5 procent Čechů je proevropských

"Mladí stále vidí příležitosti uplatnění v Evropě, ať už studijní (Erasmus), nebo pracovní. Také jsou lépe jazykově vybaveni. Nejstarší generace se zase dočkala, že se Česko stalo součástí Evropy. Obě skupiny si tak Evropskou unii spojují spíše s pozitivními emocemi," řekla Tatiana Wartuschová z agentury IPSOS Tambor.

Ženy unie neláká

Mezi nejvíce proevropské kraje v ČR patří Praha, Pardubický a Jihočeský kraj (40 %), nejvíce protievropskými jsou kraje Jihomoravský (52 %) a Hradecký (50 %).

S vyšším vzděláním se proevropský postoj zvyšuje. K otázce se nedokázalo vyjádřit nebo nevědělo 22 % respondentů. Největší podíl byl mezi lidmi se základním vzděláním a vyučenými. Podobný postoj má až 30 % žen, což plyne z jejich nižšího zájmu o politiku.

"Ženy se obecně zajímají o evropskou politiku méně, než muži. Mnohem bližší je jim politika komunální, která je jejich životu blíže, než abstraktní, vzdálená politika EU," vysvětlila Tatiana Wartuschová z agentury IPSOS Tambor.

zdroj: Ipsos Tambor

Menší schopnost spočítat rizika

Podle historika a komentátora Petra Placáka se do hodnocení promítají kromě racionálních úvah také národně-ideologické stereotypy. "Klady a zápory ve vztahu národní společnost versus nadnárodní instituce se hodnotí v duchu národního romantismu 19. století," vysvětluje.

U české nechuti k nadnárodním institucím také hraje roli určitý 'civilizační' či 'politický' deficit české společnosti. Ta podle něj na počátku novověku přišla o své elity a má menší schopnost spočítat si rizika a náklady, které se netýkají jen rodiny, ale i zájmu širšího národního společenství. "V jednom případě tak sami sebe absurdně přeceňujeme, abychom v druhém případě sami sebe absurdně nedocenili," uvedl Petr Placák.

Idealismus a realismus Čechů

Výzkum IPSOS Tambor zjišťoval i postoj respondentů ke vzniku silnějšího integračního jádra států - pokud by se takové centrum vytvořilo. Přes spíše protievropský postoj 31 % lidí uvedlo, že se Česká republika má držet 'spíše v centru dění' a 14 procent vyjádřilo takovým krokům rozhodnou podporu.

Podle analytika evropské legislativy Ondřeje Krutílka z brněnského Centra pro studium demokracie a kultury (CDK) plyne z odpovědí určitá schizofrenie z častého nepochopení, jak evropská integrace funguje.

"Rozlišování jednotlivých úrovní vládnutí i v rámci národního státu je problém - a EU přidává další takovou rovinu. V postoji respondentů se také odráží 'idealistická' snaha neztratit v EU svou identitu a zároveň snaha 'realisticky' využít členství v maximální možné míře," uvedl Krutílek.

 zdroj: Ipsos Tambor

Soustavně definovat národní zájem

"Rozhodně by neškodilo, pokud by česká politická reprezentace jasně a soustavně definovala, čeho chce v EU dosahovat. Řada lidí to ne tak zcela ví a jejich názory pak mají velký rozptyl," dodal.

Podle Petra Placáka odpovědi naznačují, že občané ČR nejsou proti Evropské unii jako takové, ale vadí jim spíše její existující podoba. "Nebudeme jistě daleko od pravdy, že názory lidí podstatně ovlivnila současná krize eura a s ní i zpochybnění celého integračního procesu - na prvním místě otázka pomoci státům, které si žily na vysoké noze na úkor států hospodárnějších a pilnějších," uvedl Placák.