaly i dalších problémových oblastí, jako jsou například rozpočtové bilance členských států, britský rabat a společná zemědělská politika. Více informací o jednotlivých tématech naleznete v samostatné sekci Problémy rozpočtu, kterou pro vás v těchto dnech připravujeme.
Podle lucemburského návrhu z 15. června 2005, na jehož základě probíhala jednání Evropské rady ve dnech 16.-17. června 2005, měl rozpočet EU v období 2007-2013 dosáhnout maximálně 1,06 % HND EU v položkách na závazky a 1,00 % HND EU v položkách na platby. Následující příloha ukazuje konkrétní rozdělení prostředků do jednotlivých okruhů.
Finanční rámec 2007-2013 (návrh lucemburského předsednictví ze dne 15. 6. 2005)
Ačkoli lucemburské předsednictví vyvinulo obrovskou snahu a podniklo také řadu bilaterálních jednání, během červnového zasedání Evropské rady v Bruselu se shodu o podobě finanční perspektivy nepodařilo najít - poslední návrh finančního rámce odmítly Finsko, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. Přesto se během lucemburského předsednictví podařilo vyřešit řadu dílčích problémů a přiblížit se ke kompromisu přijatelnému pro všechny zapojené aktéry. Nutnost o rozpočtu jednat a v dohledné době dojít ke společnému řešení vedla některé země k přehodnocení jejich požadavků a vstřícnějšímu postoji k problematickým otázkám. To platí například pro většinu nových členských států, které byly v konečné fázi jednání ochotné udělat řadu ústupků. Faktem je, že i pokud by jim dosažený kompromis zajišťoval horší pozici, než by měly na základě návrhu Komise nebo původního návrhu Lucemburska, stále by pro ně toto řešení bylo velmi přínosné. Objem prostředků, které by mohly čerpat, by totiž byl určitě vyšší, než jaký dostávaly v období 2004-2006, a navíc by měly dostatek času pro přípravu potřebných dokumentů. Také Rakousko, Německo a Francie udělaly vstřícný krok, když ustoupily ze svého původního požadavku na rozpočet se stropem 1 % HND EU.
Návrh britského předsednictví
I pro Velkou Británii, která Unii předsedala v druhé polovině roku 2005, bylo dosažení shody o finančním rámci klíčovou prioritou. Dne 28. října 2005 předložila tzv. issue paper, tj. dokument, ve kterém vytyčila hlavní oblasti sporů na evropské úrovni (struktura výdajů, modernizace rozpočtu a vlastní zdroje). Na počátku listopadu pak představila nové návrhy ohledně struktury rozpočtu, které se týkaly zvýšení prostředků na posílení konkurenceschopnosti EU, vytvoření Globalizačního fondu (jeho cílem bylo tlumení negativních dopadů globalizace na pracovní místa v EU) a posílení reformy společné zemědělské politiky přesunem prostředků z přímých plateb do podpory rozvoje venkova. Tato iniciativa však nebyla ze strany ostatních členských států přijata příliš vstřícně.
Dne 5. prosince 2005 Velká Británie předložila negociační balíček, podle kterého měla Unie v nadcházejícím sedmiletém období hospodařit s rozpočtem ve výši 1,03 % HND EU v položkách na závazky a 0,98 % HND EU v položkách na platby. Největší škrty (oproti předchozím návrhům Komise a Lucemburska) se měly týkat výdajů na podporu soudržnosti pro růst a zaměstnanost (tj. strukturálních fondů a Fondu soudržnosti) a prostředků určených na rozvoj venkova. Obecně se tedy jednalo o kapitoly, z nichž čerpají především chudší státy EU. Ostrou kritiku si Británie vysloužila také za to, že nenabídla žádný výraznější ústupek ohledně svého rabatu - Londýn navrhl snížení rabatu o 8 miliard eur za celé sedmileté období (lucemburské předsednictví prosazovalo snížení o 17 miliard eur). Na druhé straně ale Velká Británie navrhovala dočasné uvolnění implementačních pravidel pro čerpání pomoci z fondů EU (změna pravidla n+2 na n+3), snížení míry spolufinancování z národních veřejných zdrojů (podle Komise to mělo být 25 % u strukturálních fondů a 15 % u Fondu soudržnosti, Velká Británie navrhla snížit požadovanou spoluúčast na 15 % u všech zmíněných fondů) - tyto kroky by nováčkům usnadnily čerpání finančních prostředků ze společného rozpočtu. Velká Británie také navrhla revizi společného rozpočtu EU, která měla být zahájena na základě návrhu Komise v roce 2008, v praxi však měla být realizována až po roce 2013. Britský návrh z 5. prosince většina členských států Unie odmítla.
Finanční rámec 2007-2013 (návrh britského předsednictví ze dne 5. 12. 2005)
Velká Británie předložila revidovaný návrh finanční perspektivy na léta 2007-2013 před summitem Evropské rady konaným ve dnech 15. a 16. prosince 2005. Nový návrh ale nepřinesl mnoho nového - nabízel spíše ústupky jednotlivým zemím. Hlavní spory, které se objevovaly i v průběhu předchozích předsednictví, se během jednání Evropské rady opět vyhrotily.
Obsah dohody z 16. prosince 2005
Jednání o finančním rámci skončila přijetím kompromisu a dohodou o konečné podobě finanční perspektivy na léta 2007-2013. Za celé sedmileté období nesmí rozpočet EU přesáhnout 862 363 milionů eur (tj. 1,045 % HDP EU) v položkách na závazky a 819 380 milionů eur (tj. 0,99 % HND EU) v položkách na platby. Následující tabulka srovnává výdaje podle dohodnuté finanční perspektivy a předchozí britské návrhy.
Finanční rámec 2007-2013 (srovnání britských návrhů 5. 12. 2005, 14. 12. 2005 a dohody z 19. 12. 2005)
Kromě speciálních alokací pro některé členské státy (nové i starší) a celkového navýšení rozpočtu, ze kterého budou v celém období těžit hlavně nováčci, se státy dohodly také na již zmíněném uvolnění implementačních pravidel. Dohodnutý kompromis navíc umožnil některým státům hradit DPH projektů ze strukturálních fondů (tento krok se snažila prosadit i Česká republika). Vstřícným krokem bylo pro nováčky navýšení limitu pro čerpání prostředků v rámci politiky soudržnosti (tzv. capping). Dohoda zahrnovala také zřízení Globalizačního korekčního fondu, z něhož mají být financovány rekvalifikace a pomoc při hledání práce pro ty, kdo přišli o zaměstnání z důvodu velkých strukturálních změn.
Státy se dohodly i na tom, že v letech 2008/2009 bude proveden celkový přezkum rozpočtu (včetně výdajů na SZP), Tony Blair výměnou za tento slib přijal fakt, že se britský rabat za celé sedmileté období sníží až o 10,5 miliard eur (o 2,5 mld. eur více než v původním britském návrhu). Novinkou na příjmové straně rozpočtu bylo také snížení nadměrného čistého příspěvku Nizozemska a Švédska o 605, resp. 150 milionů eur ročně, a snížení sazby odvodu pro zdroj založený na DPH pro Rakousko, Německo, Nizozemsko a Švédsko.
Finanční rámec a Evropský parlament
Evropský parlament má při přijímání finančního rámce důležitou roli - ačkoli nemůže navržený rámec měnit, může jej jako celek odmítnout. Evropský parlament navrhoval finanční perspektivu ve výši 974 837 mil. eur (tj. 1,18 % HND EU) v položkách na závazky a již při jednáních během jednotlivých předsednictví upozorňoval na to, že není s návrhy rozpočtu spokojen a že očekává od států dohodu, která by Unii zajistila dostatečné financování v potřebných oblastech. Dne 18. ledna 2006 přijal Evropský parlament rezoluci, ve které odmítl návrh finančního rámce dohodnutý o několik týdnů dříve na zasedání Evropské rady. Mezi hlavní důvody odmítnutí patřily nízký objem prostředků, zaměření rozpočtu na staré politiky spíše než na oblasti, které by Unii umožnily čelit novým výzvám, snížení položek závazků v oblastech podporujících konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost a dále také škrty týkající se výdajů v oblasti občanství, svobody, bezpečnosti a práva i vnějších akcí.
Finanční rámec 2007-2013 (návrh Evropského parlamentu)
Finanční rámec je přijímán ve formě tzv. interinstitucionální dohody, což je text, na kterém se musí dohodnout tři instituce - Komise, Parlament i Rada. Komise proto na základě dosažení politické shody během prosincového zasedání Evropské rady předložila na začátku února 2006 návrh dohody a v následujících týdnech vypracovala také návrh na rozdělení finančních prostředků na jednotlivé programy a návrh nového rozhodnutí o vlastních zdrojích. Trialog (tj. jednání tří výše zmíněných institucí) byl zahájen dne 23. ledna 2006, dohody bylo následně dosaženo během čtvrtého trialogu dne 4. dubna 2006. Oproti finančnímu rámci dohodnutému v prosinci 2005 došlo v konečné podobě finanční perspektivy k mírnému přesunu některých finančních prostředků a k navýšení celkového objemu prostředků o necelé 2 miliardy eur (v položkách na závazky), celkový rozpočet tedy v období 2007-2013 může dosáhnout až 864 316 milionů eur (tj. 1,048 % HND EU) v položkách na závazky a 820 780 milionů eur (tj. 1,00 % HND EU) v položkách na platby. Největší nárůst objemu financí zaznamenal okruh 1 - Udržitelný růst, více prostředků bylo vyčleněno i na okruhy 2 a 3.
Následující tabulka obsahuje konečnou podobu finančního rámce na roky 2007-2013.
Finanční rámec 2007-2013
Aktuální informace o průběžných úpravách finančního rámce 2007-2013 naleznete na webových stránkách Ministerstva financí ČR a na webových stránkách Evropské komise.
