Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
	1	2	3	4	5	6
7	8	9	10	11	12	13
14	15	16	17	18	19	20
21	22	23	24	25	26	27
28	29	30	31

Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
	1	2	3	4	5	6
7	8	9	10	11	12	13
14	15	16	17	18	19	20
21	22	23	24	25	26	27
28	29	30	31

ČR a evropská legislativa

Ještě před vstupem do Evropské unie 1. května 2004 musela ČR jako nový členský stát přizpůsobit svůj právní řád acquis communautaire (veškeré primárněprávní i sekundárněprávní akty Společenství). I po vstupu do EU docházelo každoročně k přijetí desítek až stovek sekundárněprávních norem, které ČR implementovala do svého právního řádu

Zatímco nařízení je akt s přímým účinkem a stává se součástí právních řádů členských států ihned po svém přijetí na úrovni EU a po vstupu v platnost publikací v Úředním věstníku, směrnice je ve lhůtě stanovené obvykle samotnou směrnicí implementována do právního řádu členských států pomocí příslušného vnitrostátního právního aktu).

	2004*	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011**	Celkem
Počet nařízení	294	457	624	619	661	655	683	534	4527
Nařízení EP	3	15	42	21	48	61	32	18
Nařízení Rady	54	74	154	123	165	155	112	93
Nařízení Komise	239	383	468	493	490	497	568	441

Počet směrnic	23	66	112	64	106	155	89	71	686
Směrnice EP	4	20	36	16	49	80	15	9
Směrnice Rady	9	27	59	21	63	94	22	12
Směrnice Komise	14	39	53	43	43	61	67	59

Počet rozhodnutí	470	817	961	988	988	875	893	625	6617
Rozhodnutí EP	1	12	19	17	29	23	45	13
Rozhodnutí Rady	104	171	191	190	210	213	287	208
Rozhodnutí Komise	355	636	758	783	758	621	563	399

* od 1.5.2004, ** do 5.9.2011
Výběr omezen na přijaté normy, do přehledu nebyly zahrnuty právně nezávazná doporučení a stanoviska příslušných institucí. Zdroj: Europa: EUR-Lex: Access to European union Law

Vývoj v primárním právu

Vedle oblasti sekundárního práva, které je produktem činnosti příslušných orgánů Společenství/Unie, však docházelo během dosavadního členství ČR v EU k zajímavému vývoji také na poli práva primárního, které je sekundárnímu právu nadřazeno.

Krátce po východním rozšíření EU, 29. října 2004 byla v Římě podepsána Smlouva o ústavě pro Evropu, která se měla stát novým klíčovým dokumentem primárního práva EU. Smlouva byla předložena členským státům k ratifikaci, v květnu a červnu 2005 však smlouva neprošla hlasováním v referendech ve Francii a v Nizozemsku.

V červnu 2005 Evropská rada rozhodla o zahájení tzv. období reflexe, během něhož mělo dojít k široké diskusi o budoucnosti reforem primárního práva EU. Tzv. Berlínská deklarace zveřejněná u příležitosti 50. výročí založení EHS a Euratom vyzvala k obnovení úsilí o reformu primárního práva EU a k jejímu dosažení ještě před volbami do Evropského parlamentu, které se konaly v roce 2009.

Mezivládní konference v červenci 2007 na základě mandátu schváleného Evropskou radou 23. června 2007 připravila znění tzv. Reformní smlouvy, která se podle místa podpisu 13. prosince 2007 začala nazývat Lisabonská. Smlouva byla opět předložena k ratifikacím v členských státech, které s výjimkou Irska, jež uskutečnilo referendum, probíhaly parlamentní cestou. (více k vzniku, obsahu a ratifikaci Lisabonské smlouvy).

Ratifikace Lisabonské smlouvy v ČR

V České republice o Lisabonské smlouvě (Smlouva o Evropské Unii a Smlouva o fungování Evropské unie) dvakrát jednal Ústavní soud - poprvé na podnět Senátu přezkoumával, zda jsou některá ustanovení smlouvy a Listina základních práv EU v souladu s ústavním pořádkem ČR (viz nález ÚS ze dne 26. 11. 2008). Lisabonskou smlouvu následně schválila Poslanecká sněmovna (18. února 2009) a Senát (6. května 2009).

Na přelomu října a listopadu 2009 Ústavní soud rozhodoval podruhé. Na návrh skupiny senátorů posuzoval soulad s ústavním pořádkem ČR nejen u Lisabonské smlouvy, ale také u Římské smlouvy (Smlouva o založení EHS) a Maastrichtské smlouvy (Smlouva o EU). Výrok o souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem vydal Ústavní soud 3. listopadu 2009 (viz nález ÚS ze dne 3. 11. 2009). Smlouvu ve stejný den podepsal také český prezident. Začala platit od 1. prosince 2009.

Ještě předtím Evropská rada 29. října 2009 rozhodla, že v okamžiku uzavření příští přístupové smlouvy bude v souladu s příslušnými ústavními předpisy jednotlivých členských států ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie připojen protokol, který má platnost již existujícího Protokolu č. 30 Smlouvy, jenž upravuje uplatňování Listiny základních práv EU v Polsku a Spojeném království, rozšiřovat také na Českou republiku. Tuto úpravu před svým podpisem požadoval prezident Václav Klaus.

Více k průběhu ratifikace Lisabonské smlouvy v ČR zde a k aktuálnímu dění ohledně změn Lisabonské smlouvy z pohledu vlády ČR zde.

Autor: Ondřek Krutílek, CDK