Lucie Priknerová, Euroskop, 19.2. 2014
Vybíráme další „evropskou“ část programového prohlášení, se kterým vláda 18. února získala důvěru. Vláda ČR uvádí, že chce klást důraz především na větší účinnost a propojení Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, posilování Východního partnerství a rozšiřování Evropské unie, zejména o státy západního Balkánu po splnění podmínek ze strany kandidátských zemí. K tomuto tématu jsme tento týden publikovali i rozhovor s makedonským velvyslancem.
Vláda se chce zaměřit na posílení spolupráce EU se třetími zeměmi v konkrétních regionech a na samotné rozšiřování Unie. Česká republika dlouhodobě podporuje program Východního partnerství, který vzniknul v roce 2009. Ten má za úkol rozvíjet vztahy mezi EU a Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldávií a Ukrajinou. V rámci multilaterálních jednání EU země zahrnuté do programu posilují vzájemnou spolupráci např. v agendě energetické bezpečnosti nebo hospodářské integrace, zatímco bilaterálně tyto státy jednají např. o Asociačních dohodách nebo o zónách volného obchodu. ČR podporovalo Východní partnerství v době svého předsednictví v Radě EU v roce 2009 a hostilo v Praze 7. května úvodní summit. ČR se také zapojila do projektu určeného pro rozvoj východní Evropy – Partnerství pro energetickou účinnost a životní prostředí.
Podle Ministerstva zahraničí je významnou platformou pro postup v agendě Východního partnerství mj. Visegrádská čtyřka. Současná vláda chce působení České republiky ve V4 nadále podporovat a rozvíjet. V roce 2011 se Česko spolu s ostatními státy V4 v otázkách jednání s východními sousedy postavilo za přístup diferenciace a „more for more“, který odměňuje státy ochotné přistoupit na politické reformy a postupovat rychleji při vzájemné spolupráci. To se týká zemí i mimo Východní partnerství např. v roce 2011 navýšila EU svoji pomoc Tunisku z 80 na 160 milionů eur. Státy V4 naopak kritizovaly vývoj v Bělorusku a apelovaly na větší podporu tamní občanské společnosti a vytváření nátlaku na běloruský režim, aby propustil politické vězně. K ukrajinským protestům z přelomu let 2013-2014 proti vládě prezidenta Viktora Janukoviče vydala „čtyřka“ společné prohlášení, kde vyzývala všechny strany k zastavení násilí.
Rozšiřování EU na západní Balkán
Již během českého předsednictví v roce 2009 Praha podporovala rozšíření Evropské unie o Chorvatsko, které se nakonec stalo členem 1. července 2013. Srbsko podalo přihlášku do EU v roce 2009, letos v lednu začaly přístupové rozhovory, které by podle premiéra Ivicy Dačiče mohly skončit v roce 2018. Vstup do Unie bude také důležitým tématem pro nadcházející parlamentní volby v březnu 2014. Hlasitým odpůrcem začlenění do EU je Demokratická strana Srbska. Její předseda Vojislav Koštunica dokonce hovoří o srbském rozhodnutí, zda zůstat svobodnou zemí, nebo se stát loutkovým státem Evropské unie. Černá Hora začala přístupové rozhovory už v červnu 2012 a prošla s evropskými vyjednávači všemi přístupovými kapitolami.
Podle studie European Policy Centre existuje na západním Balkáně výrazná nerovnost mezi dvěma skupinami států vedoucí k tomu, že rozšíření EU v této oblasti se zřejmě bude odehrávat ve dvou vlnách. Černá Hora, Srbsko a Albánie už totiž řeší konkrétní úkoly spjaté se vstupem do Unie, zatímco Kosovo a Bosna a Hercegovina takové úrovně jednání s EU nedosáhly stejně jako Makedonie, která má spory s Řeckem.
Vojenské mise EU s českou účastí
Programové prohlášení se také zabývá českou účastí na vojenských misích EU: „Vláda bude dále podporovat přiměřené zapojení České republiky do misí a operací Společné bezpečnostní a obranné politiky,“ uvádí se v dokumentu. Společnou akci v rámci EU může navrhnout evropská „ministryně zahraničí“ Catherine Ashtonová nebo kterýkoliv členský stát, na celounijní úrovni ji schvaluje Rada. O vyslání vlastních vojáků musí rozhodnout také konkrétní členský stát, v případě ČR jde o souhlas obou komor Parlamentu nadpoloviční většinou.
Česká armáda už se v projektu evropské vojenské spolupráce angažuje a v současnosti působí v rámci tzv. battlegroup zemí Visegrádské čtyřky, které čítá 3000 vojáků z toho 800 Čechů. ČR má přispívat zejména svými logistickými kapacitami a medicínským zázemím. Předtím byla ČR od roku 2012 v jedné bojové skupině s Německem, Rakouskem, Chorvatskem, Irskem a Makedonií. Tehdy šlo o zapojení 350 Čechů v rámci jednotky o síle 2800 vojáků. Koncept battlegroups se začal formovat v letech 2003-2004 na základě projektu Francie, Německa a Velké Británie. Armádní jednotky vedené EU ještě nikdy v historii nasazeny nebyly.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop