Sobotka a Fico: V čem se v EU shodují?


Petr Zenkner, Euroskop, 14.2. 2014

Na slovenském Národním konventu o EU vystoupil ve čtvrtek český premiér Bohuslav Sobotka. Druhým řečníkem byl předseda slovenské vlády Robert Fico. Tématem diskuse se studenty a členy konventu bylo „Společně 10 roků v EU – jakou chceme Evropu?“

„Česká republika počítá s tím, že i do budoucna budeme velmi úzce a těsně koordinovat naše postoje a stanoviska ve vztahu k tomu, jak se Evropa bude vyvíjet,“ řekl český premiér na půdě Univerzity Komenského v Bratislavě. Podle Sobotky je nová česká vláda připravena změnit politiku ČR vůči Evropě „Naším cílem je být aktivní součástí diskuse o dalším pokračování evropské integrace. Nechceme být mimo, nechceme být za zavřenými dveřmi.“

My Češi versus oni Evropa

Podle Sobotky podpořil vstup do EU hospodářskou prosperitu ČR a umožnil modernizaci ekonomiky díky přímým zahraničním investicím a evropským fondům. „Nejsou to anonymní evropské fondy,“ ocenil Sobotka solidaritu německých, holandských nebo francouzských poplatníků, kterou by si čistí příjemci měli čas od času připomínat.

Sobotka vidí v Evropské unii prostředek pro pozitivní český vliv na dění v našem okolí. EU není pouze rozhodování velmocí o nás a bez nás. „Sedíme u jednacího stolu a záleží jen na nás jaké podmínky a parametry si dokážeme v rámci obhajoby našich národních zájmů vyjednat,“ řekl český premiér. Jako výzvu vidí překonávání častého rozdělování na „my Češi“ a „oni Evropa“.

Sobotka by chtěl v Česku vést podobnou diskusi o postoji k Evropě, jakou vedou Slováci na půdě Národního konventu.

Sobotka - Národní konvent o EU
Český premiér Bohuslav Sobotka v Bratislavě (foto: vlada.cz)

Výzvy Evropské unie

Český premiér se věnoval nejen pozitivním přínosům členství v EU, ale i jejím slabinám. Během dluhové krize se Evropě nevyplatilo podcenění rizik ve formě daňových rájů nebo daňového dumpingu, což vyčerpalo rozpočty států a ohrozilo jejich stabilitu. Podle Sobotky rovněž stále přetrvává dělení mezi starými a novými členskými státy. Všechny země by měly mít stejná práva, řekl v souvislosti s existencí trvalých výjimek či individuálních přístupů, o nichž „si nové členské země mohly nechat jenom zdát.“

Šéf české vlády se dotknul i výzev, které před Unií stojí. Zmínil hlavně energetiku, udržení sociálních a ekologických standardů. „Nemůžeme připustit, aby odešly poslední zbytky průmyslu a zaměstnavatelů, kteří pomáhají Evropě vypořádat se s nezaměstnaností,“ uvedl Sobotka. Podle něj budoucí energetická politika nerozhodne jen o konkurenceschopnosti, ale o tom, zda Česká republika a Slovensko zůstanou průmyslovými státy.

Sobotka vidí jako důležitou součást evropské integrace sociální a ekologické standardy. Připustil, že naši konkurenti jinde ve světě je nemají, ale odmítá jejich odbourání. „Evropa si bude muset najít cestu jak udržet konkurenceschopnost a současně je zachovat,“ dodal.

Poslední výzvou EU je její rozšiřování. Česká republika a Slovensko by měly další rozšiřování Unie na východ i na jih podporovat.

Visegrád a euro

Slovenský premiér Fico v přednášce rovněž zdůraznil ekonomický aspekt členství. Jen díky němu dosáhlo Slovensko 75 % průměru HDP v Evropské unii. Podobně jako český premiér zmínil i důležitost Visegrádu, protože společný názor 60 milionů občanů EU se nedá přehlédnout.

Slovensko také jako jediná země „čtyřky“, která přijala euro, podle Fica využívá svoje postavení, aby ovlivňovala rozhodnutí v rámci Eurozóny ve prospěch svých visegrádských partnerů. Sobotka v Bratislavě uvedl, že Česko sice ještě několik let nebude schopno euro přijmout, ale chce být aktivně u toho, až se budou diskutovat základní parametry. V tom se budou postoje Česka a Slovenska sbližovat.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality