P. Zenkner, M. Bydžovská, Euroskop, 21.3. 2014
Druhému dni Evropské rady již nedominovala Ukrajina, ale ekonomické otázky, jak je na jarních summitech EU zvykem.
Premiér Bohuslav Sobotka již po příjezdu na summit prohlásil, že otázky konkurenceschopnosti průmyslu, cen energií a ochrany klimatu musí být provázány. „Dohoda v jedné oblasti nesmí popírat dohodu v dalších dvou,“ uvedl na svém twitterovém účtu státní tajemník pro EU Tomáš Prouza.
Pro Českou republiku je propojení těchto témat velmi důležité, protože patří v rámci EU ke státům s největším podílem průmyslu na HDP. Evropský průměr je 15 procent, v Česku je to 35 procent. Opatření na ochranu klimatu přímo ovlivňují ceny energií a konkurenceschopnost průmyslu.
„Patříme mezi evropské státy, které percentuelně dosáhly největšího snížení emisí,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci v Bruselu. „Je pro nás velmi důležité, aby stanovení dalších cílů na úrovni Evropské unie do roku 2030 neohrozilo konkurenceschopnost našeho průmyslu a nebyla ohrožena pracovní místa,“ dodal.
Autonomie členských států
Závěry Evropské rady obsahují formulace, které umožňují členským státům zvolit způsob, jakým chtějí splnit své závazky a berou ohledy na jejich vnitrostátní podmínky.
„Zůstává nám možnost samostatně rozhodnout o energetickém mixu, tedy, jak rychle zvýšíme podíl obnovitelných zdrojů,“ řekl Sobotka. To samé platí také o podílu jaderné energie.
Diskuse o stanovení klimatických cílů pro rok 2030 by měla být na úrovni Evropské unie dokončena do konce října. Česko podporuje stanovení evropského cíle ve snižování emisí CO2, chce si ale ponechat autonomii ohledně výše podílu obnovitelných zdrojů.
Podle premiéra Sobotky dosáhlo Česko v minulých letech výrazného pokroku ve snižování emisí CO2. Podíl obnovitelných zdrojů je v ČR nyní kolem 12 procent. Ještě před Evropskou radou Bohuslav Sobotka řekl, že nárůst na navrhovaných 27 procent do roku 2030 je pro Česko příliš velký.
Na tiskové konferenci Sobotka na dotaz novinářů uvedl, že jeho vláda nepočítá s podporou těžby a průzkumu břidlicového plynu. Česko ani nepatří k zemím, kde by nějaká podstatnější ložiska existovala.
Hlavní body klimaticko-energetického balíčku navrženého
|
|
Energetická bezpečnost
Lídři EU jednali v Bruselu také o posílení energetické bezpečnosti unie a snížení její závislosti na zdrojích z Ruska. Podle předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye má Evropská komise připravit konkrétní plán pro červnový summit.
„Pokud teď nic neuděláme, budeme okolo roku 2035 závislí na zahraničním exportu až z 80 procent naší potřeby ropy a plynu,“ varoval Van Rompuy. Ke snížení závislosti se má dojít nižší spotřebou zajištěnou lepší energetickou účinností, diverzifikací dodavatelské sítě v Evropě a vyšším využíváním obnovitelných zdrojů.
Potřebná je také energetická bezpečnost, stabilita dodávek pro sousedící země a větší vzájemná propojenost sítí jak uvnitř unie, tak mezi sousedy. „Členské státy budou solidární v případech náhlých výpadků dodávek energií v jedné či několika zemích,“ řekl Van Rompuy.
Česko chce snížit závislost
Podle státního tajemníka pro EU Tomáše Prouzy současná situace na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečná je energetická závislost na jednom zdroji. „Na Evropské radě jsme mluvili o nutnosti najít více evropských peněz právě pro propojování energetických soustav, aby se žádná země nemohla stát rukojmím jednoho dodavatele,“ řekl Euroskopu.
Česká republika už na snížení své energetické závislosti pracuje. „Připravujeme nové propojení plynovodu s Polskem a spolu s dalšími zeměmi V4 aktivně jednáme s USA o umožnění vývozu zemního plynu z Ameriky do Evropy,“ uvedl Prouza.
Autor: Petr Zenkner, Marie Bydžovská, Euroskop