02.03.2012
Euroskop (Brusel)
Summit Evropské rady zohlednil požadavky na dotvoření vnitřního trhu a posílení evropské konkurenceschopnosti, na kterých se shodlo 12 zemí ve společném dopise z 20. února. Před ukončením Evropské rady se přidaly i nejmenší a největší člen EU – Malta a Německo. Premiér Nečas proto podle svých slov odjížděl ze summitu spokojený.
V závěrech Evropské rady, které byly na základě iniciativy k dotvoření vnitřního trhu během summitu upraveny, se podle Nečase odráží přibližně 80 procent z dopisu 12 zemí. Premiéři a prezidenti na Evropské radě podle něj promítli do závěrečného prohlášení všech 8 okruhů obsažených v dokumentu.
K požadavkům dopisu se přiklonilo 14 členů EU, včetně pěti velkých členských zemí. Kromě České republiky a Británie dopis podepsaly Švédsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Irsko, Španělsko, Itálie, Polsko a Nizozemí. Později požadavky těchto států podpořily i Malta a Německo.
Zúčastněné státy požadují odstranění bariér v rámci vnitřního trhu, především liberalizaci sektoru služeb, dotvoření digitálního trhu EU do roku 2015 a energetického trhu do roku 2014. Dále chtějí signatáři klást větší důraz na inovace, liberalizaci obchodních vztahů s třetími zeměmi a snížení regulatorní zátěže.
Nejproduktivnější sektor je nejméně otevřený
Hnacími motory usilujícími o větší liberalizaci evropského hospodářství jsou podle Nečase vedle Česka a Velké Británie především Nizozemí a Švédsko. Zásadní priorita, kterou tyto státy podporují je liberalizace trhu služeb. Ty vytvářejí 75 procent HDP EU. Dvě třetiny z tohoto sektoru přitom nejsou liberalizovány. Otevření sektoru služeb má proto zásadní význam pro nastartování hospodářského růstu v Evropě.
Evropská rada také podtrhla význam průmyslu pro ekonomickou obnovu Evropy. To je pro Česko, které je zemí s největším podílem průmyslu na tvorbě HDP, velmi důležité, zdůraznil premiér.
Česko nic neztratilo, ale získalo čas
25 členů EU dnes na summitu také podepsalo fiskální pakt, v kterém se zavázaly dodržovat přísnější pravidla rozpočtové politiky včetně začlenění dluhové brzdy do právních řádů, nejlépe přímo do ústavy. Po vstupu v platnost tohoto tzv. zlatého pravidla nebudou účastnící se státy smět překročit maximální roční strukturální deficit ve výši 0,5 procent HDP. V současnosti tuto podmínky plní z celé eurozóny pouze Švédsko.
Nepřistoupením k fiskálnímu paktu podle Nečase Česko nic neztratilo. Naopak získalo čas na to, aby „zanalyzovalo, jak tento pakt bude v praxi fungovat, především jak bude probíhat spolupráce se zeměmi, které podepsaly tento pakt, ale nejsou členy eurozóny, řekl Nečas. Česká republika nikomu nic neblokuje a bude moci přistoupit kdykoliv později, zdůraznil premiér.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop (z Bruselu)
